Recyklace PET ve Švýcarsku
0d sedmdesátých let je možné vyrábět z PET průzračné, chuťově neutrální a
především nerozbitné, lehké láhve. Na švýcarském trhu se objevil PET ve formě
láhve poprvé v roce 1984. Od té doby se nápojové PET láhve těší ze vzrůstající
obliby. V posledních letech kontinuálně narůstá jak množství prodaných, tak také
recyklovaných PET lahví. Díky aktivní spolupráci mezi plniči nápojů a obchodem,
stejně tak díky iniciativě uvědomělých spotřebitelů se stal švýcarský systém
recyklace PET na mezinárodní úrovni příkladem ekologické a ekonomicky rozumné
recyklace: \"cyklus je uzavřen\". Od října 2000 je ve Frauenfeldu v provozu
závod RecyPET AG, který umožňuje 100%-ní opětné využití \"ze staré láhve nová
láhev\". Partneři Kteří partneři se na systému podílejí? Na prvém místě je to
výrobce PET lahví. Dobrovolně zdražuje svůj výrobek o 5 rapů recyklačního
příspěvku (tzv. \"Vorgezogener Recyclingbeitrag\") a posílá tuto částku na účet
Sdružení PET-Recycling Schweiz (Verein PRS). Následuje obchod. Prodává PET
láhve, dává k dispozici sběrové kontejnery, pytle a potřebný prostor a přebírá
výměnu plných pytlů tam, kde kontejnery a pytle zdarma obdržel. Třetí účastník
je spotřebitel. Zaplatí \"příspěvek na recyklaci\" (\"Vorgezogenen
Recyclingbeitrag\"). Jako protislužbu očekává dostatečný počet sběrných míst pro
prázdné PET láhve. Čtvrtý je zpracovatel odpadu. Zajišťuje zpětný chod plných
kontejnerů a pytlů a třídění a slisování PET lahví. Skupina zpracovatelů je
tvořena dopravci a obchodními řetězci. Jako poslední budiž ještě uveden
švýcarský Bund t.j. Svaz (na úrovni ministerstva), který se svým Nařízením o
nápojových obalech - \"Verordnung über Getränkeverpackungen (VGV)\" a s tím
spojených, zákonem určených množstvích zbytkového odpadu na systému podílí.
Struktura trhu Sdružení PET-Recycling Schweiz ( Verein PRS) funguje v systému
jako řídící prvek. Na jedné straně komunikuje s výrobci PET lahví, kteří jsou
důležitým zdrojem informací o budoucím vývoji obalů; komunikuje rovněž s
plnícími firmami jako nositelem organizace a s distributory nápojů: obchodem,
který také současně uvnitř systému sběru dokončuje svoji službu. PRS udržuje se
spotřebitelem přímý kontakt. Touto komunikací je spotřebitel informován o tom,
jak funguje recyklace PET, tím je rovněž ovlivňována poptávka po tomto výrobku.
Na druhé straně organizuje Verein PRS logistiku sběru společně s následujícími
partnery: maloobchodem nebo velkoobchodem, jako např. Migros, s dopravními
podniky, kteří fungují jako smluvní partneři PRS a 6 logistickými centry, které
materiál třídí a předávají recyklačnímu závodu. Cyklus se uzavírá prodejem
recyklátu výrobcům zboží z upraveného PET. Sběr Na podporu recyklace jsou
vytvořeny grafické velkoplošné upoutávky s figurkou Petino, který nabádá: \"Luft
raus, Deckel drauf!\" (vzduch ven, zátkou uzavřít!). Tak se ušetří již v
domácnosti cca 50% z objemu na skladovacím prostoru (a při přepravě sběrného
materiálu). Oběh prázdné nápojové PET láhve Sběrné pytle a sběrové nádoby
odevzdává PRS bezplatně, rovněž tak filiálkám převážně bez úplaty k dispozici.
Zpětný chod plných pytlů se provádí přes příslušné distribuční centrály nebo
přes partnery PRS pro zpracování odpadu. Doprava do středisek třídění je
zajištěna bezplatně PRS. Firmy a úřady platí 50 %ní příspěvek na vybavení,
protože se jedná o interní cyklus a nikoliv o veřejně přístupná sběrná místa.
Transport do počtu 5 pytlů je zdarma. Umístění sběrných nádob na PET Od roku
1995 je sortiment sběrných nádob rozšířen o kartónové krabice. Ty jsou umístěny
především v kancelářích pro sběr malých 0,33- 0.5 litrových jednocestných lahví.
Sběrná místa na PET k 31.12.2000 V roce 2000 existovalo v celém Švýcarsku přes
15000 sběrných míst na PET láhve (s cca. 42000 sběrnými kontejnery). Hlavní
podíl (47%) je nově umístěn uvnitř firem; cca. jedna třetina (37%) je umístěna u
obchodů; 8% stojí u středisek pro trávení volného času. Rovněž 8% je na veřejně
přístupných sběrných místech v obcích. Proč nejsou žádná sběrná místa v obcích
Proti nehlídaným sběrným střediskům v obcích mluví následující důvody: princip
odpovědnosti: obchod se tak zbavuje odpovědnosti (za recyklaci) u obchodníků je
k dispozici již dostatek dostatek sběrných míst příliš vysoké znečištění
sběrného materiálu sběr není úkolem obcí, obce mají dost jiných úkolů zákazník
musí tak jako tak se skladovanými lahvemi do prodejny, kde je nakoupil vysoké
transportní náklady, protože odvoz materiálu nejde přes distribuční centrály
obchodu vyšší náklady nemůže převzít PET-Recycling Schweiz, to znamená, že obec
(daňový poplatník) by musela tyto zvýšené náklady nést sama větším množstvím
kontejnerů se nedocílí vyššího sběru nápojových PET lahví. Vývoj odbytu a sběru
ve Švýcarsku Vývoj odbytu a sběru uvádí následující porovnání: v roce 1991
představoval odbyt něco přes 4000 tun, oproti tomu je nyní v roce 2000 odbyt 7 x
vyšší a to 29000 tun. Objem sběru se však rovněž enormně zvýšil: z 550 tun v
roce 1991 na 23800 tun v roce 1998. Analogicky k tomu návratnost v procentech
činila v roce 1991 13%, stoupla razantně na 53% v roce 1992 a dosáhla v roce
2000 dokonce 83%. Transport a třídění Základním předpokladem recyklace je
čistota sběrového materiálu. Všechny sebrané nápojové láhve se v logistickém
centru roztřídí podle barvy a kvality, ručně nebo strojově a slisují do balíků o
hmotnosti 100 až 300 kg. Logistika Graf na snímku prezentace v Power Pointu v
originálu poskytuje přehled o celé logistické síti. Kostky označují umístění
logistických středisek, kam se nápojové PET láhve svážejí ze všech sběrných míst
svozové oblasti. Zde se láhve ručně třídí podle barvy a velikosti a slisují do
balíků. Body označují zpracovatelské partnery, event. dopravce, pomocí
trojúhelníků jsou označeny distribuční střediska různých obchodních řetězců.
Dopravní náklady v jednotlivých etapách Dopravní náklady lze rozčlenit do 3
rozdílných bloků: náhradu, kterou musí Verein PRS platit obchodu za zpětné
přivedení materiálu. Ta představuje jen malou část nákladů převoz z distribuční
centrály obchodu nebo od dopravce, kde byl sběrový materiál přechodně uskladněn,
do třídícího střediska a vlastní dopravu mezi jednotlivými sběrnými středisky,
od jednoho k dalšímu, která představuje svými 46% největší část nákladů. Řešením
je co největší zhutnění a snížení počtu sběrných míst. Recyklační příspěvek Jak
bylo uvedeno, je švýcarský systém financován z recyklačního příspěvku. Od 1.
července 2000 to platí pro všechny jednocestné PET láhve bez zálohy. Díky velkým
množstvím sběru a efektivní logistice sběru mohl být VRB již po pěti letech
snížen z 10 na 5 rapů. V lednu 1999 byl VRB pro velké láhve obsahu nad 0,5 litru
snížen dokonce 4 rapy, od 1.07.2000 je tento příspěvek platný rovněž pro láhve
pod 0.5 litru. VRB je placen Sdružení PRS jeho členy a to za každou prodanou
láhev a přesunut jako daň na prodejní cenu láhve. Okolo 90 % všech švýcarských
prodejců nápojů je na tomto systému zúčastněno. Sběr, třídění a zpracování
úpravou představuje náklady ve výši 2.50 franků na kilogram PET. Pokud porovnáme
tyto náklady s cenou nového materiálu, jsou příliš vysoké. Co tedy dělat?
Financujeme tedy náklady na transport a třídění z VRB příspěvku. Tím jsou
materiálové náklady u úpravny nulové. Jedině náklady na úpravnický pochod musí
konkurovat ceně nového materiálu. Použití prostředků v roce 2000 Recyklační
příspěvek (VRB) představuje jediný nástroj financování. Nejsou sledovány žádné
cíle na získání zisku. Kolem 85% takto získaných prostředků se používá na
financování třídění, dopravu, sběrné kontejnery a pytle. Zbytek je použit na
komunikaci se spotřebiteli a institucemi a na administrativní výdaje. Podíl
nevratných nápojových obalů na trhu v % Pár čísel o vývoji obalů na jedno
použití (Einweg-Verpackungen). V roce 1991 byl podíl PET v obalech na jedno
použití kolem 23%, v roce 1998 vzrostl na 77%. Skleněné
[https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile] obaly tedy vykázaly masivní
ústup.... Zdroj: www.petrecycling.cz [http://www.petrecycling.cz]
0d sedmdesátých let je možné vyrábět z PET průzračné, chuťově neutrální a především nerozbitné, lehké láhve. Na švýcarském trhu se objevil PET ve formě láhve poprvé v roce 1984. Od té doby se nápojové PET láhve těší ze vzrůstající obliby. V posledních letech kontinuálně narůstá jak množství prodaných, tak také recyklovaných PET lahví.
Díky aktivní spolupráci mezi plniči nápojů a obchodem, stejně tak díky iniciativě uvědomělých spotřebitelů se stal švýcarský systém recyklace PET na mezinárodní úrovni příkladem ekologické a ekonomicky rozumné recyklace: \"cyklus je uzavřen\".
Od října 2000 je ve Frauenfeldu v provozu závod RecyPET AG, který umožňuje 100%-ní opětné využití \"ze staré láhve nová láhev\".
Partneři
Kteří partneři se na systému podílejí?
Na prvém místě je to výrobce PET lahví. Dobrovolně zdražuje svůj výrobek o 5 rapů recyklačního příspěvku (tzv. \"Vorgezogener Recyclingbeitrag\") a posílá tuto částku na účet Sdružení PET-Recycling Schweiz (Verein PRS).
Následuje obchod. Prodává PET láhve, dává k dispozici sběrové kontejnery, pytle a potřebný prostor a přebírá výměnu plných pytlů tam, kde kontejnery a pytle zdarma obdržel.
Třetí účastník je spotřebitel. Zaplatí \"příspěvek na recyklaci\" (\"Vorgezogenen Recyclingbeitrag\"). Jako protislužbu očekává dostatečný počet sběrných míst pro prázdné PET láhve.
Čtvrtý je zpracovatel odpadu. Zajišťuje zpětný chod plných kontejnerů a pytlů a třídění a slisování PET lahví. Skupina zpracovatelů je tvořena dopravci a obchodními řetězci.
Jako poslední budiž ještě uveden švýcarský Bund t.j. Svaz (na úrovni ministerstva), který se svým Nařízením o nápojových obalech - \"Verordnung über Getränkeverpackungen (VGV)\" a s tím spojených, zákonem určených množstvích zbytkového odpadu na systému podílí.
Struktura trhu
Sdružení PET-Recycling Schweiz ( Verein PRS) funguje v systému jako řídící prvek. Na jedné straně komunikuje s výrobci PET lahví, kteří jsou důležitým zdrojem informací o budoucím vývoji obalů; komunikuje rovněž s plnícími firmami jako nositelem organizace a s distributory nápojů: obchodem, který také současně uvnitř systému sběru dokončuje svoji službu.
PRS udržuje se spotřebitelem přímý kontakt. Touto komunikací je spotřebitel informován o tom, jak funguje recyklace PET, tím je rovněž ovlivňována poptávka po tomto výrobku.
Na druhé straně organizuje Verein PRS logistiku sběru společně s následujícími partnery: maloobchodem nebo velkoobchodem, jako např. Migros, s dopravními podniky, kteří fungují jako smluvní partneři PRS a 6 logistickými centry, které materiál třídí a předávají recyklačnímu závodu. Cyklus se uzavírá prodejem recyklátu výrobcům zboží z upraveného PET.
Sběr
Na podporu recyklace jsou vytvořeny grafické velkoplošné upoutávky s figurkou Petino, který nabádá: \"Luft raus, Deckel drauf!\" (vzduch ven, zátkou uzavřít!). Tak se ušetří již v domácnosti cca 50% z objemu na skladovacím prostoru (a při přepravě sběrného materiálu).
Oběh prázdné nápojové PET láhve
Sběrné pytle a sběrové nádoby odevzdává PRS bezplatně, rovněž tak filiálkám převážně bez úplaty k dispozici. Zpětný chod plných pytlů se provádí přes příslušné distribuční centrály nebo přes partnery PRS pro zpracování odpadu. Doprava do středisek třídění je zajištěna bezplatně PRS.
Firmy a úřady platí 50 %ní příspěvek na vybavení, protože se jedná o interní cyklus a nikoliv o veřejně přístupná sběrná místa. Transport do počtu 5 pytlů je zdarma.
Umístění sběrných nádob na PET
Od roku 1995 je sortiment sběrných nádob rozšířen o kartónové krabice. Ty jsou umístěny především v kancelářích pro sběr malých 0,33- 0.5 litrových jednocestných lahví.
Sběrná místa na PET k 31.12.2000
V roce 2000 existovalo v celém Švýcarsku přes 15000 sběrných míst na PET láhve (s cca. 42000 sběrnými kontejnery).
Hlavní podíl (47%) je nově umístěn uvnitř firem; cca. jedna třetina (37%) je umístěna u obchodů; 8% stojí u středisek pro trávení volného času. Rovněž 8% je na veřejně přístupných sběrných místech v obcích.
Proč nejsou žádná sběrná místa v obcích
Proti nehlídaným sběrným střediskům v obcích mluví následující důvody:
princip odpovědnosti: obchod se tak zbavuje odpovědnosti (za recyklaci)
u obchodníků je k dispozici již dostatek dostatek sběrných míst
příliš vysoké znečištění sběrného materiálu
sběr není úkolem obcí, obce mají dost jiných úkolů
zákazník musí tak jako tak se skladovanými lahvemi do prodejny, kde je nakoupil
vysoké transportní náklady, protože odvoz materiálu nejde přes distribuční centrály obchodu
vyšší náklady nemůže převzít PET-Recycling Schweiz, to znamená, že obec (daňový poplatník) by musela tyto zvýšené náklady nést sama
větším množstvím kontejnerů se nedocílí vyššího sběru nápojových PET lahví.
Vývoj odbytu a sběru ve Švýcarsku
Vývoj odbytu a sběru uvádí následující porovnání: v roce 1991 představoval odbyt něco přes 4000 tun, oproti tomu je nyní v roce 2000 odbyt 7 x vyšší a to 29000 tun.
Objem sběru se však rovněž enormně zvýšil: z 550 tun v roce 1991 na 23800 tun v roce 1998.
Analogicky k tomu návratnost v procentech činila v roce 1991 13%, stoupla razantně na 53% v roce 1992 a dosáhla v roce 2000 dokonce 83%.
Transport a třídění
Základním předpokladem recyklace je čistota sběrového materiálu. Všechny sebrané nápojové láhve se v logistickém centru roztřídí podle barvy a kvality, ručně nebo strojově a slisují do balíků o hmotnosti 100 až 300 kg.
Logistika
Graf na snímku prezentace v Power Pointu v originálu poskytuje přehled o celé logistické síti. Kostky označují umístění logistických středisek, kam se nápojové PET láhve svážejí ze všech sběrných míst svozové oblasti. Zde se láhve ručně třídí podle barvy a velikosti a slisují do balíků. Body označují zpracovatelské partnery, event. dopravce, pomocí trojúhelníků jsou označeny distribuční střediska různých obchodních řetězců.
Dopravní náklady v jednotlivých etapách
Dopravní náklady lze rozčlenit do 3 rozdílných bloků:
náhradu, kterou musí Verein PRS platit obchodu za zpětné přivedení materiálu. Ta představuje jen malou část nákladů
převoz z distribuční centrály obchodu nebo od dopravce, kde byl sběrový materiál přechodně uskladněn, do třídícího střediska a
vlastní dopravu mezi jednotlivými sběrnými středisky, od jednoho k dalšímu, která představuje svými 46% největší část nákladů. Řešením je co největší zhutnění a snížení počtu sběrných míst.
Recyklační příspěvek
Jak bylo uvedeno, je švýcarský systém financován z recyklačního příspěvku. Od 1. července 2000 to platí pro všechny jednocestné PET láhve bez zálohy.
Díky velkým množstvím sběru a efektivní logistice sběru mohl být VRB již po pěti letech snížen z 10 na 5 rapů. V lednu 1999 byl VRB pro velké láhve obsahu nad 0,5 litru snížen dokonce 4 rapy, od 1.07.2000 je tento příspěvek platný rovněž pro láhve pod 0.5 litru.
VRB je placen Sdružení PRS jeho členy a to za každou prodanou láhev a přesunut jako daň na prodejní cenu láhve. Okolo 90 % všech švýcarských prodejců nápojů je na tomto systému zúčastněno.
Sběr, třídění a zpracování úpravou představuje náklady ve výši 2.50 franků na kilogram PET. Pokud porovnáme tyto náklady s cenou nového materiálu, jsou příliš vysoké. Co tedy dělat? Financujeme tedy náklady na transport a třídění z VRB příspěvku.
Tím jsou materiálové náklady u úpravny nulové. Jedině náklady na úpravnický pochod musí konkurovat ceně nového materiálu.
Použití prostředků v roce 2000
Recyklační příspěvek (VRB) představuje jediný nástroj financování. Nejsou sledovány žádné cíle na získání zisku.
Kolem 85% takto získaných prostředků se používá na financování třídění, dopravu, sběrné kontejnery a pytle. Zbytek je použit na komunikaci se spotřebiteli a institucemi a na administrativní výdaje.
Podíl nevratných nápojových obalů na trhu v %
Pár čísel o vývoji obalů na jedno použití (Einweg-Verpackungen). V roce 1991 byl podíl PET v obalech na jedno použití kolem 23%, v roce 1998 vzrostl na 77%. Skleněné obaly tedy vykázaly masivní ústup....
Zdroj: www.petrecycling.cz
Sdílet článek na sociálních sítích