Šéfové národního parku chtějí kácet přímo mezi líhnoucími se kuřaty vzácných tetřevů

Šéfové národního parku na Šumavě se chystají začít kácet v území ponechaných přírodě. Během několika dnů chtějí nechat vykácet stovky smrků v jednom z posledních horských pralesů - ačkoli mezi stromy určenými ke kácení se právě teď líhnou kuřata vzácných tetřevů, kteří tu mají jedno z posledních útočišť v České republice.

Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA v neděli varovaly ředitele parku, že ohrožování tetřevů - a případné kácení - by bylo ilegální a že by se opakovalo fiasko s nezákonným rozmístěním klád postříkaných pesticidy.

Vedení národního parku nechalo připravit k pokácení stovky stromů v pralese na Smrčině, který patří mezi nejvzácnější místa na Šumavě. Žije zde také jedna z hlavních populací tetřeva hlušce - legendárního pralesního ptáka o velikosti krocana, který je státem klasifikován jako kriticky ohrožený vyhubením.

Ekologické organizace upozornily, že pokus o pokácení stovek stromů právě na Smrčině může souviset s developerskými projekty na výstavbu sjezdovek.

Ministerstvo životního prostředí uvádí, že tetřeví "populace na Šumavě je dnes jedinou reprodukceschopnou populací v rámci České republiky" [1]. Kuřata tetřevů se na Šumavě líhnou z vajec - v hnízdě, které bývá schováno na zemi mezi stromy - právě v době kolem 15. června [2].

Kácení v místech, kde se vyskytují tetřevi, by bylo v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a se dvěma evropskými směrnicemi. Aby zde mohl kdokoli kácet, musí dostat speciální výjimku, která mu umožní nedodržovat zákon. Správa parku ji však prozatím nemá.

Prales na Smrčině leží v místech, na která se vztahuje kontroverzní dohoda s Rakouskem o zásazích proti kůrovci. Ale dohoda výslovně říká, že v první zóně se napadené smrky nebudou kácet, nýbrž vestoje zbavovat kůry, aby se prales neproměnil v pustou holinu.

Výjimkou by byl případ, kdyby správa parku neměla na zbavování kůry dostatečnou kapacitu.

Přesto se vedení parku chystá stromy protiprávně pokácet. Lezce, kteří stojící stromy zbavují kůry i kůrovce, se ani nepokusilo zajistit. Přitom dohoda byla podepsána už před měsícem a její obsah šéfové národního parku museli znát už dlouho předtím.

Navíc české zákony jsou dohodě nadřízené - národním zákonům jsou nadřízené pouze ty smlouvy, které ratifikovala Poslanecká sněmovna. Tudíž dohoda nic nemění na povinnosti získat speciální výjimku z pravidel, která chrání vzácné tetřevy i unikátní prales.

Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, řekl:
"Kácení jakýchkoli stromů na jaře v době hnízdění je barbarstvím. Je neuvěřitelné, že správa národního parku, jejímž posláním je ochrana přírody a vymáhání zákona o ochraně přírody a krajiny, přichází opakovaně s ilegálními zásahy, které přírodu Šumavy likvidují. Věřme, že Česká inspekce životního prostředí bude v případě, že ke kácení skutečně dojde, postupovat podle zákona a neprodleně jej zastaví."

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"Vykácet zbytek pralesa na Smrčině by byla nenahraditelná škoda - ale udělat to právě ve chvíli, kdy se mezi stromy líhnou kuřátka tetřevů, to by byla dech beroucí bezohlednost. Kácení mezi hnízdícími tetřevy v první zóně národního parku by bylo ilegální. Pokud by tam ředitel Stráský a náměstek Mánek vyslali dřevorubce, zopakují si fiasko s nezákonným použitím chemie v národním parku."

"Před veřejností to bude vypadat, jako by Jan Stráský bezohledné kácení v pralese na Smrčině nachystal jako zvláštní dárek k úterní návštěvě prezidenta Klause. Prezident před časem prohlásil, že bude první, kdo si sjezdovku na Smrčině sjede - ale dosud mu v tom bránila ochrana vzácné pralesní přírody."

"Mezistátní smlouva s Rakouskem výslovně říká, že v těchto místech se smrky nebudou kácet, nýbrž zbavovat kůry na stojato, aby se prales neproměnil v pustou holinu a aby stojící kmeny chránily nově rostoucí stromky před extrémním horským počasím. Výjimka by mohla platit, kdyby správa parku neměla dostatečné kapacity - jenomže dohoda platí už měsíc a šéfové parku se lezce ani nepokusili zajistit."

Kontakt:
Zdeněk Vermouzek, Česká společnost ornitologická, telefon 773 380 285, email verm@birdlife.cz
Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, telefon 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz