zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Podzemní voda podraží, má to ochránit její klesající zásoby

14.07.2014
Voda
Hydrogeologie
Pitná voda
Podzemní voda podraží, má to ochránit její klesající zásoby

Středověký hrad Křivoklát a část stejnojmenného města jsou už druhý týden bez vody...

Chybí tu řadový vodovod i kanalizace a ložiska podzemních zásob vysychají. Okolní města opakují každoroční rituál s mobilními nádržemi. Zatímco na povodně se Česko naučilo připravit, problém hrozícího sucha zůstává víceméně neřešený. To se rozhodl změnit ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO 2011).

"Nemůžeme si dovolit a nechceme, aby se drancovaly zdroje podzemní vody. Zvykli jsme si, že jsou běžné, ale obcím teď tato voda schází, zvláště těm, které jsou na ní vystavěny," říká. Jedním z nástrojů ochrany zásob má být během příštího roku také zvednutí poplatku za čerpání právě podzemní vody.

Na horší časy

Tři koruny za kubík užitkové a dvě koruny za kubík pitné vody z podzemí dnes platí odběratelé, kteří za rok vyčerpají více než šest tisíc kubíků. Pro představu: jde o roční spotřebu zhruba stohlavé vesnice.

Právě obce bez napojení na vodovod a nádrže by byly jedněmi z těch, na koho by zdražení dopadlo. A s nimi zemědělská družstva, fabriky a vodárenské společnosti. Lidí, kteří mají na zahradě nebo chalupě studnu, se poplatek netýká. Ministerstvo ale zatím nemá konkrétní návrh, jak moc by mělo čerpání půdních zásob zdražit.

Důvodem zvýšení poplatku není posílení veřejných rozpočtů - za zhruba čtyři a půl tisíce vrtů se loni vybralo asi 360 milionů korun. Poplatku se však má vrátit motivační funkce, aby podzemní vody zůstaly zásobárnou na období sucha. Klimatologové totiž předpokládají, že trend vysychání půdy bude v dalších letech pokračovat.

Zatímco vodné a stočné z povrchových vod se za posledních dvacet let zvedlo sedminásobně, poplatek za čerpání půdní vody stagnuje - a firmy tak raději využívají vrtů, než by se pustily do výstavby infrastruktury. "Neměli jsme na výběr. Kolem naší fabriky nejde vodovod, museli bychom ho přivést. Taková investice by nás stála pár milionů, takže zatím pořád vyjde výhodněji zůstat u podzemní vody," popisuje Jaroslav Pokorný z firmy Greiner Packaging, která ve Slušovicích vyrábí plastové obaly.

Za vodu z řadového připojení by slušovická továrna platila zhruba pětatřicet korun za metr krychlový. Zároveň by jí ale odpadly náklady na údržbu a čerpadla. Nicméně Pokorný přiznává, že by o stavbě vodovodu uvažovali až ve chvíli, kdy by poplatek za čerpání podzemní vody poskočil na třicet korun. To by ovšem znamenalo jeho navýšení o 1500 procent. A tak výrazné zdražení je velmi nepravděpodobné.

Chybějí vodovody

Zemědělce a firmy motivuje k využití podzemních vod úspora, obce mnohdy nemají na výběr. Například na již zmíněném Křivoklátsku před pár lety začaly chystat miliardový projekt, který by do oblasti přivedl rozvody pitné vody, napojenou kanalizaci a čističky.

"Bylo to zpracované, vysoutěžené, měli jsme přislíbenou dotaci z evropských fondů. Jenže jsme malé obce s malým počtem obyvatel a nesplnily jsme ukazatel nákladnosti na jednoho obyvatele," říká Vladimír Melč, starosta Roztok a předseda svazku obcí, které nedostatek vody trápí. Po deseti letech práce tak zmizel plán na šetření podzemních vod a padesát milionů investovaných do příprav.

Je tak na státu, aby přišel s novou vodní politikou. Už Brabcovi předchůdci chtěli v roce 2009 tento poplatek zvednout, tehdy se hovořilo o padesátiprocentním růstu ceny - tedy o korunu. Nápad padl proto, aby se v době krize nepřitěžovalo vodárenskému byznysu. Jenomže zásoby vody v půdě během posledních padesáti let klesají, trend se navíc v poslední dekádě ještě zvýraznil. "Velká většina podzemních vrtů a studní je na úrovni historického sucha. Stát se na to musí zaměřit," míní Brabec.

Krizový plán

Zvýšení poplatků má být jen jedním z témat v celkovém plánu na ochranu zásob vody. Mezi nápady figuruje například i to, že kdo by za velkého sucha odebral nadstandardní množství vody, za každý další litr by platil desetinásobek. Pokuty za překročení povolených limitů se ostatně rozdávají i dnes. V roce 2009 tak třeba Telefónica musela zaplatit 1,6 milionu za to, že dva roky předtím přesáhla povolené množství odčerpané půdní vody o třetinu.

Kromě pokut a vyšších cen bude vládní plán obsahovat také koncepční opatření. Například budování zadržovacích nádrží, vysazování smíšených lesů nebo využívání technologií, které pomohou zadržovat dešťovou vodu.

Hlavním zdrojem doplňování půdní vody je běžně odtávající sníh, jenomže zimy jsou v Česku čím dál teplejší a sušší. Ta letošní dokonce položila rekord a na horké léto pak pod zemí není dost zásob. "Musíme vytvořit systém krizového řízení pro stavy sucha tak, jako je máme pro případ povodní. Protože tato situace nastane," říká Brabec.

POD POVRCHEM

Vlivem klimatických změn ubývají Česku zásoby podzemní vody. Zimy jsou teplé a suché, přitom právě tající sníh zásoby pod povrchem významně doplňuje. Na suché a horké léto pak nezbývá dost vody.

Poplatek za čerpání platí ti, kdo ročně odeberou více než šest tisíc kubíků. To jsou zemědělská družstva, fabriky, vodárenské společnosti a obce bez připojení na nádrž.

Zvýšení poplatku, které plánuje ministerstvo životního prostředí, by mělo odběratele motivovat k tomu, aby s podzemní vodou šetřili. A napojili se na nádrže.


360 mil. Kč
loni vybral stát na poplatcích za čerpání podzemní vody. Aktuálně Česká inspekce životního prostředí eviduje 4539 vrtů, z nichž se poplatky platí.

2 koruny
za kubík stojí pitná voda, tři koruny užitková. Podle ministerstva nízké sazby nemotivují odběratele k šetření zásob půdní vody.

AUTOR: Kateřina Surmanová
AUTOR: Luboš Kreč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

S přispěním Adély Skoupé

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
DEKRA CZ a.s.
23
4. 2018
23-24.4.2018 - Seminář, školení
Praha
INISOFT s.r.o.
24
4. 2018
24.4.2018 - Seminář, školení
Liberec, INISOFT s.r.o.
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
24
4. 2018
24.4.2018 - Seminář, školení
Olomouc, BEA campus Olomouc
25
4. 2018
25.4.2018 - Přednáška, diskuse
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí