Genově upravené plodiny zatím nesmějí na trh

V České republice se geneticky upravené plodiny zatím nesmějí pěstovat na běžných polích. Z povolených polních pokusů se takové plodiny nesmějí dostat na trh. Americká společnost Monsanto chce nyní tuto situaci změnit svou žádostí o registraci a komerční využití geneticky upravené Bt kukuřice, kterou pěstuje na Znojemsku. Proti jsou však ekologové. Monsanto, které v Česku od roku 1998 podniká ve šlechtitelské stanici v Branišovicích na Znojemsku, není jedinou firmou či organizací, které dělá v tuzemsku pokusy s geneticky upravenými plodinami. V polních pokusech se na devíti místech ověřují i genově upravené brambory s nižším obsahem cukru a len pro zkrácení vegetační doby a zlepšení oleje. Společnost Sativa Keřkov na Vysočině ověřuje geneticky upravené brambory, pokusy s upravenými plodinami dělá i Výzkumný ústav rostlinné výroby. Vývoj a uvedení na trh jsou ale u geneticky upravených plodin velmi drahé. Mohou si je dovolit jen nadnárodní společnosti, jako je například Monsanto, která se geneticky upraveným plodinám intenzívně věnuje od 90. let minulého století. Jen vývoj jedné takzvané geneticky modifikované odrůdy zemědělských plodin, třeba kukuřice či sóji, přijde na 30 až 80 miliónů dolarů. O to, zda geneticky upravené plodiny škodí či neškodí zdraví, se nyní přou odborníci a ekologové. \"Pěstování Bt kukuřice prokázalo snížení výskytu škůdců a zvýšení ekonomického přínosu pro pěstitele, zvýšenou bezpečnost krmiv, a tedy zdraví zvířat, snížení vstupů jako insekticidů a energie,\" uvedl již dříve František Sehnal z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Proti pěstování Bt kukuřice se ale staví ekologická organizace Greenpeace, která už požádala ministra životního prostředí Libora Ambrozka, aby registraci firmě nedal. \"Povolení ke komerčnímu pěstování manipulované kukuřice může být opravdovým hrobem pro ekologické zemědělce, jejichž produkce nesmí být podle zákona znečistěna žádnými geneticky manipulovanými organismy,\" sdělila Magdalena Klimovičová, koordinátorka genetické kampaně Greenpeace v tuzemsku. Podle Greenpeace se nyní ekologičtí zemědělci v USA, Kanadě a v Británii soudí právě s firmou Monsanto o způsobené ztráty. Zástupci 950 ekologických farmářů z provincie Saskatchewan (Kanada) zažalovali 20. prosince 2002 firmy Monsanto a Aventis (nyní Bayer) za ztráty a ušlý zisk v důsledku genetické kontaminace řepky ve výši 14 miliónů dolarů. Předběžné odhady ukázaly, že ztráty ekologických farmářů v případě zavedení GM pšenice budou během příštích deseti let činit nejméně 170 miliónů dolarů. Mohly by znamenat úplný zánik ekologického zemědělství v provincii Saskatchewan. Monsanto ale žalobu farmářů odmítá. Zatím jediným velkým incidentem v tuzemsku bylo to, že loni neznámý pachatel Monsantu zničil lán Bt kukuřice v Branišovicích. ZDROJ: Podniky a trhy