Z odpadů se stal velký obchod

- Firmy začínají stavět nízkoenergetické domy z panelů z PET lahví

- Zpracovávat lze i odpad z plenek

V Česku je stále více firem, které svůj byznys postavily na zpracování toho, co jiní vyhodí. Ze sešlapaných PET lahví, krabic od mléka či dřevěných odřezků a pilin dnes mohou vznikat celé nové domy, brikety do krbů či sochy.

"Když to hodně zjednoduším, zpracováváme papírové obaly od mléka a džusů a vyrábíme z nich stavební desky. Tento stavení materiál a systém Flexibuild jsme uvedli na trh a do konce letošního roku by z něj mělo být postaveno 14 rodinných domů," říká Zdeněk Forman, ředitel společnosti Flexibuild. Firma je na trhu teprve necelý rok, hned za první kvartál svého podnikání utržila milion a půl korun a o její služby je čím dál větší zájem.

"Materiál je už použit na desítkách domů a staveb v rámci rekonstrukcí. Při výstavbě čističky byl použit na opláštění stěn a střechu či výrobu nábytku," dodává Forman.

Plastové sochy na Ústecku

Ústecká Spolchemie se zase rozhodla využít vytříděné PET lahve k výrobě pryskyřice.

"Takto získané pryskyřice najdou použití například při výrobě umělého kamene, potrubních systémů či dekorativních sošek," říká Zdeněk Rytíř mluvčí Spolchemie. Ve společnosti přitom tvoří produkce umělých pryskyřic téměř tři čtvrtiny z ročních pětimiliardových tržeb.

Podle odhadů společností, které se zabývají zpracováním odpadu, se v Česku ročně zpětně zpracuje zhruba milion tun odpadů.

Nemusí se přitom jednat jen o "klasické" recyklované odpadky. Například společnost Asan.cz vykupuje odpad vznikající při výrobě dámské a dětské hygieny. Z něj vyrábí podestýlky pro domácí mazlíčky, které dnes vyváží do třinácti zemí po celém světě.

Firma Biomac z Uničova zase z "nepotřebných" dřevěných odřezků úspěšně vyrábí dřevní brikety a patří k největším výrobcům ekopaliv. Zatímco ještě v roce 2000 měla firma obrat půl milionu korun, v roce 2006, ze kdy jsou poslední známé výsledky, už to bylo 244 milionů korun.

Odpad, který se v Česku každoročně sebere pro další použití, se blíží zhruba milionu tun. Přibližně polovinu z toho tvoří recyklovaný odpad.

Tuna plastu za tři tisíce

Ne všechno však najde využití v Česku. "Dobře vytříděný odpad je navíc obchodovatelná surovina. Upravený a slisovaný lze prodat kamkoliv, proto se z Česka vyváží i do zahraničí. Nejčastěji do západní Evropy, ale i do Číny a do USA," říká Martin Lochovský ze společnosti Ekokom, která zajišťuje sdružené plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů.

Přestože se v odpadu v Česku ročně protočí více než stovky milionů korun, jako základní "výrobní materiál" je celkem levný.

"Ceny plastového odpadu nyní kvůli krizi výrazně klesly. Zatímco ještě před vypuknutím světové finanční krize se tuna čirých plastů vykupovala za osm tisíc korun a tuna barevných plastů za šest tisíc korun, nyní stojí čiré plasty zhruba pět tisíc korun a barevné tři tisíce," říká Lochovský.

Například dům vyrobený z materiálu z recyklovaných plastů tak vyjde výrazně levněji než klasická cihlová výstavba.

AUTOR: Zuzana Luňáková
AUTOR: Jan Beránek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz