Česko má v ochraně proti povodním 20 let zpoždění vůči západní Evropě
KDYŽ SE RÝN S DUNAJEM VYLÉVALY Z BŘEHŮ, BYLA PŘÍRODA V ČESKU JEŠTĚ MILOSRDNÁ.
ZASPALI JSME A PROCITNUTÍ JE TVRDÉ.
Když se Rýn s Dunajem vylévaly z břehů, byla příroda v Česku ještě milosrdná. Zaspali jsme a procitnutí je tvrdé.
Vodohospodářská infrastruktura je v Česku stejně zanedbaná jako výstavba silnic a dálnic. Pak se nedivme, že nás zaskočí povodně nebo sucho. Když těmito slovy český hydrologický expert při OSN Jan Němec na mezinárodní konferenci ke Světovému dni vody v Praze reagoval na otázku, zda je Česko připraveno na případnou povodeň z nadměrného sněhu v horách, psal se první jarní den a nikdo v tu chvíli netušil, jak rychlý spád během týdne události dostanou. Tím spíš, že přítomní ředitelé českých povodí svorně ujišťovali, že žádné drama z tajícího sněhu nehrozí."Máme 20 let zpoždění proti západní Evropě. Když se v osmdesátých a devadesátých letech minulého století valily Německem a Rakouskem povodně, byla příroda k Česku ještě milosrdná. Nynější protipovodňové mobilní hráze jsme museli okopírovat podle Kolína nad Rýnem, ačkoli jsme mobilní zábrany v hlavním městě navrhovali Útvaru hlavního architekta v Praze už v roce 1989, těsně před stým výročím katastrofálních povodní v Praze roku 1890," vzpomíná na marné boje s architekty a projektanty Pavel Gabriel z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze. Rakušané vybudovali ve Vídni pro Dunaj druhé koryto a pod městem nádrž Freudenau, aby se voda měla kam rozlít. U nás po listopadu 1989 neměli pro varování hydrologů uši ani další dva primátoři Prahy. Vyburcováním byla nakonec až povodeň na Moravě v roce 1997.
ŠKODY V PRAZE v roce 2002 mohly být menší, kdyby se Vltava měla kam rozlít. "V místech bývalých proluk a parků vyrostly nové stavby, které zneprůchodnily koryto a vracely vodu zpět. Nenápadná zástavba probíhala už za první republiky, když v Lahovičkách vyrostla vilová čtvrť v místě původní louky, kam se jezdilo parníkem na pikniky. Totéž se odehrávalo na druhém konci města v Trojské kotlině a na Maninách," upřesňuje Gabriel. Každá překážka působí při povodni jako obří špunt, který řeku zastaví a zvýší její hladinu.
Karlův most při záplavách neponičila sama voda, ale naplavené dříví, které bylo ve velkém množství přichystáno na soutěž vorařů. V Praze roku 2002 působila jako podobná zátka čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Tróji. Proto se nyní svádějí mezi odborníky boje, zda stavbu rekonstruovat podle kritérií Evropské unie, anebo ji raději přemístit jinam. Podobný spor se vede o zástavbu Libeňského ostrova, který je sice atraktivní bytovou a kancelářskou lokalitou u vody, ale rozum a opatrnost velí, aby tu vznikl zatravněný park.
TERÉN V TÉTO ČÁSTI Prahy je o dva metry vyšší, než býval za povodní 1890. Je to kvůli navážkám stavební sutě z tehdejších povodní, k níž se později přidala vytěžená zemina z výstavby metra. Měl tu vzniknout olympijský stadion, ale ani tehdejší centrální hospodářství nenašlo dost peněz pro takovou investici.
Praha se z velké vody poučila, ale co ostatní města? Budou mít dost peněz?
"Na protipovodňové stavby lze čerpat peníze z unijních fondů. Ale je třeba mít kvalitně zpracované protipovodňové projekty, jinak finance nepřijdou," podotýká Gabriel. Připomíná, že podobné stavby sehrají svou roli i při obdobích sucha, protože včas zadrží vodu, která při nedostatku dešťů chybí.
|
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích