Senát schválil nový nástroj proti znečišťovatelům ovzduší

Senát včera schválil novelu zákona o ochraně ovzduší. Kromě jiného dává krajům nový nástroj v boji proti velkým znečišťovatelům ovzduší. Firmám, které za rok vypustí víc než 30 tun prachových emisí a které leží v lokalitách s nejvíc znečištěným ovzduším, budou moct kraje určit emisní strop. Podniky ho budou muset splnit ve stanovené lhůtě, a snížit tak zátěž obyvatel dané lokality.
    Norma se týká velkých znečišťovatelů, například v Moravskoslezském kraji se právě tyto firmy podílely na celkových emisích prachových částic v roce 2006 z celé třetiny.
    Pro novelu zákona z přítomných 66 senátorů jich hlasovalo 58, proti byli dva. Sociálnědemokratický senátor Milan Štěch zdůvodnil svůj nesouhlas tím, že novela založí nerovné podmínky pro podnikatele, protože názory vedení krajů se mohou lišit. Tato kompetence by podle jeho soudu měla zůstat na centrální úrovni.
    "V tom správním řízení stanoví emisní strop na úrovni maximálně 70 procent průměrných ročních emisí tuhých znečišťujících látek tohoto zdroje v posledních pěti letech," uvedl ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ).
    Znečišťovatel pak bude mít lhůtu sedm let na to, aby se do stanoveného stropu vešel. Pokud se sám rozhodne, že sníží emise až na 50 procent, pak se mu lhůta pro splnění prodlouží až na devět let. Úřad kromě toho může uložit další podmínky provozu nebo zpřísnit ty existující. "Toto je velmi podstatný návrh, o který jsme usilovali a projednávali jsme ho velmi široce, proto jsem rád," dodal Bursík.
    Novela se jinak týká především fluorovaných skleníkových plynů, takzvaných F-plynů. Vychází z nařízení Evropského parlamentu. Ten požaduje po členských státech EU například upravit požadavky na školení a certifikaci a zavést systém podávání zpráv o fluorovaných skleníkových plynech. "Týká se kontroly a znovuzískávání těchto plynů za účelem jejich recyklace, regenerace, zneškodnění," uvedl již dříve ministr Bursík.
    Od 90. let minulého století se F-plyny používaly jako náhrada freonů, poškozujících ozónovou vrstvu. Používají se například v klimatizacích nebo třeba jako hasiva v požární ochraně. Při používání se dostávají formou emisí do ovzduší a podílejí se na jeho znečištění. V atmosféře přetrvávají desítky až stovky let. Nepříznivě přispívají ke změně globálního klimatu. Některé z nich jsou více než tisícinásobně škodlivější než oxid uhličitý, uvádí důvodová zpráva k novele zákona.