28. SDĚLENÍ sekretariátu rozkladové komise o některých správních rozhodnutích ministra životního prostředí

č. 17/2000 - Uložení pokuty za zbavení se odpadu způsobem, který je v rozporu se zákonem, obcí k § 27 odst. 1 písm. c) a § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 37/2000 Sb.1 Obec je oprávněna stíhat i ty delikty, které nejsou uvedeny v ustanovení § 27, jsou však uvedeny v ustanovení § 39 odst. 1 zákona o odpadech. (Rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 6.10.2000, č.j. M/100688/00, SRK/633/P-1007/00) Rozhodnutím ze dne 28.2.2000 ministerstvo v mimoodvolacím řízení změnilo rozhodnutí Okresního úřadu Z. ze dne 8.3.1999 v tom smyslu, že se ruší rozhodnutí Úřadu města Z. ze dne 29.4.1998, kterým tento správní orgán uložil pokutu podle ustanovení § 39 odst. 1 písm. b) zákona o odpadech. Ke změně rozhodnutí správního orgánu 2. stupně přistoupilo ministerstvo proto, že dle jeho názoru pokutu uložil věcně nepříslušný správní orgán. K tomu uvádí, že věcnou příslušnost obcí v oblasti nakládání s odpady upravuje ustanovení § 27 zákona o odpadech. V ustanovení § 27 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech je stanoveno, že obce mohou ukládat podle tohoto zákona pokuty právnickým osobám nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání, které neplní povinnosti vyplývající z obecně závazné vyhlášky nebo nemají zajištěno využití nebo zneškodnění odpadů. Z dikce citovaného ustanovení ministerstvo dovozuje, že obce mohou ukládat pokuty pouze v těchto dvou případech. Přitom poukazuje i na ustanovení § 39 odst. 1 zákona o odpadech, kde se užívá slovního spojení ?Pokutu? uloží příslušná obec??, z čehož dle jeho názoru nepochybně vyplývá, že pokutu podle tohoto ustanovení může obec uložit pouze v případě, že je k uložení příslušná, a to podle ustanovení § 27 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech. Podle tohoto ustanovení obci nepřísluší ukládat pokuty za zbavení se odpadu v rozporu se zákonem o odpadech. Úřad města Z. podal podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. V něm trvá na tom, že obec je oprávněna ukládat pokuty podle § 39 odst. 1 zákona o odpadech. Přitom odkazuje na stanovisko ministerstva ze dne 26.1.2000, v němž ministerstvo k dotazu Okresního úřadu Z. sděluje, že obec je povinna uložit pokutu, pokud zjistí porušení právní povinnosti v případech stanovených v § 39 odst. 1 zákona o odpadech. V podnětu se rovněž odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15.10.1998, ve kterém tento soud konstatuje, že pravomoc obcí ukládat pokuty právnickým osobám je založena nejen ustanovením § 27 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech a tomu korespondujícím ustanovením § 39 odst. 5 písm. a) zákona o odpadech, ale i ustanovením § 39 odst. 1 písm i) zákona o odpadech, a to v návaznosti na § 27 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech. Ministr životního prostředí podle ustanovení § 65 odst. 2 správního řádu rozhodnutí ministerstva ze dne 28. 2. 2000 zrušil a v souladu s ustanovením § 30 správního řádu řízení ve věci zastavil. Z odůvodnění: Podle ustanovení § 27 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech obce mohou ukládat pokuty právnickým nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání, které neplní povinnosti vyplývající z obecně závazné vyhlášky nebo nemají zajištěné využití nebo zneškodnění odpadů. Ustanovení § 39 odst. 1 písm. b) pak stanoví, že pokutu do výše 300 000 Kč uloží příslušná obec, příslušný okresní úřad nebo inspekce právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která nemá zajištěno využití nebo zneškodnění odpadů nebo se zbavila odpadu způsobem, který je v rozporu se zákonem nebo jinými právními předpisy (§ 3 odst. 5). Úřad města Z. uložil pokutu podle ustanovení § 39 odst. 1 písm. b) za zbavení se odpadu způsobem, který je v rozporu se zákonem o odpadech. Při posuzování působnosti obce jako orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti nakládání s odpady je třeba vycházet z toho, že tato působnost je založena jak ustanovením § 27 zákona o odpadech, tak ustanovením § 39 odst. 1 zákona, přičemž citované ustanovení § 27 zakládá pro obec výlučnou působnost a ustanovení § 39 odst. 1 působnost obecnou. Ve prospěch takového výkladu svědčí zejména povaha jednání, kterým došlo k porušení povinnosti. V daném případě subjekt v rozporu se zákonem navezl hlušinu, stavební odpad a vytěženou zeminu na pozemek v k.ú. Želechovice. Charakter protiprávního jednání napovídá, že takové jednání by mělo být sankcionováno správním orgánem, jenž může danou situaci posoudit s maximální znalostí věci. Obec tento předpoklad splňuje nepochybně lépe než okresní úřad. Kromě toho lze uvést i ustanovení § 41 odst. 1 zákona o odpadech, podle něhož v případě, že bylo řízení zahájeno ve stejný den inspekcí, okresním úřadem nebo obcí, provede řízení o uložení pokuty okresní úřad. Za stavu, kdy by obce mohly ukládat pokuty toliko podle ustanovení § 27 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech, by bylo citované ustanovení § 41 ve vztahu k obcím neaplikovatelné. V této souvislosti je třeba dodat, že pokud ustanovení § 39 odst. 1 zákona o odpadech hovoří o příslušné obci, rozumí se tím příslušnost místní, nikoliv věcná. V Praze dne 2. listopadu 2000 JUDr. Jiří Šembera, CSc., v.r. ředitel sekretariátu rozkladové komise Zdroj: Věstník MŽP 12/2000, Převzato z Elektronické knihovny MŽP