V Caracasu dostávají za odpad jídlo
V rámci projektu \"Velká výměna\" mohou podle agentury Reuters obyvatelé
některých čtvrtí vyměnit 25 kg kovového šrotu za kilogram rýže, za dvě kila
hliníku dostanou krabici mléka v prášku a za 20 kg skla si odnesou plechovku
tuňáka. CARACAS 17. září - Ve venezuelském hlavním městě, kde se s bídou a
násilím setkáte stejně často jako s polorozpadlými chatrčemi, se může výhodným
artiklem stát také haraburdí. Na to přišla i Amarilis Chirinosová při obhlížení
odpadků pohozených na svazích kopcovité čtvrti El Resplandor. Obyvatelé celé
čtvrti přelézají po haldách odpadků a vybírají sběr, aby ho pak mohli v rámci
místního projektu \"Jídlo za odpadky\" vyměnit za cukr, rýži, fazole nebo
sardinky. \"Jsem na sebe pyšná, že jsem si dneska vydělala na dobré jídlo,\" mne
si ruce Amarilis, která dostala za prázdné lahve, staré oblečení
[https://www.kamsnim.cz/categories/textil] a rezatý vařič tašku základních
potravin. V projektu \"Velká výměna\" mohou podle agentury Reuters obyvatelé
některých čtvrtí vyměnit 25 kg kovového šrotu za kilogram rýže, za dvě kila
hliníku dostanou krabici mléka v prášku a za 20 kg skla si odnesou plechovku
tuňáka. Caracasané nemají těžkou práci - chudinské čtvrti odpadky přímo
přetékají. Mezi brlohy na příkrých svazích se kupí roztrhané matrace, staré
ledničky a další tuny různého haraburdí. Ačkoli Venezuela patří mezi pátého
největšího vývozce ropy na světě, celých 80 procent jejích obyvatel žije podle
oficiálních odhadů na hranici chudoby. Stoupající nezaměstnanost, která v
červenci tohoto roku dosahovala už 18,3 procenta, je důkazem hospodářské recese,
kterou spustila prosincová generální stávka svolaná opozicí proti levicovému
prezidentovi Hugu Chávezovi. Zástupci vlády i opozice prezidenta zatím neúspěšně
vyzývají, aby vyhlásil referendum o svém setrvání ve funkci, neboť prý neplní
sliby dané voličům ve volbách 1998 a zbídačuje zemi. Organizátoři si program
\"Jídlo za odpad\" velice pochvalují. Nejenže zajišťuje potravu pro ty
nejchudší, ale také pomáhá vyčistit zanesené okolní srázy, z nichž v době dešťů
smetí stéká dolů a společně s uvolněným blátem ohrožuje chatrné domky. Pro
odpadky musí někdy rezidenti slumů šátrat i ve smradlavých kanálech, které se
klikatí městskými čtvrtěmi. Ačkoli si někteří stěžují, že při sběru odpadků se
mohou nakazit nějakou infekcí, většina z nich program upřímně oceňuje.
Samozřejmě by raději měli dobrou stálou práci, ale když nic jiného není...
Myšlenka výměny recyklovatelného odpadu za potraviny
[https://www.kamsnim.cz/categories/food] ovšem nepochází z Venezuely, ale
brazilského města Curitiba. Okrsek Libertador, který tvoří jednu z pěti
samosprávných oblastí Caracasu, denně shromáždí na 2000 tun smetí. Úřady
předpokládají, že díky programu se sníží míra znečištění oblasti až o 40
procent. Sesbíraný odpad putuje do rukou místních družstev, které pak smetí
prodávají společnostem, jež ho recyklují. Organizátoři projektu doufají, že se
jim podaří jejich úspěšnou iniciativu rozšířit i do dalších částí země. Zdroj:
(ČTK/Reuters)
V rámci projektu \"Velká výměna\" mohou podle agentury Reuters obyvatelé některých čtvrtí vyměnit 25 kg kovového šrotu za kilogram rýže, za dvě kila hliníku dostanou krabici mléka v prášku a za 20 kg skla si odnesou plechovku tuňáka.
CARACAS 17. září - Ve venezuelském hlavním městě, kde se s bídou a násilím setkáte stejně často jako s polorozpadlými chatrčemi, se může výhodným artiklem stát také haraburdí. Na to přišla i Amarilis Chirinosová při obhlížení odpadků pohozených na svazích kopcovité čtvrti El Resplandor.
Obyvatelé celé čtvrti přelézají po haldách odpadků a vybírají sběr, aby ho pak mohli v rámci místního projektu \"Jídlo za odpadky\" vyměnit za cukr, rýži, fazole nebo sardinky.
\"Jsem na sebe pyšná, že jsem si dneska vydělala na dobré jídlo,\" mne si ruce Amarilis, která dostala za prázdné lahve, staré oblečení a rezatý vařič tašku základních potravin.
V projektu \"Velká výměna\" mohou podle agentury Reuters obyvatelé některých čtvrtí vyměnit 25 kg kovového šrotu za kilogram rýže, za dvě kila hliníku dostanou krabici mléka v prášku a za 20 kg skla si odnesou plechovku tuňáka.
Caracasané nemají těžkou práci - chudinské čtvrti odpadky přímo přetékají. Mezi brlohy na příkrých svazích se kupí roztrhané matrace, staré ledničky a další tuny různého haraburdí. Ačkoli Venezuela patří mezi pátého největšího vývozce ropy na světě, celých 80 procent jejích obyvatel žije podle oficiálních odhadů na hranici chudoby.
Stoupající nezaměstnanost, která v červenci tohoto roku dosahovala už 18,3 procenta, je důkazem hospodářské recese, kterou spustila prosincová generální stávka svolaná opozicí proti levicovému prezidentovi Hugu Chávezovi. Zástupci vlády i opozice prezidenta zatím neúspěšně vyzývají, aby vyhlásil referendum o svém setrvání ve funkci, neboť prý neplní sliby dané voličům ve volbách 1998 a zbídačuje zemi.
Organizátoři si program \"Jídlo za odpad\" velice pochvalují. Nejenže zajišťuje potravu pro ty nejchudší, ale také pomáhá vyčistit zanesené okolní srázy, z nichž v době dešťů smetí stéká dolů a společně s uvolněným blátem ohrožuje chatrné domky.
Pro odpadky musí někdy rezidenti slumů šátrat i ve smradlavých kanálech, které se klikatí městskými čtvrtěmi. Ačkoli si někteří stěžují, že při sběru odpadků se mohou nakazit nějakou infekcí, většina z nich program upřímně oceňuje. Samozřejmě by raději měli dobrou stálou práci, ale když nic jiného není...
Myšlenka výměny recyklovatelného odpadu za potraviny ovšem nepochází z Venezuely, ale brazilského města Curitiba.
Okrsek Libertador, který tvoří jednu z pěti samosprávných oblastí Caracasu, denně shromáždí na 2000 tun smetí. Úřady předpokládají, že díky programu se sníží míra znečištění oblasti až o 40 procent.
Sesbíraný odpad putuje do rukou místních družstev, které pak smetí prodávají společnostem, jež ho recyklují. Organizátoři projektu doufají, že se jim podaří jejich úspěšnou iniciativu rozšířit i do dalších částí země.
Zdroj: (ČTK/Reuters)
Sdílet článek na sociálních sítích