OECD: Účet za nicnedělání by byl vysoký

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), sdružující vyspělé země světa, zveřejnila svůj environmentální výhled do roku 2030. „Řešení klíčových environmentálních výzev jsou dostupná, proveditelná a dosažitelná. Zejména srovnáme-li očekávaný ekonomický růst a náklady na jedné straně s důsledky nečinnosti na straně druhé,“ říká generální tajemník OECD Angel Gurría.

Environmentální výhled OECD do roku 2030 je zásadní zprávou, propojující ekonomické a environmentální prognózy na několik dalších desetiletí. Výhled simuluje konkrétní politická opatření, jejichž prostřednictvím se lze vypořádat s klíčovými problémy životního prostředí. Identifikuje čtyři prioritní oblasti, ve kterých je potřeba rychle jednat: změnu klimatu, ztrátu biodiverzity, nedostatek vody a dopady znečištění a toxických chemických látek na lidské zdraví.

Ekonomicko-environmentální prognózy ukazují, že pokud nebudou zavedena žádná nová politická opatření, světové emise skleníkových plynů vzrostou do roku 2030 o 37 % a do roku 2050 až o 52 %. Podle odhadů bude muset do roku 2030 vzrůst světová rozloha zemědělské půdy o 10 %, aby byla uspokojena rostoucí poptávka po potravinách a biopalivech. Vážnému nedostatku pitné vody bude v roce 2030 čelit o miliardu lidí více než dnes. Předčasná úmrtí způsobená přízemním ozónem se do roku 2030 na celém světě zečtyřnásobí.

„Státy musí změnit strukturu svých ekonomik směrem k nízkouhlíkové, zelenější a udržitelnější budoucnosti. Náklady takovéto restrukturalizace jsou přijatelné, nicméně přechod bude náročný na řízení, aby se zvládly jeho sociální dopady a dopady na konkurenceschopnost, a také aby nové příležitosti byly využity skutečně jako výhoda,“ dodává generální tajemník OECD Angel Gurría.

Environmentální výhled OECD do roku 2030 odhaduje, že světový HDP se do roku 2030 téměř zdvojnásobí. Simulace politických opatření dle OECD ukazují, že pouze zhruba 1 % z tohoto růstu by nás stála opatření, která mohou snížit množství hlavních látek znečišťujících ovzduší asi o třetinu a růst množství emisí skleníkových plynů udržet na 12 % namísto 37 % v případě nicnedělání.

OECD doporučuje použít balíček opatření založených zejména na ekonomických a tržních nástrojích, které omezí náklady. Příkladem jsou ekologické daně, efektivní oceňování vody, obchodování s emisemi, uplatňování principu „znečišťovatel platí“, odpadové poplatky a odstranění subvencí škodlivých pro životní prostředí (např. pro fosilní paliva a intenzivní zemědělství). Zároveň je třeba zpřísňovat předpisy a standardy (např. v dopravě a stavebnictví), zvýšit investice do výzkumu a vývoje, rozšířit ekoznačení a a zefektivnit přístup veřejnosti k informacím.

Výhled OECD identifikuje I způsoby sdílení nákladů těchto opatření na globální úrovni. Rozvinuté země nesou odpovědnost za většinu současných emisí skleníkových plynů, ale rychlý ekonomický růst v rychle rostoucích ekonomikách, zejména v Brazílii, Rusku, Indii a Číně, způsobí, že do roku 2030 roční emise těchto čtyř zemí dohromady překročí emise celkem všech třiceti zemí OECD. Spravedlivé sdílení nákladů tak bude stejně důležité jako technologický pokrok a výběr konkrétních nástrojů ochrany životního prostředí.

„Musíme si uvědomit, že dát věci do pořádku v oblasti životního prostředí, neznamená jen vyřešit co a jak udělat. Musíme se také vypořádat s otázkou, kdo co zaplatí. Celosvětové náklady budou mnohem nižší, když budou jednotlivé země vzájemně spolupracovat“, podtrhl Angel Gurría.

V návaznosti na celosvětové zveřejnění Environmentálního výhledu OECD do roku 2030 proběhne za přítomnosti zástupce ředitele Direktorátu pro životní prostředí OECD Roberta Vissera k této publikaci ve čtvrtek 13. března 2008 na Ministerstvu zahraničních věcí v Praze národní seminář.

Pro získání originální verze výtisku „OECD Environmental Outlook to 2030“ mohou novináři kontaktovat mediální oddělení OECD (OECD Media Division) (tel: 33 145 249 700). Pro více informací mohou novináři kontaktovat Helen Fischer z mediálního oddělení OECD (tel: 33 145 248 097).