Pomůže sídlům na Bečvě vláda?

Také letos v květnu se doširoka rozlévala ze svého koryta a ničila majetek občanů, firem i municipalit. Starostové proto nyní chtějí žádat vládu o jasnou a konkrétní pomoc.

Kdyby na Bečvě už stály potřebné protipovodňové stavby, po nichž města a obce podél této řeky dlouho volají, letošní padesátiletá voda by město Hranice neohrozila. Za tímto názorem si stojí starosta Hranic Mgr. Miroslav Wildner. >>A řeka by nepustošila ani další sídla okolo řeky,<< podotýká. >>Jenom v Hranicích velká voda v květnu napáchala škody za zhruba 80 milionů korun. Přitom od roku 1997 se na Bečvě žádné zásadní protipovodňové opatření neprovedlo a podle našich informací i slibovaný suchý poldr u Teplic nad Bečvou nabral téměř tříroční zpoždění.<<

CHTĚJÍ OSLOVIT NEČASŮV KABINET

Představitelé Rožnova pod Radhoštěm, Vsetína, Valašského Meziříčí, Hranic, Lipníku nad Bečvou, Přerova a obce Troubky proto společně chystají Memorandum o podpoře protipovodňových opatření na Bečvě, jímž se chtějí obrátit jak na vládu, tak na Parlament. >>Základem je, aby stát jasně definoval priority (zpracování Generelu protipovodňových opatření na toku Bečvy) a vláda vydala nařízení se směrnicí pro postup a relizaci protipovodňových staveb. Poslanci by potom pro ně měli schválit pevný finanční rámec, a to na celé další desetiletí. Teprve pak bude konečně možné tolik potřebné protipovodňové stavby na Bečvě začít budovat, a to i jako přírodě velmi blízké,<< vysvětluje Mgr. Miroslav Wildner. >>Nebudou-li však protipovodňová opatření na toku Bečvy pojata komplexně, budeme, obrazně řečeno, pouze skákat z jedné věci na druhou.<<

O účinných protipovodňových opatřeních na Bečvě mají starostové jasno. V komplexu opatření pod názvem >>Od pramene po soutok<< jim jde o ohrázování toku řeky, výstavbu retenčních nádrží, vybudování suchého poldru Teplice, postavení nových hrází a valů atd.

POLDR VÁZNE NA VÝKUPU POZEMKŮ

Samostatnou kapitolou je připravovaný suchý poldr u Teplic nad Bečvou. Jak podotýká RSDr. Jaroslav Porvol, starosta obce Prosenice (obec se nachází na toku Bečvy pod Hranicemi), studie na vybudování poldru či přehrady nad Teplicemi byla v souvislosti s uvažovanou jadernou elektrárnou v Blahutovicích zpracována už počátkem 80. let minulého století. Žel, projekt výstavby poldru nyní vázne na nevyřešených majetkoprávních vztazích k dotčeným pozemkům.

Ale právě tento projekt, jak tvrdí starosta Prosenic, by zásadně eliminoval rizika povodní na Bečvě. RSDr. Jaroslav Porvol ví, o čem mluví: I letošní povodeň v obci způsobila nemalé škody na majetku soukromých osob či Moravské zemědělské akciové společnosti Prosenice a soukromých zemědělců. Na majetku obce vznikla největší (přibližně milionová) škoda na kořenové čistírně odpadních vod, která byla zcela zaplavena a zanesena bahnem. Bahno ucpalo i meliorační stoku a totálně byl zničen propustek z obecního rybníka do Bečvy. Povodeň také pustošila obecní lesní školku a jak se hnala přes obecní rybníky, brala s sebou ryby. Některé s ní odplavaly, jiné po opadnutí vody hynuly na okolních polích.

>>Co u nás způsobuje povodně?<< zamýšlí se starosta. >>V roce 1912 byl napřímen tok Bečvy, která se od té doby při každé velké vodě vylévá z břehů a hledá staré koryto.<<

RSDr. Jaroslav Porvol soudí, že mechanismy pomoci státu či kraje během povodní a při následné likvidaci škod fungují dobře. >>Bude-li Olomoucký kraj při každé živelní pohromě reagovat tak rychle a efektivně jako při letošní povodni, pak na těchto mechanismech není nutné nic měnit.<< Kraj poskytl obci rychlou finanční pomoc, která pokryje její náklady na odstranění škod ze zhruba 70-80 %. Starosta si velmi váží i pomoci města Nové Strašecí na Rakovnicku, které vzápětí po povodni poskytlo Prosenicím finanční dar 50 tisíc korun, za nějž obec nakoupila čerpadla a vysoušeče.

HLÁSNÝ SYSTÉM ČEKÁ NA DOTACI

Hranicím i dalším sídlům by pomohl projekt >>Zpracování digitálního povodňového plánu a rozšíření varovného a informačního systému obyvatelstva obce s rozšířenou působností (ORP) Hranice<<. Město se jím teď uchází o dotaci z Operačního programu Životní prostředí (oblast podpory 1. 3 Omezování rizika povodní).

Mgr. Miroslav Wildner upozorňuje, že projekt za 16 mil. Kč je zpracován na samostatný hlásný a varovný systém pro 23 obcí (celkem je jich 31) správního obvodu Hranic jako obce s rozšířenou působností. >>Na tomto území zatím neexistuje žádný komplexní protipovodňový hlásný a varovný systém, který by pokrýval i menší, ale neméně nebezpečné toky, což se plně projevilo při loňských bleskových povodních.<<

Projektem by se na menší toky instalovaly hlásiče průtoků a srážkoměrné stanice. Napojeny na počítačovou síť by ihned předávaly obcím naměřená data. Prostřednictvím SMS zpráv a interaktivního mluvicího zařízení by tak byli v předstihu varováni obyvatelé ohrožených oblastí a mohli by si odvézt automobily a vystěhovat majetek do vyšších míst. Do projektu patří i zpracování digitálního povodňového plánu a další opatření, aby obce disponovaly dostatkem údajů pro další případná protipovodňová opatření. Získá-li projekt dotaci, Hraničtí jej chtějí uskutečnit do konce roku 2011.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ