Osud ledního medvěda se stal v USA politikou

Pro ty, kdo varují před globálním oteplováním, je symbolem dalekosáhlých katastrofálních dopadů klimatických změn. Pro skeptiky, kteří tvrdí, že s podnebím to nebude až tak horké, je to naopak příklad falešného ekologického poplachu.

Pro americké ministerstvo vnitra, které by mělo do zítřka rozhodnout, zda lední medvěd patří na seznam ohrožených druhů zvířat, jde v každém případě o nepříjemný a zapeklitý problém, který nemá dobré řešení.

"Z hlediska vědy je to zcela jasné. O tom není sporu. Lední medvěd je ohrožený druh," tvrdí Kassie Siegelová z Centra pro biologickou diverzitu, které spolu s několika dalšími ekologickými organizacemi vyzvalo v roce 2005 administrativu, aby začala úředně chránit medvědy na Aljašce.

Medvěd jako politika

Podle ekologů je jejich populace ohrožena, neboť následkem globálního oteplování taje arktický led a lední medvědi se v nových podmínkách nedokážou uživit.

Ochranáři se přitom opírají například o údaje Amerického geologického průzkumu, který naposledy vloni na podzim uvedl, že kvůli ubývaní ledu mohou do padesáti let vyhynout až dvě třetiny současné medvědí populace. Podle federálního ústavu, který dlouhodobě sleduje mocnost a rozsah pokrytí sněhem a ledem v polárních oblastech, kleslo zalednění Arktického oceánu na nejnižší hranici za posledních třicet let.

"Tato kampaň nemá s ochranou divoké přírody nic společného. Jde o politiku, skutečným cílem je ze strany oteplovacích alarmistů dosáhnout kontroly nad využíváním energií," říká ovšem Myron Ebell z Competitive Enterprise Institute ve Washingtonu. Tato organizace je na americké scéně jedním z nejslyšitelnějších skeptických hlasů. Teď na konci května zde například český prezident Václav Klaus představí anglický překlad své knihy Modrá, nikoli zelená planeta.

Pro skeptiky je právě obraz ledního medvěda, strádajícího dopady globálního oteplování, nejvýmluvnějším možným důkazem, že proponenti dopadů klimatických změn ve skutečnosti jen prý straší veřejnost. Skeptici tvrdí, že ekologické organizace zneužívají toho, že Američané mají ledního medvěda zafixovaného jako takřka rodinného mazlíčka, naposledy například z vánočních reklam na coca-colu. Osud ledních medvědů prý vůbec ohrožen není, a rozhodně ne klimatickými změnami.

Nepřehlednost souboje argumentů ovšem ilustruje, že rovněž skeptici se mimo jiné odvolávají na úřad Amerického geologického průzkumu. Z jeho údajů vyplývá, že populace medvědů se rozrostla z odhadovaných 5000 v 70. letech až na dnešní pětinásobek.

Za fasádou vzájemných nařčení ze zkreslování informací jde ovšem o mnohem obecnější spor. Pokud by se lední medvěd ocitl na seznamu ohrožených zvířat, bylo by to poprvé, co by se požadavek na ochranu konkrétního druhu takto přímo provázal s globálním oteplováním.

Ve hře je i Aljaška

Případ souvisí i s dlouhodobým zápasem ohledně těžby v chráněné přírodní oblasti na Aljašce.

Proti sobě stojí zastánci těžby, republikáni, v čele s Bushovou administrativou, a demokraté, kteří to většinově odmítají. "Causa lední medvěd" se tak stala součástí této zásadní politické debaty o energetické politice USA, neboť je jasné, že pokud byl medvěd zařazen mezi ohrožené druhy, měli by protivníci těžby ropy nový pádný argument.

Ministerstvo vnitra verdikt několikrát odsunulo, federální soud v San Francisku nakonec před nedávnem ministerstvu nařídil, aby rozhodnutí padlo nejpozději do 15. května. Administrativa ovšem ještě může na poslední chvíli zkusit odvolání.

V choulostivé pozici se ovšem kvůli lednímu medvědovi mezitím ocitl i republikánský prezidentský kandidát John McCain, který před nedávnem uvedl, že lední medvěd by měl být chráněn.

Jeho postoj k těžbě aljašské ropy je však nejednoznačný, o víkendu se vyhnul odpovědi s tím, že jde o záležitost v pravomoci státu Aljaška. Tamní guvernérka i zástupci v Senátu těžbu podporují a argumenty ekologů považují za politiku.