Firmy se omezení skládek nebojí, obce ano

Během několika let by měla stoupnout recyklace komunálních odpadů ze současných osmnácti na šedesát procent. Takové představy má Ministerstvo životního prostředí, které je zveřejnilo v Plánu odpadového hospodářství. \"Chceme, aby co nejméně odpadů končilo na skládkách,\" uvedl v této souvislosti ministr Libor Ambrozek. Přispět k tomu má i to, že stát přestane podporovat stavby spaloven a skládek. V současné době jde z veřejných rozpočtů ročně 450 miliónů korun na likvidaci komunálního odpadu. Firmy, které ve skládkování podnikají, nemají z chystaného omezení obavy. \"Tomuto plánu se nebráníme a chápeme ho jako pozitivní krok,\" uvedl Pavel Borůvka, obchodní ředitel společnosti Marius Pedersen, která je v tuzemsku největší firmou v nakládání s odpady. Podobný názor má i Václav Kalousek, ředitel firmy Ekola České Libchavy z Olickoústecka. \"Pokud nebudou výjimky, nemáme nic proti. Skládkování je pro nás sice hlavním zdrojem příjmů, ale jsme schopni se přizpůsobit,\" uvedl Kalousek. Připomněl nicméně, že čím více se odpadky třídí, tím je zpracování odpadu dražší. \"Určitá podpora je proto nezbytná,\" míní. Více než na firmy, které se zabývají skládkováním, dopadne jeho omezení na obce, na jejichž katastru se odpad ukládá. Jedna z největších skládek na Pardubicku leží v katastru obce Zdechovice, která inkasuje za každou uloženou tunu odpadu 200 korun. Ročně tak jde do obecní kasy zhruba 13 miliónů korun. Vesnice si už pořídila nové chodníky, buduje kanalizaci a celoroční osvětlení má i pomníček obětem 1. světové války. \"Bez skládky bychom patřili k nejchudším vesnicím v okrese,\" prohlásil starosta Robert Chutic. \"S potížemi bychom provozovali školu a školku, na ostatní by nebylo,\" přitakává mu František Šalda, starosta Českých Libchav. Tato obec má ročně ze skládky pět miliónů korun a může si dovolit opravu kostela, hospody i připravovat stavbu bytových domů. \"Příjem ze skládkování pro nás představuje jen 23 procent z celkového obratu, který činí přes dvě miliardy ročně,\" tvrdí obchodní ředitel Borůvka. Je přesvědčen, že bez skládek se Česká republika v budoucnu neobejde. \"Je třeba vidět, že skládka přináší také určitou formu využití odpadu. Lze z ní čerpat plyn jako alternativní zdroj energie, z některých našich skládek dodáváme elektrickou energii do veřejné sítě. Na recyklované skládce lze postavit skleníky vytápěné bioplynem a je spousta dalších alternativ,\" řekl. Jde jen o to, stanovit počet skládek a množství odpadu, které na nich skončí. \"Jde o rozumnou míru, maximálně recyklovat a posoudit, co je pro veřejné rozpočty efektivní. Likvidace tuny odpadu na skládce přijde zhruba na 715 korun včetně DPH a poplatku obci. Stejné množství likvidované ve spalovně vyjde na 3000 korun,\" konstatoval Borůvka. V České republice je nyní evidováno 352 řízených skládek. Společnost Marius Pedersen sídlící v Hradci Králové zaměstnává tisíc lidí. Kromě provozování čtrnácti řízených skládek po celé republice, na nichž ročně uloží 700 tisíc tun odpadků, se zabývá i tříděním odpadů, odstraňováním starých ekologických zátěží, nakládáním s chemickými látkami a dalšími činnostmi, jež souvisejí s likvidací odpadků a obalů. Výsledky a. s. Marisu Pedersen Počet zaměstnanců 1000 Roční obrat 2,1 miliardy korun Počet skládek 14 Roční skládkování 700 000 tun Pramen: Marius Pedersen Zdroj: Hospodářské noviny