Na podporu recyklace PET lahví

Cíl projektu Jak název napovídá, cílem je zlepšit situaci v ČR na současnou úroveň především technologických, ale i z nich vyplývajících legislativních znalostí problematiky ve světě. Podkladem pro to jsou především internetové rešerše autora projektu. Situace ve světě PET jako obalový materiál bezesporu dobyl svět. Ne náhodou je mezi obalovými plasty mezinárodně označen kódovým číslem # 1. V roce 1999 bylo jen v Evropě pro výrobu PET lahví použito 1,63 miliony tun tohoto polymeru. Situaci v Evropě v roce 2000 v recyklaci PET najdete rovněž v českém překladu. PET láhev, ve srovnání s vratnou skleněnou lahví má zřejmé výhody, tj. nízkou hmotnost a vynikající odolnost proti rozbití. Z nízké hmotnosti tohoto obalu vyplývá i jeho ekologická výhodnost, tedy opak toho, co se u nás dosud tvrdí v Analýze životního cyklu (LCA), nyní při tvorbě obalového zákona dokonce jako nátlaková akce na zákonodárce, také na Ministerstvo životního prostředí. Obdobné akce způsobily mnoho zmatků, desorientaci veřejnosti i politiků a opoždění ČR oproti pokročilému světu, především Německu, Francii a USA, ale kupodivu i oproti zemím JV Asie. Vzhledem k přednostem PET balení není divu, že poslední bašty skla pomalu ale jistě padají. V Evropě bylo zjištěno, že pouze asi 10% (ekvivalentních 100 000 tun ročně cirkulujících vratných PET lahví) se vrací k recyklaci. V samotném Německu bylo v roce 2000 sebráno a recyklováno asi 20 000 tun použitých PET lahví. Tento sebraný materiál je ve SRN použit pro termální recyklaci na výchozí složky syntézy PET, nebo recyklovaný jako obalový plast pro detergenty a čistící prostředky, nebo na vlákna. S růstem aplikací u nápojů narůstalo ve světě volání po výhodnějším použití (uzavřený cyklus) a recyklace musela být rozšířena o opětovné použití sběru při výrobě nových lahví. Tento požadavek vedl k vyvinutí technologií a zařízení, která perfektně vyřešila problematický a především nákladný sběr, třídění podle barev a předúpravu pomocí tzv. RVM automatů TOMRA, nebo Repant .V návaznosti na tyto inteligentní automaty pak k technologiím, které po úpravě umožňují vyrobit PET, vhodný opět k výrobě nových nápojových lahví. Kvalitativní požadavky na PET pro potravinářské účely v zemích EU v současnosti neexistují. Recyklované plasty nejsou výslovně vyloučeny z použití pro potraviny, musí ale vyhovovat stejným nárokům, jako panenský polymer. To zajišťuje Stehningův proces na zařízeních firem, jako je rakouská Erema, německá OHL a dalších. Tyto a další evropské firmy obdržely na jejich produkt oprávnění US FDA (American Food and Drug Administration) a německého Frauenhoferova Institutu pro použití k potravinářským účelům. Kvalitativní požadavky jsou velmi přísné. Současná situace v ČR Stejně jako jinde ve světě jsme svědky nárůstu nového PET obalového trendu i u nás, v současnosti s prvými pokusy balit do PETu nejen stolní vody, minerálky a nealkoholické nápoje, ale i pivo, mléko a dokonce i víno. V roce 2001 dosáhne u nás spotřeba obalového PET pro nápoje cca 40 000 tun (ekvivalentních cca 1 miliardě lahví). Situace ve využití této druhotné suroviny není rozhodně horší než v řadě zemí EU, což ale neznamená, že bychom ji neměli výrazně zlepšit. Dosavadní způsoby sběru a třídění zajišťují využití asi 20 - 30% používaných nevratných PET a chystaná legislativa nepřihlíží k současným možnostem. Díky podpoře sběru a třídění plastů ze strany a.s. EKO-KOM došlo ke vzniku velkého počtu firem, které se úspěšně zabývají sběrem, tříděním a zpracováním (lisování nebo podrcení) a prodejem této komodity, v mnoha případech rovněž do zahraniční. Naše největší kapacita pro úpravu a zpracování tříděných PET lahví a.s. SILON (CONSTAB GROUP) v roce 2000 po nákladné investici zpracuje asi 12 000 tun, tedy cca 30% obalového PETu v ČR. Společnost je specializována na výrobu vlákna. Jistě by bylo možné, po legislativním přijetí zálohy na PET láhve nejen naplnit kapacitu a.s. SILON, ale postavit zpracovatelskou kapacitu na uzavřený cyklus (PET bottle to bottle). Nejnovější poznatky o recyklaci PET lahví by proto měly být urychleně využity i u nás a za pomoci investorů - vzhledem k ceně úpravnických zařízení asi nejspíše zahraničních - zavedeny do praxe. V cestě tomu stojí pouze naše špatná informovanost, nedostatečná mediální podpora, určitě i jistá přezíravost kompetentních výzkumných ústavů, vysokých škol a politiků k řešení \"odpadů\" a především velmi silné tlaky různých lobby. Současný stav by měl napomoci odstranit projekt www.petrecycling.cz . Autor projektu zodpoví Vaše případné dotazy. Rozsáhlejší konsultace pro vážné zájemce poskytne za úplatu. V Brně 19.10.2001 Ing. Jiří Nezval JNezval@seznam.cz