Nezávadnost potravin ve světle rozšíření

Pro země vstupující do EU bude náročným úkolem přijmout unijní pravidla týkající se nezávadnosti potravin, uvedla Evropská komise minulý týden během briefingu pořádaném úřadem komisaře pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele Davida Byrneho. EU již od začátku dává jasně najevo, že v nezávadnosti potravin jde o takovou záležitost v procesu rozšíření, kde nelze riskovat nic, co by mohlo vést ke snížení úrovně nezávadnosti potravin nebo k ohrožení spotřebitelů. Všechny nové členské státy vzaly na vědomí nutnost zjistit, aby jejich normy vyhověly unijním předpisům o nezávadnosti potravin, a již s podpisem Smlouvy o přistoupení se zavázaly k dodržování velkého množství pravidel v této oblasti. Acquis však zahrnuje celou řadu legislativních aktů, často s širokým záběrem, velmi náročných na převzetí, zavedení a uplatňování v nově přistupujících státech. Nedojde-li ke splnění norem nezávadnosti potravin ještě v době před vstupem, budou aktivována ustanovení Smlouvy o přistoupení, zakotvující uplatnění tzv. ochranných ustanovení. Tam, kde nebudou splněny závazky přijaté během vstupních jednání a kde by toto nesplnění mohlo způsobovat bezprostřední nebezpečí fungování vnitřního trhu, je možno toto nové ustanovení aktivovat na dobu až tří let po vstupu a dokonce i delší, nebudou-li příslušné závazky nadále plněny. „EU nedopustí ohrožení svých standardů,” tvrdí Byrneovi úředníci. Vstupní jednání o volném pohybu zboží se zabývala legislativou o potravinách - obecnými pravidly v oblasti hygieny a kontroly, označování potravin, potravinových doplňků, balení potravin a geneticky modifikovaných potravin. Jednání o zemědělství se také zabývala veterinárními a fytosanitárními otázkami a výživou zvířat. Veterinární legislativa se zaměřuje na zdraví zvířat, péči o zvířata, identifikaci a registraci zvířat, kontrolní systém vnitřního trhu, kontrolu na vnějších hranicích a požadavky na závody zabývající se zpracováním živočišných výrobků z hlediska veřejného zdraví. Fytosanitární legislativa zahrnuje i zdraví rostlin (jde o otázky jako škodlivé organizmy a pesticidy), osivo a další rozmnožovací materiál a rostlinnou hygienu. Legislativa týkající krmiv se zaměřuje na nezávadnost krmivového materiálu a doplňků, označování těchto materiálů, kontaminaci krmiv, kontrolu a inspekce. Na pořadu dne je nyní zajistit úplné převzetí těchto legislativních norem jednotlivými novými členskými státy a jejich včlenění do národní legislativy a posílení a reforma administrativních struktur a postupů dostatečně včas před přistoupením. Mezi hlavní otázky nezávadnosti potravin patří schopnost nových členských států zavést unijní kontrolu obchodu uvnitř EU a dovozu ze zemí mimo EU. Všude v nových členských státech, jejichž státní hranice tvoří vnější hranici EU sdílenou se zeměmi mimo EU, zejména na jejich východních hranicích s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou, se nyní buduje soustava více než padesáti kontrolních hraničních stanovišť. Znamená to vybudovat objekty stanovišť a vybavit je technicky a personálně tak, aby byly schopny plnit minimální normy EU. Jejich úlohou bude provádět nejzásadnější kontroly – listinné, identifikační a fyzické – všech zvířat a živočišných výrobků určených k dovozu do EU, neboť jakmile tento dovoz pronikne na jednotný trh, může na něm v zásadě obíhat zcela volně, bez dalších kontrol. EU proto trvá na tom, že v této otázce neexistuje žádné kompromisní řešení ani z hlediska zařízení a vybavení, ani z hlediska uplatňovaných postupů. Přechodné období bylo dohodnuto jen ve jednom případě, a to v souvislosti s dočasnou hranicí mezi Maďarskem a Rumunskem. Komise v současné době všechny přípravy pečlivě sleduje a dala najevo, že schválí jen ta stanoviště, která v době vstupu daného státu budou v plném rozsahu dokončena. První seznam stanovišť navrhovaných ke schválení bude vypracován v září 2003. Přistupující státy musí také přizpůsobit své potravinářské závody normám EU. Smlouva o přistoupení hovoří jasně o těch závodech, které nevyhoví legislativě EU a nespadají do přechodných období. Nesplní-li unijní normy do doby vstupu do EU, budou zrušeny. Bylo uzavřeno několik dohod o přechodném období, ale jen v případech, kde existují záruky, že se nezvýší ohrožení zdraví obyvatel, zvířat ani rostlin v EU. Výrobky pocházející ze zpracovatelských závodů zařazených do přechodných období musí zůstat na tuzemském trhu nového členského státu a nesmí se prodávat v EU, a proto musí být jasně označeny. Dohodnutá přechodná období týkající se potravinářských závodů:
Polsko: 332 masokombinátů (do prosince 2007), 113 mlékáren (do prosince 2006), 40 závodů na zpracování ryb (3 roky);
Česká republika: 44 masokombinátů, 1 výrobna vajec, 7 závodů na zpracování ryb (do prosince 2006);
Maďarsko: 44 závodů na zpracování červeného masa (do prosince 2006);
Lotyšsko: 29 závodů na zpracování ryb (do ledna 2005), 77 masokombinátů (do ledna 2006), 11 mlékáren (do ledna 2005);
Litva: 14 masokombinátů 5 závodů na zpracování ryb a 1 mlékárna (do ledna 2007);
Slovensko: 1 masokombinát a 1 závod na zpracování ryb (prosinec 2006). Nové členské státy musí také vyhovět unijním pravidlům v otázce nemoci BSE: testování na BSE probíhá v současné době ve všech zemích, ale Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva dosud neprovádějí testování na BSE v širším rozsahu, který vyžaduje legislativa EU. Potravinářský a veterinární úřad Komise v současné době provádí podrobné posouzení pokroku při zavádění zákonných předpisů EU v jednotlivých zemích. V roce 2003 se hlavně zaměří na deset zemí vstupujících do EU v roce 2004, kdy provede v každé z nich 4 až 5 inspekcí zaměřených na pět oblastí:
Živá zvířata a potraviny živočišného původu včetně zpracovatelských závodů
Kontrola dovozu včetně hraničních kontrolních stanovišť
Přenosná spongiformní encefalitida a krmiva
Celková kontrola hygieny potravin
Zdravotní stav rostlin Zdroj: Informační centrum EU