Emisní povolenky rozdělují průmysl

Vláda by dnes měla mezi české podniky rozdělit povolenky na vypouštění skleníkových plynů. Většina firem však není spokojena ani s jednou ze tří variant takzvaného Národního alokačního plánu, které se vládě předkládají ke schválení.
Z původně schváleného objemu emisí bude muset vláda podnikům ubrat ještě celkem 7,5 procenta. Evropská komise totiž kvóty snížila na objem 97,6 miliónu tun z původně českou vládou schválených 107,66 miliónu tun.

Nespokojení chemici
A to vyvolává u firem nervozitu - bojí se nerovnoměrného snížení podle více či méně vylobovaných kritérií pro různé sektory průmyslu. "Chceme, aby se všem firmám kvóty snížily stejným procentním dílem. Jsou zde velké disproporce. Přidělování povolenek bude nespravedlivé," varuje člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Josef Zbořil.
To však úředníci odmítají. "Doporučujeme kompromisní variantu dvě. Ta má největší naději na to, že ho vláda schválí," míní Ladislav Pazdera, ředitel odboru ekologické energetiky na Ministerstva průmyslu a obchodu. Tato varianta rozděluje o něco vstřícněji rafinériím a chemickým podnikům a je méně výhodná pro energetické firmy. Pazdera dodal, že energetika a hutní průmysl sice produkují většinu emisí, ale kompromisní návrh přihlíží i k jejich zájmům.
Nejostřeji však vystupují zástupci petrochemického průmyslu. "Ať již bude alokační plán schválen v jakékoliv podobě, tak to už pro tento rok znamená u některých podniků chemického průmyslu nákup povolenek v řádech desítek až stovek miliónů korun. Výrazně se sníží jejich konkurenceschopnost na trhu," tvrdí generální ředitel Unipetrolu Pavel Švarc.
Podle Švarce jedna z variant například přiznává sektoru rafinérií růst o dvě procenta, přitom ale jen růst spotřeby motorových paliv v Česku se odhaduje na čtyři až osm procent. Podle jiné z navrhovaných variant rozdělení snížené kvóty chybí u rafinérií k dosažení minima nároku 30 tisíc a u chemického průmyslu 300 tisíc tun.
Někteří zástupci Unipetrolu dokonce naznačují, že v takovém případě by majoritní vlastník holdingu - polský PKN Orlen - mohl i zvažovat snížení doplatku, který má letos ještě uhradit Fondu národního majetku za nákup 63procentního státního podílu. "PKN Orlen bere v úvahu všechny důsledky snížení emisních povolenek oxidu uhličitého," vyjádřil se opatrně bez dalších podrobností zástupce polské firmy Ondřej Micka.

Zbude na investice?
Elektrárenský gigant ČEZ chce variantu jedna, jež je pro energetiku nejvýhodnější. "Varianta dvě nezabezpečuje plně možnou výrobu v našich zdrojích. Poptávka po elektrické energii se totiž bude trvale zvyšovat," sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ přitom chystá investice v řádu miliard korun do obnovy elektráren.
Strojírenskému holdingu Vítkovice se krácení vůbec nelíbí. "Dostáváme se do kritické situace. Ohroženy budou naše záměry na modernizaci ocelárny, posilování zpracovatelských procesů a budoucí rozvoj celého strojírenství," uvedl ředitel pro strategii Vítkovic Jaroslav Borák. Firma se obává, že bude muset kupovat povolenky za milióny korun. Návrhy totiž v různé míře vycházejí z emisí v letech 1999 až 2001, kdy Vítkovice byly vystaveny útlumu hutní výroby. Od té doby však Vítkovice svoje tržby téměř zdvojnásobily. Letos to bude kolem 15 miliard korun.
Naopak vydělá například kotelna Ško-Energo automobilky Škoda Auto. Té by mohlo na prodej zbýt 160 tisíc povolenek.
"Stoprocentní spravedlnost asi zajistit nelze, problémy s tím jsou všude v Evropě," řekl stínový ministr průmyslu ODS Martin Říman. Podle něj si bude muset systém sednout postupně, na základě trhu. "My jsme s návrhy spokojeni," sdělil Vojtěch Kotecký z ekologické organizace Hnutí Duha.

Varianty Národního alokačního plánu
(podle hlavních oborů, v miliónech povolenek)
Obor Varianta I. Varianta II. Varianta III.
Energetika veřejná 61,114 59,951 60,267
Výroba a zpracování kovů 14,577 14,652 14,322
Chemický průmysl 4,743 5,026 5,143
Rafinérie 1,018 1,220 1,370
Papír a lepenka 0,820 0,764 0,705
Pozn.: Jedna povolenka odpovídá jedné tuně CO2
Zdroj: Svaz chemického průmyslu