Tatry po 7 letech: jak Češi pomohli jejich přirozené obnově
Před sedmi lety se přes Vysoké Tatry přehnal ničivý vítr, který zpustošil
čtvrtinu rozlohy Tatranského národního parku a jeho další čtvrtinu poškodil. V
sobotu 11. června 2011 proběhlo nedaleko Štrbského plesa slavnostní otevření
naučného chodníku Rakytovské plieska. Chodník umožňuje návštěvníkům Tater
seznámit se s odstupem času s dopadem kalamity na tatranský les a různými
možnostmi jeho obnovy. Otevření se zúčastnili nejen ředitel Tatranského
národního parku a slovenští odborníci, ale také zástupci české Nadace
Partnerství, která hned po kalamitě zorganizovala v ČR na pomoc postiženým
Tatrám veřejnou sbírku.
Před sedmi lety se přes Vysoké Tatry přehnal ničivý vítr, který zpustošil čtvrtinu rozlohy Tatranského národního parku a jeho další čtvrtinu poškodil. V sobotu 11. června 2011 proběhlo nedaleko Štrbského plesa slavnostní otevření naučného chodníku Rakytovské plieska. Chodník umožňuje návštěvníkům Tater seznámit se s odstupem času s dopadem kalamity na tatranský les a různými možnostmi jeho obnovy. Otevření se zúčastnili nejen ředitel Tatranského národního parku a slovenští odborníci, ale také zástupci české Nadace Partnerství, která hned po kalamitě zorganizovala v ČR na pomoc postiženým Tatrám veřejnou sbírku.
Na podporu obnovy Tater vzniklo několik finančních sbírek, do kterých přispěli jednotlivci, firmy i instituce. Patřil mezi ně také Fond Tatry založený slovenskou Nadací Ekopolis, jehož cílem bylo podpořit projekty zaměřené na citlivou obnovu tatranské krajiny a lesů, a to v praktické i vzdělávací rovině. Nejvýznamnějším přispěvatelem do Fondu Tatry byla brněnská Nadace Partnerství. V České republice zorganizovala v roce 2004 veřejnou sbírku, kde jednou z možností podpory bylo zaslání dárcovských SMS. Kromě toho, že se Sbírka pro Tatry se stala vůbec nejúspěšnější SMS sbírkou od začátku fungování projektu DMS, se v ní celkově podařilo vybrat přes 11,5 milionů korun. Na Slovensku byla největším podporovatelem Tatrabanka, a.s.
"Reakce Čechů na katastrofu byla okamžitá a velmi spontánní. Během jednoho měsíce se nám podařilo shromáždit 11 milionů korun. Pro realizaci naší pomoci byla klíčová spolupráce s Nadací Ekopolis," uvedl ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. Následovaly rozsáhlé práce na odstraňování škod na budovách, infastruktuře a především v lesích. Tyto práce provázela bouřlivá společenská diskuze, která se týkala především metod obnovy lesa v národním parku a dalšího rozvoje Tater.
Díky Fondu Tatry byl prostor věnován také přirozené obnově lesa s ponecháním padlých stromů na místě. Nejvýznamnější aktivitou fondu byla podpora revitalizace lesů v lokalitě pod Jamským plesem a okolo Rakytovských pliesok. V tomto jedinečném projektu spojili své síly a vědomosti vlastníci lesů, odborné lesnické instituce i nevládní organizace. Na území s celkovou rozlohou cca 250 ha dostali šanci samoobnova lesa s ponechanou kalamitou i umělé zalesnění po odtěžení padlých stromů. Z Fondu Tatry byl podpořen vznik naučné stezky Rakytovské plieska, na které mohou návštěvníci porovnat oba přístupy.
"Z výzkumů, které provádíme, je zřejmé, že podmínky pro růst nového lesa jsou příznivější v místech, kde se ponechaly vyvrácené stromy. Proto je potřeba ocenit, že se finanční prostředky ze sbírky pro Tatry věnovaly na nevytěžení padlých stromů," řekl Ing. Milan Zemko z Národního lesnického centra.
"Problém Tater není kalamita přírodní, ale kalamita v myšlení lidí. Ta je příčinou, že nám Tatry odcházejí," uzavřel bývalý ředitel Tatranského národního parku Tomáš Vančura jako narážku na rozsah současných investic do neregulovaného turistického ruchu v národním parku.
Kontakt: Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství, miroslav.kundrata@nap.cz, 606 763 116
Foto 1: Ředitel slovenské Nadace Ekopolis Peter Medveď u cedule, kterou začíná nově otevřený naučný chodník Rakytovské plieska.
Foto 2: Bývalý ředitel Tatranského národního parku Tomáš Vančura vysvětluje aktuální stav ochrany přírody v TANAPu.
Foto 3: Vysoké Tatry
Sdílet článek na sociálních sítích
