Zaprášený vzduch trápí celou Evropu
Ovzduší nasycené škodlivým prachem netrápí pouze Ostravsko a jiná česká města,
je to evropský problém.
Například podle údajů, k nimž se dostal Český hydrometeorologický ústav, byl
loni na jedné rušné ulici v Mnichově ve 107 dnech překročen limit, který
stanovuje Evropská unie pro drobné částice prachu. Tato norma přitom smí být
překročena maximálně pětatřicetkrát za rok.
Mnichov je na tom ještě o něco hůř než Praha, kde byly limity v nejprašnější
čtvrti - Karlíně - překročeny loni 87krát. Obyvatelé v Mnichově jsou však
aktivnější než Češi a někteří z nich už kvůli nadměrné prašnosti ve městě podali
žaloby na mnichovskou radnici.
Podle odhadů studie CAFE umírá v Evropě na následky znečištění ovzduší ročně 310
tisíc lidí. Přibližně stejný počet obyvatel žije dnes v Ostravě. Každého
Evropana připraví podle zmiňované studie prachové částice a ozónová díra v
průměru o devět měsíců života. To snižuje HDP Evropské unie o osmdesát miliard
eur ročně.
V Dublinu se rozhodli tento stav řešit radikálně. Před šestnácti lety irská
vláda ze dne na den zakázala prodej uhlí, což byl do té doby jeden z hlavních
zdrojů znečištění ovzduší. V hlavním městě Irska to totiž v 80. letech vypadalo
podobně jako v posledních měsících v mnoha českých obcích - lidé přestali topit
čistšími, ač dražšími palivy a vrátili se k uhlí.
Dnes jsou irští vědci přesvědčeni, že zákaz uhlí, na první pohled nepopulární
krok, zachránil tisícovkám lidí život. Rozsáhlé studie ukázaly, že koncentrace
černého kouře ve městě klesla o sedmdesát procent. O šestinu ubylo úmrtí
způsobených dýchacími chorobami a o desetinu klesla úmrtí na následky
kardiovaskulárních nemocí.
Ovzduší nasycené škodlivým prachem netrápí pouze Ostravsko a jiná česká města, je to evropský problém.
Například podle údajů, k nimž se dostal Český hydrometeorologický ústav, byl loni na jedné rušné ulici v Mnichově ve 107 dnech překročen limit, který stanovuje Evropská unie pro drobné částice prachu. Tato norma přitom smí být překročena maximálně pětatřicetkrát za rok.
Mnichov je na tom ještě o něco hůř než Praha, kde byly limity v nejprašnější čtvrti - Karlíně - překročeny loni 87krát. Obyvatelé v Mnichově jsou však aktivnější než Češi a někteří z nich už kvůli nadměrné prašnosti ve městě podali žaloby na mnichovskou radnici.
Podle odhadů studie CAFE umírá v Evropě na následky znečištění ovzduší ročně 310 tisíc lidí. Přibližně stejný počet obyvatel žije dnes v Ostravě. Každého Evropana připraví podle zmiňované studie prachové částice a ozónová díra v průměru o devět měsíců života. To snižuje HDP Evropské unie o osmdesát miliard eur ročně.
V Dublinu se rozhodli tento stav řešit radikálně. Před šestnácti lety irská vláda ze dne na den zakázala prodej uhlí, což byl do té doby jeden z hlavních zdrojů znečištění ovzduší. V hlavním městě Irska to totiž v 80. letech vypadalo podobně jako v posledních měsících v mnoha českých obcích - lidé přestali topit čistšími, ač dražšími palivy a vrátili se k uhlí.
Dnes jsou irští vědci přesvědčeni, že zákaz uhlí, na první pohled nepopulární krok, zachránil tisícovkám lidí život. Rozsáhlé studie ukázaly, že koncentrace černého kouře ve městě klesla o sedmdesát procent. O šestinu ubylo úmrtí způsobených dýchacími chorobami a o desetinu klesla úmrtí na následky kardiovaskulárních nemocí.
Například podle údajů, k nimž se dostal Český hydrometeorologický ústav, byl loni na jedné rušné ulici v Mnichově ve 107 dnech překročen limit, který stanovuje Evropská unie pro drobné částice prachu. Tato norma přitom smí být překročena maximálně pětatřicetkrát za rok.
Mnichov je na tom ještě o něco hůř než Praha, kde byly limity v nejprašnější čtvrti - Karlíně - překročeny loni 87krát. Obyvatelé v Mnichově jsou však aktivnější než Češi a někteří z nich už kvůli nadměrné prašnosti ve městě podali žaloby na mnichovskou radnici.
Podle odhadů studie CAFE umírá v Evropě na následky znečištění ovzduší ročně 310 tisíc lidí. Přibližně stejný počet obyvatel žije dnes v Ostravě. Každého Evropana připraví podle zmiňované studie prachové částice a ozónová díra v průměru o devět měsíců života. To snižuje HDP Evropské unie o osmdesát miliard eur ročně.
V Dublinu se rozhodli tento stav řešit radikálně. Před šestnácti lety irská vláda ze dne na den zakázala prodej uhlí, což byl do té doby jeden z hlavních zdrojů znečištění ovzduší. V hlavním městě Irska to totiž v 80. letech vypadalo podobně jako v posledních měsících v mnoha českých obcích - lidé přestali topit čistšími, ač dražšími palivy a vrátili se k uhlí.
Dnes jsou irští vědci přesvědčeni, že zákaz uhlí, na první pohled nepopulární krok, zachránil tisícovkám lidí život. Rozsáhlé studie ukázaly, že koncentrace černého kouře ve městě klesla o sedmdesát procent. O šestinu ubylo úmrtí způsobených dýchacími chorobami a o desetinu klesla úmrtí na následky kardiovaskulárních nemocí.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích