Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách

Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.

"Novelou výrazně omezujeme vznik takové havárie, výrazně zjednodušujeme a také zpřesňujeme to, aby byl odhalen viník takové havárie," řekl dnes před poslanci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Vláda jako součást opatření navrhla zavedení nové povinnosti stanoveným největším znečišťovatelům, kteří vypouštějí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibýt jim měla hlavně povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů. K tomu ale měli výhrady někteří opoziční poslanci a argumentovali tím, že takové technologie až na výjimky neexistují. Proto Sněmovna na návrh skupiny poslanců v čele s Davidem Šimkem (KDU-ČSL) povinnost měření zmírnila na povinnost kontinuálního sledování. Výjimku budou mít teplárny a elektrárny, a to pouze pro taková zařízení, která používají chemikálie k úpravě vody nebo pro obdobné stanovené účely.

Ministerstvo životního prostředí na dotaz ČTK uvedlo, že nahrazení termínu "měření" pojmem "sledování" vychází primárně z definice metrologických termínů. "Termín 'sledování' byl historicky stanoven jako nejvhodnější pro popis zásadně po všech stránkách velmi dynamického jevu, jako je mimo jiné předmětné vypouštění odpadních vod," uvedl úřad. Poslankyně ANO a bývalá náměstkyně uvedeného ministerstva Berenika Peštová přesto novinku označila za totální nesmysl. "Vy jste změkčovali něco, co v praxi vůbec nejde udělat," podotkla.

Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat prvních 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie a vojenská policie.

Vláda uvádí, že řada výpustí vznikla již před mnoha lety a odvodňuje neznámé území. "Tyto výpusti nezdokumentovaných kanalizačních systémů tak představují značné riziko z pohledu potenciálního havarijního znečištění vodních toků," upozorňuje vláda v důvodové zprávě.

Kdo zjistí nebo způsobí havárii, bude ji muset ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasiči uvědomí vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, Českou inspekci životního prostředí, správce povodí a zástupce samosprávy obce. Důvodová zpráva uvádí, že na místě havárie jsou zpravidla první právě hasiči, kteří zahajují záchranné a likvidační práce. Po příjezdu zástupce vodoprávního úřadu úředník převezme řízení prací při likvidaci havárie a vyšetřování příčin, uvádí zpráva.

Podle přijatého pozměňovacího návrhu nebudou muset mít letní dětské tábory povolení pro nakládání s odpadními vodami, aby nemusely budovat třeba plastové jímky nebo čistírny. Výjimka nebude platit pro celoroční tábořiště provozovaná zpravidla komerčně. Podmínkou bude, že v táboře bude nejvýše 60 dětí do 15 let a bydlet budou výhradně ve stanech. Návrh má také usnadnit vodákům překonávání vodních děl.

Sněmovna schválila návrh skupiny pražských poslanců v čele s Michalem Zunou (TOP 09). Jejich návrh upravuje odpovědnost za zvládání povodní v případě Prahy. Pokud by byla povodeň na Vltavě, odpovědnost by přebíral magistrát, v případě menších toků, jako je Botič, Rokytka a Šárecký potok, by zůstala na městských částech.