Ministři životního prostředí schválili nová pravidla pro průmyslové emise
Včerejší zasedání Rady EU pro životní prostředí v Lucemburku bylo posledním
společným jednáním členských států EU během českého předsednictví.
Včerejší zasedání Rady EU pro životní prostředí v Lucemburku bylo posledním společným jednáním členských států EU během českého předsednictví.
„S výsledky jednání jsem velice spokojen. Ministři schválili všechny návrhy, předložené českým předsednictvím,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Českému předsednictví se v první řadě podařilo dosáhnout politické shody na úrovni Rady v revizi směrnice o průmyslových emisích. Ta spojuje sedm dosavadních předpisů v této oblasti a v integrované prevenci znečištění (IPPC). Nyní bude Rada o výsledném kompromisu jednat s Evropským parlamentem, který se k postoji Rady musí vyjádřit během následujících čtyř měsíců.
„Výsledek je velkým úspěchem na závěr českého předsednictví,“ zhodnotil jednání Rady o tomto bodu ministr životního prostředí Ladislav Miko. Podle ministra Mika se jedná o „vyvážený balíček sedmi dosavadních legislativních předpisů, které tímto spojíme do jediného dokumentu a tím zpřehledníme evropskou legislativu v této oblasti a usnadníme život evropskému průmyslu“. Výsledná podoba směrnice přitom ale zároveň zajistí účinnější ochranu vody, půdy, ovzduší a dalších složek životního prostředí.
Novela posiluje a vyjasňuje roli nejlepších dostupných technologií (BAT) a příslušných referenčních dokumentů (BREF) v udělování integrovaných povolení. „Jde o další důležitý krok na cestě k zelenější, k životnímu prostředí šetrnější ekonomice,“ říká Ladislav Miko.
Ministři se zabývali také ochranou biodiverzity a přijali k tomuto tématu závěry, navržené českým předsednictvím. „Dnes již víme, že se nepodaří naplnit závazek zastavení úbytku biodiverzity do roku 2010,“ říká Ladislav Miko. „Je evidentní, že musíme napříště ochranu biodiverzity integrovat do všech sektorových politik, jako je zemědělství, územní plánování či ochrana klimatu,“ dodává ministr.
Součástí diskuse byl i stále naléhavější problém invazních druhů rostlin a živočichů. „To souvisí jak se změnami klimatu, tak s prohlubující se globalizací mezinárodního obchodu. Proto se Rada shodla na tom, že je třeba co nejdříve připravit kvalitní strategii - jakými legislativními i nelegislativními nástroji invazním druhům čelit,“ říká Miko.
Ministři životního prostředí se v Lucemburku shodli také na nutnosti co nejdříve dokončit budování soustavy Natura 2000, v suchozemské oblasti do roku 2010, u mořských ekosystémů do 2012.
Ministři se zabývali také evropskou strategií pro další měsíce, zbývající do začátku klimatického summitu OSN v dánské Kodani. „EU jednoznačně usiluje o to, aby budoucí Kodaňská dohoda byla právně závazná a ambiciózní s cílem udržet růst globální průměrné teploty v tomto století pod 2oC,“ říká ministr Ladislav Miko. Podle Rady EU pro životní prostředí musí být redukční závazky rozvinutých zemí doplněny efektivními mitigačními strategiemi zemí rozvojových.
„Je evidentní, že efektivní zajištění finančních zdrojů pro mitigace a adaptace a transferu technologií je zásadní, zejména pro nejméně rozvinuté země a malé ostrovní státy. Ovšem EU zatím není připravena zveřejnit svůj podíl na tomto financování. „Je třeba dohody všech partnerů v ekonomicky rozvinutém světě tak, aby podíl na tomto nutném závazku byl spravedlivý,“ vysvětluje Miko.
„Podpořili jsme také Bílou knihu Evropské komise k adaptacím,která představuje ucelenou evropskou adaptační strategii. Na adaptace se musíme zaměřit mnohem více. Aktuální záplavy nejenom v ČR, ale i v dalších zemích střední Evropy ukazují, že příroda je velmi mocná a dopady klimatických změn musíme začít brát vážně,“ řekl Ladislav Miko v Lucemburku.
České předsednictví také výrazně posunulo vyjednávání o návrhu směrnice o ochraně půd. „Jak jsme se od počátku obávali, k politické shodě se jednání dovést nepodařilo. Ale věřím, že jsme na dobré cestě směrnice o půdě dosáhnout,“ řekl Ladislav Miko. Celá řada členských zemí v diskusi v Radě úsilí českého předsednictví velmi ocenila.
Rada schválila také závěry k Zelené knize k bioodpadům. „Víme velmi dobře, že nakládání s bioodpady se řídí do značné míry místními podmínkami, což ukázaly rozdílné pohledy jednotlivých členských států. Nakonec se nám ale společný kompromis podařilo nalézt,“ konstatoval Ladislav Miko.
Problém bioodpadů spočívá nejen v záboru prostoru na skládkách, ale i v jejich vlivu na zemské klima, kvůli produkci metanu, který je agresivním skleníkovým plynem. Proto je třeba hledat způsoby, jak co nejefektivněji bioodpady využít, ať už pro výrobu kompostu nebo jako zdroj energie (vytápění, výroba elektřiny, doprava).
Ministři se nakonec shodli na tom, že má Evropská komise přijít s návrhem, jak řešit nakládání s bioodpady na evropské úrovni. Pokud analýza, která právě probíhá, ukáže, že je to třeba, předloží Komise návrh nového legislativního předpisu.
Na závěr jednání Rady předal Ladislav Miko symbolicky štafetový kolík evropského předsednictví svému švédskému kolegovi Andreasu Carlgrenovi.
Přeji příjemný a pokud možno klidný den
Jakub Kašpar
Ředitel odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí
Ministerstvo životního prostředí
„S výsledky jednání jsem velice spokojen. Ministři schválili všechny návrhy, předložené českým předsednictvím,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Českému předsednictví se v první řadě podařilo dosáhnout politické shody na úrovni Rady v revizi směrnice o průmyslových emisích. Ta spojuje sedm dosavadních předpisů v této oblasti a v integrované prevenci znečištění (IPPC). Nyní bude Rada o výsledném kompromisu jednat s Evropským parlamentem, který se k postoji Rady musí vyjádřit během následujících čtyř měsíců.
„Výsledek je velkým úspěchem na závěr českého předsednictví,“ zhodnotil jednání Rady o tomto bodu ministr životního prostředí Ladislav Miko. Podle ministra Mika se jedná o „vyvážený balíček sedmi dosavadních legislativních předpisů, které tímto spojíme do jediného dokumentu a tím zpřehledníme evropskou legislativu v této oblasti a usnadníme život evropskému průmyslu“. Výsledná podoba směrnice přitom ale zároveň zajistí účinnější ochranu vody, půdy, ovzduší a dalších složek životního prostředí.
Novela posiluje a vyjasňuje roli nejlepších dostupných technologií (BAT) a příslušných referenčních dokumentů (BREF) v udělování integrovaných povolení. „Jde o další důležitý krok na cestě k zelenější, k životnímu prostředí šetrnější ekonomice,“ říká Ladislav Miko.
Ministři se zabývali také ochranou biodiverzity a přijali k tomuto tématu závěry, navržené českým předsednictvím. „Dnes již víme, že se nepodaří naplnit závazek zastavení úbytku biodiverzity do roku 2010,“ říká Ladislav Miko. „Je evidentní, že musíme napříště ochranu biodiverzity integrovat do všech sektorových politik, jako je zemědělství, územní plánování či ochrana klimatu,“ dodává ministr.
Součástí diskuse byl i stále naléhavější problém invazních druhů rostlin a živočichů. „To souvisí jak se změnami klimatu, tak s prohlubující se globalizací mezinárodního obchodu. Proto se Rada shodla na tom, že je třeba co nejdříve připravit kvalitní strategii - jakými legislativními i nelegislativními nástroji invazním druhům čelit,“ říká Miko.
Ministři životního prostředí se v Lucemburku shodli také na nutnosti co nejdříve dokončit budování soustavy Natura 2000, v suchozemské oblasti do roku 2010, u mořských ekosystémů do 2012.
Ministři se zabývali také evropskou strategií pro další měsíce, zbývající do začátku klimatického summitu OSN v dánské Kodani. „EU jednoznačně usiluje o to, aby budoucí Kodaňská dohoda byla právně závazná a ambiciózní s cílem udržet růst globální průměrné teploty v tomto století pod 2oC,“ říká ministr Ladislav Miko. Podle Rady EU pro životní prostředí musí být redukční závazky rozvinutých zemí doplněny efektivními mitigačními strategiemi zemí rozvojových.
„Je evidentní, že efektivní zajištění finančních zdrojů pro mitigace a adaptace a transferu technologií je zásadní, zejména pro nejméně rozvinuté země a malé ostrovní státy. Ovšem EU zatím není připravena zveřejnit svůj podíl na tomto financování. „Je třeba dohody všech partnerů v ekonomicky rozvinutém světě tak, aby podíl na tomto nutném závazku byl spravedlivý,“ vysvětluje Miko.
„Podpořili jsme také Bílou knihu Evropské komise k adaptacím,která představuje ucelenou evropskou adaptační strategii. Na adaptace se musíme zaměřit mnohem více. Aktuální záplavy nejenom v ČR, ale i v dalších zemích střední Evropy ukazují, že příroda je velmi mocná a dopady klimatických změn musíme začít brát vážně,“ řekl Ladislav Miko v Lucemburku.
České předsednictví také výrazně posunulo vyjednávání o návrhu směrnice o ochraně půd. „Jak jsme se od počátku obávali, k politické shodě se jednání dovést nepodařilo. Ale věřím, že jsme na dobré cestě směrnice o půdě dosáhnout,“ řekl Ladislav Miko. Celá řada členských zemí v diskusi v Radě úsilí českého předsednictví velmi ocenila.
Rada schválila také závěry k Zelené knize k bioodpadům. „Víme velmi dobře, že nakládání s bioodpady se řídí do značné míry místními podmínkami, což ukázaly rozdílné pohledy jednotlivých členských států. Nakonec se nám ale společný kompromis podařilo nalézt,“ konstatoval Ladislav Miko.
Problém bioodpadů spočívá nejen v záboru prostoru na skládkách, ale i v jejich vlivu na zemské klima, kvůli produkci metanu, který je agresivním skleníkovým plynem. Proto je třeba hledat způsoby, jak co nejefektivněji bioodpady využít, ať už pro výrobu kompostu nebo jako zdroj energie (vytápění, výroba elektřiny, doprava).
Ministři se nakonec shodli na tom, že má Evropská komise přijít s návrhem, jak řešit nakládání s bioodpady na evropské úrovni. Pokud analýza, která právě probíhá, ukáže, že je to třeba, předloží Komise návrh nového legislativního předpisu.
Na závěr jednání Rady předal Ladislav Miko symbolicky štafetový kolík evropského předsednictví svému švédskému kolegovi Andreasu Carlgrenovi.
Přeji příjemný a pokud možno klidný den
Jakub Kašpar
Ředitel odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí
Ministerstvo životního prostředí
Sdílet článek na sociálních sítích
