Obce nechtějí peníze, ale klid
Mnoho povolaných, málo vyvolených - v tomto případě šest. Právě tolik obcí
vybrala Státní správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) jako nejvhodnější
kandidáty pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů za padesát
miliard korun. Pokud nevymyslí odborníci do roku 2050 pro nakládání s
radioaktivními odpady něco lepšího, mohlo by se už záhy v blízkosti jedné (zatím
nejmenované) z nich začít stavět. O patnáct let později by tady do hloubky od
tří set metrů do jednoho kilometru mohla putovat první várka radioaktivních
zbytků. Vyvolený ale neznamená spokojený - vybrané obce totiž úložiště ve své
blízkosti nechtějí a ekologicky zaměřené organizace je v tom všemožně podporují.
Starostové se ve jménu svých občanů bojí radioaktivity, poklesu ceny nemovitostí
a snížení zájmu turistů o oblast. Marně SÚRAO argumentuje, že únik radioaktivity
určitě nehrozí, stavba přinese 300 nových pracovních míst a rozvoj
infrastruktury. Tisková tajemnice SÚRAO Věra Šumberová říká, že stovka lidí bude
ještě nutná k provozu úložiště. To zajistí druhotné pracovní příležitosti. Navíc
obce dostanou i peníze. Dnes je to při provozu dočasného úložiště asi milion
korun ročně s podmínkou, že tento obnos bude využit na veřejně prospěšné
činnosti. U hlubinného úložiště by to mohlo být mnohonásobně víc. Obce tak mají
co zvažovat. Někam se radioaktivní odpad uložit prostě musí - a nepochází jen z
jaderných elektráren. Díky jádru mají např. své nepostradatelné přístroje také
lékaři. Rozhodujte však o něčem, co se odehraje až za padesát let, když voliči
chodí k urnám dnes! AUTOR: MONIKA GINTEROVÁ ZDROJ: EKONOM
Mnoho povolaných, málo vyvolených - v tomto případě šest. Právě tolik obcí vybrala Státní správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) jako nejvhodnější kandidáty pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů za padesát miliard korun. Pokud nevymyslí odborníci do roku 2050 pro nakládání s radioaktivními odpady něco lepšího, mohlo by se už záhy v blízkosti jedné (zatím nejmenované) z nich začít stavět. O patnáct let později by tady do hloubky od tří set metrů do jednoho kilometru mohla putovat první várka radioaktivních zbytků.
Vyvolený ale neznamená spokojený - vybrané obce totiž úložiště ve své blízkosti nechtějí a ekologicky zaměřené organizace je v tom všemožně podporují. Starostové se ve jménu svých občanů bojí radioaktivity, poklesu ceny nemovitostí a snížení zájmu turistů o oblast. Marně SÚRAO argumentuje, že únik radioaktivity určitě nehrozí, stavba přinese 300 nových pracovních míst a rozvoj infrastruktury. Tisková tajemnice SÚRAO Věra Šumberová říká, že stovka lidí bude ještě nutná k provozu úložiště. To zajistí druhotné pracovní příležitosti.
Navíc obce dostanou i peníze. Dnes je to při provozu dočasného úložiště asi milion korun ročně s podmínkou, že tento obnos bude využit na veřejně prospěšné činnosti. U hlubinného úložiště by to mohlo být mnohonásobně víc. Obce tak mají co zvažovat. Někam se radioaktivní odpad uložit prostě musí - a nepochází jen z jaderných elektráren. Díky jádru mají např. své nepostradatelné přístroje také lékaři. Rozhodujte však o něčem, co se odehraje až za padesát let, když voliči chodí k urnám dnes!
AUTOR: MONIKA GINTEROVÁ
ZDROJ: EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích