Budou ohroženy vodní zdroje, výroba potravin i světové hospodářství

Co vyplynulo z konference o klimatu v Exeteru

Bushka Bryndová

Přinášíme stručné shrnutí výsledků této konference, i když podobný pokus proběhl již v denním tisku. Bohužel, úroveň české žurnalistiky je již tak ubohá, že o podobně důležité události informuje způsobem jako iDnes ve svém článku Klima se bude měnit, zatím k horšímu. Články uveřejněné v dalších českých mainstreamových médiích nemají o nic lepší úroveň. Nemám nic proti přinášení informací o možném vyhynutí ledních medvědů a jiných ohrožených druhů, ale zneklidňuje mne, že v dotyčném článku se neobjevila jediná zmínka o dalších důsledcích klimatických změn, o nichž jednala konference. Ty se již netýkaly ledních medvědů, ale dopadu na světovou potravinovou výrobu, dostupnost vodních zdrojů a následků pro světovou ekonomiku. O těchto hrozbách se však český čtenář z našich nejprodávanějších novin nedozvěděl.

Na konferenci v Exeteru konané pod záštitou britské vlády a nazvané Avoiding Dangerous Climate Change se tento týden setkalo přes dvě stě předních klimatologů s ekonomy a politiky, aby se pokusili posoudit dopady klimatických změn způsobených globálním oteplováním. Z jednání této třídenní konference vyplývá pro mnohé nepříliš překvapivý závěr, a to že riziko klimatických změn je mnohem závažnější, než se vědci ještě před několika lety domnívali.

Účastníci konference se shodli v tom, že jsou již k mání všechny informace potřebné k tomu, abychom byli schopni kvalifikovaně odhadnout, jak bude třeba snižovat emise skleníkových plynů. Ukázalo se také, že předpovědi o klimatických změnách učiněné před deseti lety se dnes naplňují.

"Rozpínání oceánů způsobené zvýšením teploty, nárůst kyselosti mořské vody, zvýšené teploty vzduchu způsobující větší četnost bouří – pro to vše máme nyní důkazy," řekl Larry Hughes, odborník na životní prostředí z Dalhousie University v Halifaxu. A podle Roberta Socolowa z Carbon Mitigation Initiative při Princetonské univerzitě v New Jersey je jasné, že situace se v blízké budoucnosti nijak nezlepší, ale že problémů bude jen přibývat.

Jedním z důvodů k pesimismu je i zcela nová informace o tání a pravděpodobném rozpadu ledovce pokrývajícího západní část Antarktidy. Ještě před pěti lety vědci očekávali, že tento ledovec vydrží nejméně ještě sto let, možná celých tisíc. Pokud roztaje, stoupne hladina světových moří o 6 metrů. Nejhorší na této zprávě je však to, že při určování klimatických modelů a předpovědí dalšího vývoje klimatu Země s podobným jevem nikdo z vědců nepočítal. Bude tedy teď třeba přehodnotit globální předpovědi ve světle tohoto nemilého objevu.

Na konferenci zazněl názor, že už máme k dispozici technologie, které by nám mohly pomoct zabránit závažnému zvýšení globální teploty a že by nás to přišlo na relativně skromnou částku ve výši 4% nebo méně světového GDP. Můžeme zlepšit účinnost využívání energie nebo zachytávat oxid uhličitý, který se uvolňuje v elektrárnách a ukládat jej do podzemí. Přední britský klimatolog David King na konferenci prohlásil, že již jednal s ropnými firmami o možnosti ukládání CO2 ve starých ropných vrtech v Severním moři.

K tomu, aby se během následujících 50 let stabilizovaly emise CO2, bude třeba do roku 2054 snížit emise o 7 miliard tun. Není to tak nedosažitelný cíl, jak by se mohlo zdát, protože pouhé zdvojnásobení účinnosti využívání paliva u 2 miliard automobilů by přineslo snížení emisí o celou miliardu tun. Obdobný přínos by mělo vybudování 2 miliónů 1MW větrných turbín, nebo zdvojnásobení objemu elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách.

Samozřejmě, že tato čísla jsou jen hrubými odhady, ale je třeba je brát vážně jako východisko při hledání řešení klimatické hrozby.

Exeterská konference je významná i tím, že poprvé určila mezník, na němž by se mělo globální oteplování zastavit. Je jím hodnota oteplení o 2 °C proti předindustriálnímu období. Tuto hodnotu vědcům stanovil britský premiér Tony Blair, když je požádal, aby vypočítali atmosférickou koncentraci oxidu uhličitého odpovídající takovému teplotnímu rozdílu. Vědci se shodují v tom, že odpovědnost za stanovení mezí a cílů v této záležitosti nemohou nést oni sami, ale politici. Varují je však, že čím déle budou otálet s uplatněním konkrétních opatření vedoucích ke snížením emisí skleníkových plynů, tím budou tyto zásahy dražší.

Výsledky konference

Konference Avoiding Dangerous Climate Change má primát v tom, že se jako první pokusila sestavit celkový obraz dopadu klimatických změn, které očekáváme v průběhu tohoto století. Zabývala se dopady, které bude mít výše zmíněný nárůst globální teploty jak na ekosystémy a přírodu, tak i na lidi, na světovou produkci potravin, vodní zdroje a globální ekonomiku.

V současné době je globální teplota o 0,7 ºC vyšší než v předindustriálním období a předpokládá se, že v příštích 25 letech tento rozdíl dosáhne 1 ºC. Jeho následkem začnou trpět některé specializované ekosystémy (např v Austrálii a Jižní Africe). Začne se snižovat potravinová produkce v některých rozvojových zemích, zhorší se problémy s nedostatkem vody a dojde k velkým ekonomickým ztrátám.

K podstatnému zhoršení situace však dojde až po překročení hranice 2 ºC, které se očekává v polovině století a dožije se jej velká část dnes žijících lidí. Tání ledu v polární oblasti ohrozí přežití ledních medvědů a mrožů, zatímco v tropických oblastech budou již ve velké míře hynout korálové útesy v důsledku zvýšení teploty a kyselosti vody. Bude také postižena oblast Středozemního moře, kde bude docházet k více lesním požárům a přemnožení hmyzu. V některých oblastech USA (Skalisté hory) se řeky stanou příliš teplými a zmizí z nich pstruzi a lososi. Začnou mizet některé vzácné rostlinné druhy v horských oblastech od Evropy až po Austrálii, začnou mizet lesní porosty v Číně. Zvýší se riziko hladomorů a další miliarda a půl lidí bude trpět nedostatkem vody. Dojde k výrazným ekonomickým ztrátám v některých rozvojových zemích.

Jakmile globální teplota překročí 3 ºC rozdílu, což by se dalo očekávat počátkem druhé poloviny století (po roce 2070), situace se stane kritickou. V té době bude hrozit, že škody způsobené amazonskému pralesu se stanou ireversibilními a celý jeho systém se zhroutí. Rovněž se očekává masivní hynutí korálových útesů. Ekosystémy v horských oblastech Evropy, Austrálie a Nového Zélandu budou zřejmě úplně zničeny a rovněž silně utrpí i další oblasti. Počet populace vystavené hladomoru stoupne na 5,5 miliardy, zatímco další 3 miliardy lidí budou trpět nedostatkem vody. Z Arktického oceánu zmizí v létě led a s ním i živočišné druhy jako lední medvědi a mroži, a oteplení postihne i polární lišku, vlky a další druhy. Lidé na tom nebudou o nic lépe, protože se ještě zhorší nedostatek vody a celé velké oblasti planety se stanou neúrodnými, což povede k podstatným škodám na celosvětové ekonomice.