Hry ve Vancouveru budou ekologicky udržitelné

Praha - Jiří Kejval, místopředseda Českého olympijského výborupro ekonomiku a marketing, patří mezi nejradikálnější zastánce kandidatury Prahy na pořádání olympijských her. Je vizionář.

Někdejší veslař, jenž přišel o start na olympiádě v roce 1992 kvůli onemocnění parťáka, věří, že Česká republika potřebuje po čtyřiceti letech komunismu velké cíle. Je zastáncem spíše malých, racionálně organizovaných olympiád. Vancouver a Londýn mu dávají dobrý příklad.

Už to jsou roky, co se začaly vést debaty o smyslu a podobě olympiád. Kde stojí kanadský Vancouver, kam za pár dní letíte s českou výpravou?
Po tom, co předvedl Peking, je všem jasné, že větší olympiáda už se udělat nedá. A to nejen z hlediska rozpočtu (Donald Trump kdysi po stavbě svého mrakodrapu řekl: "Dal jsem svému architektovi neomezený rozpočet - a on ho překročil." Číňané udělali v Pekingu totéž.), ale i z hlediska organizace. Představa, že by ještě někde jinde než v Číně odstěhovali kvůli hrám továrny z města, je nemyslitelná. Takže: budoucnost olympiád je hodně o tématu udržitelnosti her, a do toho konceptu Vancouver přesně zapadá. Kanaďané si na to dali pozor tím spíše, že poslední olympijské hry, které ekonomicky prodělaly, se konaly v Montrealu v roce 1976. Vancouver bude naopak ekonomicky jednou z nejvydařenějších olympiád.

Co udělal Vancouver jinak?
Zimní olympiády bývají v místech, kde již je infrastruktura sportovišť připravená, jednodušším podnikem. Vancouver má v tomto smyslu úžasné zázemí a většinu areálů bylo nutné pouze rekonstruovat. Je to velké město, ležící v podhůří hor, obklopené divokou přírodou, a tamní lidé jsou velcí sportovci. Nejsou to klasičtí městští obyvatelé. Navíc, jak známo, Kanaďané jsou velcí ochránci přírody, takže se v případě všech staveb snažili o "udržitelný" přístup v širším smyslu slova. Třeba bobistická dráha se stavěla úplně nová - a já ji považuji za koncepční unikát. Nejen, že je architektonicky krásná, ale pořadatelé využili nedalekého horského potoka, postavili na něm vodní elektrárnu, a ta dokáže udržet koryto ledové takřka po celý rok a ještě napájet proudem okolní vleky.

Takže se dá říct, že půjde o zatím nejekologičtější olympiádu?
V případě zimních her je vždycky ošidné mluvit o ekologii, když do hor přijíždí tisíce aut se sportovci i návštěvníky. Ale ano, kamkoli jsem v Kanadě vstoupil, tam byl obrovský důraz pořadatelů na životní prostředí patrný. Pokud se týká citlivosti, je potřeba zmínit ještě jednu důležitou souvislost. Pro Vancouver je olympiáda také otázkou kulturní, a to v nejširším, historickém smyslu slova: sportoviště totiž leží na indiánských územích a Kanada se pokouší prostřednictvím olympiády zdůraznit i jakousi mezi-kulturní symbiózu. Ostatně, maskot olympiády je postavou ze staré indiánské mytologie. Přes tohle všechno si ale myslím, že olympiáda ve Vancouveru bude "speciální" něčím jiným: tím zvláštním budou sami Kanaďané.

Jak to myslíte?
Zdá se mi, že jsou už teď olympiádou posedlí. Oni milují zimní sporty tak, že jste to nezažil. Samozřejmě, že nejprve pro ně existuje hokej, potom zase hokej, a pak žákovský hokej..., ale sledují i ostatní disciplíny. Projevuje se to třeba zájmem o lístky a o dobrovolnické práce. Celkem se vydává asi 1,6 milionu lístků, z nichž kolem 60% - 70% zůstalo pořadatelské zemi a americkému kontinentu. Zbytek se rozděluje po celém světě. A nám se stává, že třeba přijdeme objednat autobus pro olympijskou výpravu - a Kanaďané nejdřív řeknou: No dobře, ale máte nějaké lístky? Ve Vancouveru a okolí žijí dva miliony lidí, takže se na všechny rozhodně nedostane. Zájem místních ostatně ukázalo již spuštění programu olympijských dobrovolníků: v prvních 24 hodinách měl kanadský olympijský výbor asi sto tisíc zájemců.

Takže jet do Vancouveru bez lístku nemá smysl...
Překupníci jsou všude, ale je to samozřejmě nezákonné. Ale některé lístky jsou oficiálně k mání ještě teď. Pokud byste chtěl na finále hokeje, musíte si ovšem připravit 4500 dolarů...

A jak vypadá kanadská olympiáda očima financí ČOV - časový posun asi pokladně nepřeje...
Samozřejmě je to pro nás dražší a logisticky náročnější, než kdyby se hry konaly v Evropě. Nižší jsou i marketingové příjmy, protože televizní sledovanost nebude kvůli časovému posunu tak velká.

Mirek Topolánek po poslední olympiádě prohlásil, že české medaile jsou příliš drahé. Neboli, že jich je málo na všechny ty náklady. Teď se v médiích vypočítává, kolik medailí můžou Češi získat. Má ČOV nějaký svůj vlastní medailový plán?
Ne, to je úplný nesmysl. Ve sportu se může všechno změnit během minuty. Navíc, loni zveřejněná analýza financování sportu ukázala, že české medaile rozhodně předražené nejsou. Více než devadesát procent peněz, plynoucích do sportu, končí u mládeže, a nikoli u vrcholových sportovců.

Vancouver jako místo pořádání zimní olympiády dává laicky smysl. Ale co třeba Barcelona, která nyní uvažuje o kandidatuře na zimní hry? Jaká je v tom racionalita?
Zimní olympiády jsou poznamenané rozporem: mít je v horách, kam se nevejde tolik lidí, anebo vymyslet symbiózu mezi městem a horami? Ostatně, velkým favoritem na pořádání zimních her po Soči je Mnichov, odkud je to do horského střediska Garmisch-Partenkirchen, kde by se měly konat alpské disciplíny, také hodně daleko. Tyhle symbiózy hry velmi zlevňují, protože třeba jenom do Ga-Pa nemůžete nacpat ony miliony návštěvníků, desítky tisíc novinářů a tisíce sportovců ze všech disciplín. Opakuji, že budoucnost her spočívá v tom, že se budou dělat racionálně a chytře. Přesně na takovém předpokladu měla být postavena i olympiáda v Praze. Nedělat hry nejdražší, ale koncepčně inteligentní; tak, aby přinesly městu a zemi užitek. Finanční, infrastrukturní, politický, reklamní, emocionální.

Je otázka pražské kandidatury ještě vůbec živá?
Pro mne určitě ano, i když vím, že pro spoustu lidí je to mrtvý projekt, přinejmenším pokud se týká kandidatury na rok 2020. Když se podíváte na úspěšné kandidáty minulosti, jednou z nejdůležitějších věcí je politická podpora. Jenže my tady v České republice řešíme žabomyší spory s horizontem týdnů a měsíců a nedokážeme přemýšlet dlouhodobě koncepčně. Politici se dívají na svůj čtyřletý volební mandát a nechce se jim začínat něco, co by mohl po dalších volbách úspěšně dotáhnout až jejich oponent.

Spousta lidí se bála promrhaných financí, korupce, zbytečných staveb.
Já vím, a přitom o projektu nevěděli nic. Každopádně, olympiáda není jenom o Praze, ale o celé České republice. Podívejte se na historii olympiád, co znamenaly pro tu kterou zemi: třeba Tokyo v roce 1964. Japonsko bylo v té době poražená, úplně zdecimovaná mocnost, stále ještě vzpomínající na atomové bomby. Olympiádu jim přidělili v roce 1957; v době, kdy Japonsko nemělo zavedený diplomatický styk s většinou zemí světa. Generace, která to v roce 1964 zažila, přiznává, že olympiáda představovala pro Japonsko zlom. Mohlo se představit světu jako demokratická, kulturní společnost, která má zájem na integraci s ostatním světem. Anebo Mnichov 1972! To je přece podobný příběh poválečného Německa, v té době ještě rozděleného. Anebo Barcelona 1982: Španělsko ne tak dlouho po diktátoru Frankovi. A Jižní Korea 1988? Začátek ekonomického úspěchu. Když ve světle těchto souvislostí slyšíte některé zdejší politiky nebo radní, jak říkají, že "Praha je zviditelněná dost", nevíte, zda to myslí vážně. České republice jako postkomunistické společnosti by se přece hodila olympijská vzpruha.

I v čase, kdy se zdá, že na nic nejsou peníze?
Málokdo si uvědomuje, že Praha má pro olympiádu výbornou polohu, co se týká kupní síly návštěvníků. My nejsme z hlediska olympiády malý trh! My představujeme evropský trh a jsme navíc obklopeni státy s velkou kupní silou obyvatelstva, Německem, Rakouskem, Švýcarskem, a vlastně i Británií. Při plánování olympiád se bere dvouhodinová doletová vzdálenost letadlem za blízké okolí a když se do té kružnice podíváte, žije v ní přes 600 milionů lidí, kteří patří mezi nejbohatší na světě.

Takže budete tlačit na to, aby Praha kandidovala?
Myslím, že bychom k tomu měli sebrat vůli i inspiraci. Bojím se v téhle souvislosti Budapešti. Pokud se Maďaři opravdu rozhodnou kandidovat, což už naznačili, a olympiádu by dostali, Praha nebude mít šanci hodně dlouho. Teď půjde o to, kdo bude reprezentovat olympijskému světu středoevropský region.

Martin Růžička

Denik.cz