Brno musí chránit svoje podzemní vody
Výzkum se zaměří hlavně na plochy podél řeky Svitavy, kde kdysi na rozsáhlých pozemcích působily průmyslové podniky. Některé firmy, které části areálu využívají dnes, zase podle něj využívají vodu z artézských zdrojů, často k průmyslovým účelům.
Kdyby se v průzkumu prokázalo, že podzemním vodám hrozí vážné znečištění, město by na svých pozemcích muselo ekologické zátěže sanovat. Kdyby šlo o parcely soukromníků či firem, uvědomilo by Českou inspekci životního prostředí.
Brno svou podzemní vodu jako pitnou nevyužívá; voda se do města dopravuje z podzemního zdroje v Březové nad Svitavou na Svitavsku a záložní vodovod vede z vírské přehrady. Hlavně vody z artézských zásobáren by se však mohly využívat v budoucnu, proto je chce město ochránit.
Brno už si v minulosti podobné průzkumy nechalo zpracovat. Ukázaly například, že podzemním vodám hrozí vážné znečištění z černovické skládky. Na stodesetihektarové smetiště se vozil veškerý odpad z Brna od druhé světové války do počátku 90. let. Dnes nikdo neví, co skládka obsahuje, odborníci však zjistili, že při prudkých deštích se kontaminanty dostávají do podzemních vod. Skládku proto navrhli na povrchu zcela utěsnit a horní plášť osázet zelení. Rekultivace už začala, potrvá léta. Průzkumy v 90-átých letech obsáhly i velkou část okolí průmyslových podniků. Byly zjištěny poměrně rozsáhlé areály kontaminace podzemních vod, zejména chlorovanými uhlovodíky. Bohužel dosud určitá část z nich, přes velký pokrok v sanacích, není vyřešena. Staré ekologické zátěže komplikují ve městě i novou výstavbu, protože kontaminovaná půda i podzemní voda se musela v rámci některých staveb poměrně nákladně sanovat. Investoři ve městě by se měli vždy infomovat na příslušných úřadech a u odborníků zda v daném území je známo něco o znečištění půdy a podzemní vody a jak dále postupovat při zástavbě území.
ZDROJ: LN, kráceno, upraveno, doplněno Enviweb