Všude, kde dochází k manipulaci se sypkými hmotami, se uvolňuje lehká frakce a uniká prach do okolí.
Prach se stává minulostí
Znečišťuje a negativně ovlivňuje nejen hygienu pracovního prostředí, ale i bezpečnost provozu. Při volném sypání se také rozdružuje lehká a těžká frakce, což znehodnocuje některé druhy sypkých materiálů, např. maltové směsi. V některých provozech dosahují ztráty vlivem povětrnostních podmínek až 5 %.
Nakládací zařízení (plnící teleskopické hadice) dokáže těmto ztrátám výrazně zabránit. Postará se o bezprašnou a ekologicky nezávadnou nakládku sypkých materiálů. Díky speciální úpravě některých typů nakládacích zařízení se také dají výrazně uspořit náklady na dopravu, které hrají při rostoucích cenách pohonných hmot stále větší roli.
Podle způsobu použití se nakládací zařízení (NZ) dělí na NZU pro uzavřenou nakládku do cisteren, NZO pro otevřenou nakládku sypkých materiálů do nákladních vozů, lodí, vagónů, kontejnerů a na volné plochy a na NZK pro kombinovanou nakládku do cisteren i nákladních vozů.
Samotné NZ je standardně ovládáno lanovými navijáky - ručními či elektrickými. Lanové vedení dopravního svodu NZ je jedno-, dvou- nebo třílanové, které také zabezpečuje optimální stabilizaci dopravního svodu.
VHODNÝ MATERIÁL PRO DOPRAVNÍ SVODY
Vnitřní dopravní svody slouží pro usměrnění a vedení toku sypaného materiálu. Přicházejí do přímého kontaktu s dopravovaným materiálem a jsou tvořeny měchem, kónickými miskami, popř. teleskopy. Nakládací zařízení mají také vnější dopravní svody, které vytvářejí prostor pro odsávání prachu během sypání. Pro dlouhodobě dobré fungování nakládacích zařízení je důležitá správná volba materiálu pro dopravní svody. Materiály se volí podle fyzikálních a chemických vlastností dopravovaného materiálu, jako je např. abrazivita, chemické složení, vlhkost, granulometrie, teplota apod.
Většinu typů NZ lze navíc vybavit integrovanou filtrační jednotkou, která účinně odsává prach a vyrovnává přetlak při plnění cisteren. Filtrační elementy dosahují účinnosti filtrace až do 1 % .
ÚSPORA DOPRAVNÍCH NÁKLADŮ
Spodní část NZ se liší podle způsobu nakládky. U NZ pro plnění cisteren je nutné, aby spodní díly - tzv. těsnicí kužely, důkladně utěsnily prostor plnicích otvorů cisteren. To je důležité pro účinnou bezprašnou nakládku. Spodní části NZ pro plnění sypkých materiálů tvoří tzv. prachotěsné zvony, kterými lze bezprašně nakládat na ložné plochy nákladních aut, vagónů, lodí, popř. ukládat materiál na volné skládky. Zvláštním typem jsou kombinované spodní díly, které umožňují nakládat jak do cisteren, tak i na ložné plochy nákladních aut.
Pro speciální účely, např. pro zvýšení objemu naloženého materiálu do přepravníků cisternového typu, existují NZ s rozmetadlem integrovaným do spodního dílu NZ. Rozmetadlo zvětšuje vrcholový úhel sypaného materiálu uvnitř přepravníku a tím navyšuje až o čtvrtinu množství materiálu, nakládaného do vozů či vagónů. Zařízení tak významně šetří dopravní náklady.
NZ lze také umístit na pojezdový mechanismus, což umožňuje přesně najet na polohu při sypání, popř. změnit způsob z nakládky cisteren na nakládku na ložnou plochu nákladního auta.
DŮKAZ ÚČINNOSTI
Před nedávnem se uskutečnilo měření prašnosti na úseku zauhlování při zakládání uhlí na skládku. Jeho cílem bylo zjistit vliv instalace NZ Hennlich Engineering na úroveň prašnosti v místě zakládání uhlí. Měření prováděl VÚHU, a.s., Most při zakládaní uhlí bez použití a s použitím nakládacího zařízení. Výsledky dlouhodobého měření prokázaly, že použití NZ skutečně výrazně snižuje primární prašnost při sypání do prostoru skládky.
VYSOKOTLAKÉ SKRÁPĚNÍ
Dalším způsobem, jak výrazně omezit vznik primární prašnosti v provozech (teplárny, elektrárny, uhelné provozy, doly, lomy, vápenky, betonárky, skládky aj.), je použití vysokotlakého skrápění.
Systémy skrápění prošly během posledních let vývojem a v současnosti jsou na vysoké technické úrovni. V minulosti se aplikovaly systémy nízkotlakého skrápění s dávkovaným smáčedlem. Smáčedlo se přidávalo do vody proto, aby se snížilo povrchové napětí vodní kapénky. Cílem těchto systémů bylo zmenšit kapku vody tak, aby byla menší než velikost prachového zrnka. Teprve potom bylo skrápění účinné, protože prachové částice zatížené kapkami klesaly dolů a nezůstávaly ve vznosu. Nevýhodou bylo ovšem velké množství vody nutné pro tyto systémy, spotřeba smáčedel, ekologické zatížení prostředí vlivem rozprašované chemikálie apod.
V současnosti se s úspěchem aplikují vysokotlaké systémy, kde se jemnost kapénky vytvoří tlakem vody na trysce. Vzniklá mlhovina má velkou kinetickou energii a ta zase urychluje spojení kapének s částicemi prachu. Velkou výhodou těchto systémů je i velmi malá spotřeba vody. Vysokotlaké trysky mají spotřebu zhruba 0,5 l/min. při výstupním tlaku 2,0 MPa.
Pomocí vody, která prochází pod vysokým tlakem speciálními tryskami, lze docílit účinného snížení prašnosti v dopravě sypkých a kusových materiálů. Skrápění je plně automatizováno podle provozu, ve kterém je aplikováno. Lze ho používat i v zimním období, a to až do teplot -10 °C. Mlžicí rampy se osazují všude tam, kde je třeba rozvířený prach co nejúčinněji absorbovat.
MLŽICÍ DĚLA PRO OTEVŘENÉ SKLÁDKY
Ke snižování prašnosti v otevřených venkovních prostorech, např. na skládkách, deponiích apod., se používají vysokotlaká mlžicí děla s výkonnými ventilátory, která usměrňují koncentrovanou mlhu do vzdálenosti několika desítek metrů a během několika sekund zlikvidují vznikající prašnost. Mlžicí děla využívají podobného principu popsaného výše. Tlak vody vytvoří nejprve mlhovinu a integrovaný ventilátor usměrní mlhovinu přímo do míst vznikající prašnosti. V automatickém režimu jsou mlžicí děla napojena na meteorologickou stanici, která přes řídicí systém ovládá natáčení děl horizontálně i vertikálně v závislosti na směru a rychlosti proudícího větru. Mlžicí děla se používají i na vytvoření jakési mlžné clony, která působí podobně jako vodní filtr. To znamená, že zachytává částice, urychluje jejich spad a brání unášení prachu ve vzduchu a šíření prašnosti do okolí.
Aplikace průmyslových trysek je stále nedoceněnou technologií. Vždyť trysky se již léta úspěšně používají v elektrárnách na odsíření spalin, ve válcovnách na odstraňování okují z plechů, ve strojírenství na řezání kovů vodním paprskem a v prašných provozech se jejich pomocí snižují emise tuhých částic do ovzduší.
AUTOR: Ing. Vítězslav Votruba
Nakládací zařízení (plnící teleskopické hadice) dokáže těmto ztrátám výrazně zabránit. Postará se o bezprašnou a ekologicky nezávadnou nakládku sypkých materiálů. Díky speciální úpravě některých typů nakládacích zařízení se také dají výrazně uspořit náklady na dopravu, které hrají při rostoucích cenách pohonných hmot stále větší roli.
Podle způsobu použití se nakládací zařízení (NZ) dělí na NZU pro uzavřenou nakládku do cisteren, NZO pro otevřenou nakládku sypkých materiálů do nákladních vozů, lodí, vagónů, kontejnerů a na volné plochy a na NZK pro kombinovanou nakládku do cisteren i nákladních vozů.
Samotné NZ je standardně ovládáno lanovými navijáky - ručními či elektrickými. Lanové vedení dopravního svodu NZ je jedno-, dvou- nebo třílanové, které také zabezpečuje optimální stabilizaci dopravního svodu.
VHODNÝ MATERIÁL PRO DOPRAVNÍ SVODY
Vnitřní dopravní svody slouží pro usměrnění a vedení toku sypaného materiálu. Přicházejí do přímého kontaktu s dopravovaným materiálem a jsou tvořeny měchem, kónickými miskami, popř. teleskopy. Nakládací zařízení mají také vnější dopravní svody, které vytvářejí prostor pro odsávání prachu během sypání. Pro dlouhodobě dobré fungování nakládacích zařízení je důležitá správná volba materiálu pro dopravní svody. Materiály se volí podle fyzikálních a chemických vlastností dopravovaného materiálu, jako je např. abrazivita, chemické složení, vlhkost, granulometrie, teplota apod.
Většinu typů NZ lze navíc vybavit integrovanou filtrační jednotkou, která účinně odsává prach a vyrovnává přetlak při plnění cisteren. Filtrační elementy dosahují účinnosti filtrace až do 1 % .
ÚSPORA DOPRAVNÍCH NÁKLADŮ
Spodní část NZ se liší podle způsobu nakládky. U NZ pro plnění cisteren je nutné, aby spodní díly - tzv. těsnicí kužely, důkladně utěsnily prostor plnicích otvorů cisteren. To je důležité pro účinnou bezprašnou nakládku. Spodní části NZ pro plnění sypkých materiálů tvoří tzv. prachotěsné zvony, kterými lze bezprašně nakládat na ložné plochy nákladních aut, vagónů, lodí, popř. ukládat materiál na volné skládky. Zvláštním typem jsou kombinované spodní díly, které umožňují nakládat jak do cisteren, tak i na ložné plochy nákladních aut.
Pro speciální účely, např. pro zvýšení objemu naloženého materiálu do přepravníků cisternového typu, existují NZ s rozmetadlem integrovaným do spodního dílu NZ. Rozmetadlo zvětšuje vrcholový úhel sypaného materiálu uvnitř přepravníku a tím navyšuje až o čtvrtinu množství materiálu, nakládaného do vozů či vagónů. Zařízení tak významně šetří dopravní náklady.
NZ lze také umístit na pojezdový mechanismus, což umožňuje přesně najet na polohu při sypání, popř. změnit způsob z nakládky cisteren na nakládku na ložnou plochu nákladního auta.
DŮKAZ ÚČINNOSTI
Před nedávnem se uskutečnilo měření prašnosti na úseku zauhlování při zakládání uhlí na skládku. Jeho cílem bylo zjistit vliv instalace NZ Hennlich Engineering na úroveň prašnosti v místě zakládání uhlí. Měření prováděl VÚHU, a.s., Most při zakládaní uhlí bez použití a s použitím nakládacího zařízení. Výsledky dlouhodobého měření prokázaly, že použití NZ skutečně výrazně snižuje primární prašnost při sypání do prostoru skládky.
VYSOKOTLAKÉ SKRÁPĚNÍ
Dalším způsobem, jak výrazně omezit vznik primární prašnosti v provozech (teplárny, elektrárny, uhelné provozy, doly, lomy, vápenky, betonárky, skládky aj.), je použití vysokotlakého skrápění.
Systémy skrápění prošly během posledních let vývojem a v současnosti jsou na vysoké technické úrovni. V minulosti se aplikovaly systémy nízkotlakého skrápění s dávkovaným smáčedlem. Smáčedlo se přidávalo do vody proto, aby se snížilo povrchové napětí vodní kapénky. Cílem těchto systémů bylo zmenšit kapku vody tak, aby byla menší než velikost prachového zrnka. Teprve potom bylo skrápění účinné, protože prachové částice zatížené kapkami klesaly dolů a nezůstávaly ve vznosu. Nevýhodou bylo ovšem velké množství vody nutné pro tyto systémy, spotřeba smáčedel, ekologické zatížení prostředí vlivem rozprašované chemikálie apod.
V současnosti se s úspěchem aplikují vysokotlaké systémy, kde se jemnost kapénky vytvoří tlakem vody na trysce. Vzniklá mlhovina má velkou kinetickou energii a ta zase urychluje spojení kapének s částicemi prachu. Velkou výhodou těchto systémů je i velmi malá spotřeba vody. Vysokotlaké trysky mají spotřebu zhruba 0,5 l/min. při výstupním tlaku 2,0 MPa.
Pomocí vody, která prochází pod vysokým tlakem speciálními tryskami, lze docílit účinného snížení prašnosti v dopravě sypkých a kusových materiálů. Skrápění je plně automatizováno podle provozu, ve kterém je aplikováno. Lze ho používat i v zimním období, a to až do teplot -10 °C. Mlžicí rampy se osazují všude tam, kde je třeba rozvířený prach co nejúčinněji absorbovat.
MLŽICÍ DĚLA PRO OTEVŘENÉ SKLÁDKY
Ke snižování prašnosti v otevřených venkovních prostorech, např. na skládkách, deponiích apod., se používají vysokotlaká mlžicí děla s výkonnými ventilátory, která usměrňují koncentrovanou mlhu do vzdálenosti několika desítek metrů a během několika sekund zlikvidují vznikající prašnost. Mlžicí děla využívají podobného principu popsaného výše. Tlak vody vytvoří nejprve mlhovinu a integrovaný ventilátor usměrní mlhovinu přímo do míst vznikající prašnosti. V automatickém režimu jsou mlžicí děla napojena na meteorologickou stanici, která přes řídicí systém ovládá natáčení děl horizontálně i vertikálně v závislosti na směru a rychlosti proudícího větru. Mlžicí děla se používají i na vytvoření jakési mlžné clony, která působí podobně jako vodní filtr. To znamená, že zachytává částice, urychluje jejich spad a brání unášení prachu ve vzduchu a šíření prašnosti do okolí.
Aplikace průmyslových trysek je stále nedoceněnou technologií. Vždyť trysky se již léta úspěšně používají v elektrárnách na odsíření spalin, ve válcovnách na odstraňování okují z plechů, ve strojírenství na řezání kovů vodním paprskem a v prašných provozech se jejich pomocí snižují emise tuhých částic do ovzduší.
AUTOR: Ing. Vítězslav Votruba
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
