Kvůli boomu elektromobility a zelené energie prudce roste poptávka po bateriích a kobaltu

Podle studie World Economic Forum se predikuje, že výroba lithium-iontových  (Li-Ion) baterií se během několika let zvedne ze současných 30 GWh ročně až na 200 GWh. Tento vývoj souvisí s boomem elektromobility ve světě a také s rychlým nárůstem využívání solární energie a dalších obnovitelných zdrojů.Pokles cen Li -Ion bateriíVýroba Li-Ion baterií se stává klíčovým faktorem pro další rozvoj elektromobility a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tento typ akumulátorů je výjimečný tím, že jeho technologii lze využít v široké škále zařízení od mobilních telefonů, přes zdravotnické přístroje, počítače, drony až po elektromobily. V letech 2010-2016 ceny lithium-iontových baterií poklesly z 1000 USD/kWh na 273 USD/kWh. Pouze za poslední dva roky přitom cena baterií klesla o téměř 50 %. Uvedla to loni agentura Bloomberg New Energy Finance. Další pokles cen baterií může ohrozit nedostatek kobaltu, na kterém je celá bateriová branže velmi závislá.Nedostatek kobaltuVelkou neznámou představuje otázka, zda svět disponuje dostatkem přírodních zdrojů, kterých je třeba při výrobě baterií. Očekává se, že poptávka po lithiu se do roku 2025 zdvojnásobí a existují pochyby o tom, že její další růst půjde uspokojit.V poslední době se stále více hovoří o kobaltu i přesto, že celé odvětví výroby baterií na něm závisí. Jeden akumulátor v mobilním telefonu obsahuje asi 1 gram lithia a 8 gramů kobaltu. Ten se tam nenachází ve své základní formě, ale jeho přítomnost je klíčová proto, aby baterie dobře fungovala. Výroba baterií dnes využívá asi 40 % těženého kobaltu. Kobalt je klíčový zejména proto, že umožňuje mnohatisícové nabíjení baterie při zachování její kapacity. Objevuje se sice nový trend, kdy je kobalt v bateriích jen částečně nahrazen jinými prvky.Elektrická auta ho ale budou potřebovat mnohem více kobaltu než mobilní telefony. Typický elektromobil bude mít baterie přibližně s 10 kilogramy kobaltu, což je asi tisíckrát více než u akumulátorů v mobilních telefonech. Dá se tedy očekávat, že rozvoj elektromobility a využívání obnovitelných zdrojů energie povedou k prudkému růstu poptávky po kobaltu. Většina kobaltu nyní pochází z dolů v Zambii a Demokratické republiky Kongo, kde se hovoří o tom, že při jeho těžbě je využíváno dětské práce. Tyto země jsou navíc politicky velmi nestabilní. Proto se vědci snaží jiné alternativy, které umožní kobalt těžit například na dne oceánů.V následujících deseti letech také pravděpodobně dojde k velkému rozvoji v těžbě kobaltu. Dnešní doly těží jen zlomek jeho zásob, většina z nich se ovšem nachází na dně oceánů. Z tohoto důvodu se rozvíjejí technologie těžby v hloubkách kolem 4 km a očekává se, že průzkumy začnou kolem roku 2025. Pokud by k rozvoji tohoto typu těžby skutečně došlo, polevily by obavy z nedostatku tohoto prvku, ale také tlak na inovace v oblasti recyklování a vyšší efektivity ve využívání tohoto přírodního zdroje.