Legislativa v pohybu

KONEČNĚ PAST NA ZLODĚJE KOVŮ

Poslanecká sněmovna prosadila svou verzi novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, s cílem ztížit život zlodějům kovů a železného šrotu, když odmítla návrhy Senátu, který chtěl dopady nových opatření zmírnit. Nyní bude muset provozovatel sběrny zaznamenávat množství a druh odpadu, který vykoupil. U strojních zařízení, uměleckých děl nebo pietních a bohoslužebných předmětů bude muset uvést i jejich popis, který umožní jejich dodatečnou identifikaci. Po dobu 48 hodin od jejich vykoupení s nimi nebude moci nakládat, rozebírat je nebo prodávat dál.

Novela také upravuje výkup autovraků. Zavádí též poplatky za registraci ojetého auta do registru silničních vozidel. Poplatky se pohybují od 3000 do 10 000 korun podle toho, jakou emisní normu EURO vozidlo splňuje.

TĚŽEBNÍ ODPAD

V prvním čtení úspěšně prošel Poslaneckou sněmovnou návrh zákona o nakládání s těžebním odpadem. Nově stanoví některé požadavky na provozovatele úložného místa, mezi které patří povinnost vypracovat plán pro nakládání s těžebními odpady za účelem minimalizace, zpracování, využití a odstraňování těžebního odpadu.

Navrhovaná právní úprava i nadále počítá s tím, že jako součást technologického celku mohou fungovat odkaliště, která budou v průběhu těžby a úpravy nerostů pravidelně odtěžována. Na odkaliště a odvaly se nová úprava podle návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vztahovat nemá.

ZAVEDENÍ SYSTÉMU REACH

Poslanecká sněmovna přehlasovala prezidentské veto novely zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách, která se týká zavádění evropské směrnice o chemických látkách REACH. Prezident Václav Klaus zákon vetoval v srpnu s tím, že ho považuje za koncepčně chybný a s ohledem na možné přínosy i neúměrně nákladný. Ministr životního prostředí Martin Bursík naopak přijetí zákona přivítal; uvedený systém podle něj nicméně platí v celé Evropské unii přímo, protože je dán nařízením.

Výrobci a dovozci mají posoudit bezpečnost vyráběných látek pro lidské zdraví a životní prostředí a navrhnout opatření pro jejich bezpečné užívání. Pouze u velmi nebezpečných látek jako jsou karcinogeny, mutageny nebo látky přetrvávající v životním prostředí, tzv. perzistentní látky, bude agentura rozhodovat o povolování nebo o zákazu jejich používání, a to na základě vědeckých kritérií a za účasti zástupců členských zemí.

Cílem směrnice je shromáždit všechny dostupné informace o zhruba 30 000 chemických látek, které jsou na evropském trhu a musejí být registrovány během následujících jedenácti let. Podle ministerstva životního prostředí přinese zákon občanům právo na informace o chemických látkách ve spotřebním zboží a o jejich účincích na životní prostředí a zdraví. Nejnebezpečnější chemikálie budou nahrazeny méně rizikovými. Nadále nebude možné užívat bez povolení karcinogenní látky způsobující závažné a nevratné účinky na člověka a životní prostředí. Z trhu tak postupně budou mizet nebezpečné chemikálie, které je možné nahradit méně rizikovými.

PODNIKÁNÍ V ENERGETICE

Prvním sněmovním čtením prošla vládní novela zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, která má za cíl usnadnit podnikání v energetice a přejímá ustanovení evropského práva. Odpadne například povinnost státního souhlasu s výstavbou nových elektráren, tepláren a přímých vedení. V takových případech ministerstvo pouze vyhodnotí podnikatelský záměr a výsledky oznámí firmě. Vláda si od toho slibuje, že se usnadní přístup firem do elektroenergetiky a teplárenství.

Snazší by mělo být i řešení sporů mezi zákazníky a jejich dodavateli nebo distributory navzájem. Řešit by je měl Energetický regulační úřad místo soudu, pokud se na tom obě strany sporu dohodnou. Výrobci bioplynu, kteří budou zásobovat 50 a méně odběrných míst, nebudou muset nově žádat Energetický regulační úřad o licenci. To by mělo usnadnit podnikání například v obcích, kde se pomocí bioplynu vyrábí elektřina.

Novela rozšiřuje okruh přípojek elektřiny k novostavbám, které by měl hradit distributor. Dosud platí bez ohledu na umístění novostavby pouze přípojky pro domácnosti do 50 metrů, náklady na připojení nad tuto vzdálenost nese ten, kdo se chce do sítě připojit. U přípojek zemního plynu bude i po schválení novely platit dosavadní úprava, kdy si napojení na síť hradí sám žadatel.