zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Klub sokolníků odchová 500 dravců ročně, problém má s jestřáby

03.09.2017
Příroda
Klub sokolníků odchová 500 dravců ročně, problém má s jestřáby

Klub sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty odchová ročně 500 dravců. Problém má s jestřáby - sokolníci je do přírody nevypouští, ptáci by měli problémy přežít a je náročné vytvořit volné páry. ČTK to řekl na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka Lubor Křivka z pardubického střediska sokolníků.

Získat chovný pár jestřábů je na hranici lidských možností. "Jestřáb má klikaté chámovody čili odebrat sperma na umělou inseminaci je velmi těžké. Odeberete jednu dávku a druhá je krvavá, protože poškodíte chámovody. Ročně se jich povede odchovat deset dvacet párů, a to je optimistické číslo," řekl Křivka. Samice jestřába stojí kolem 30.000 korun, dravci obecně stojí od 15.000 do 35.000 Kč vyjma orlů. Vycvičit mládě středně velkých dravců trvá nejméně sedm měsíců, pak lze jít lovit.

Křivka upozornil na to, jak užitečná jsou káňata. Pár těchto ptáků se svými mláďaty sní tisíce hrabošů ročně, čímž pomáhají zemědělcům. Jedno káně potřebuje čtyři myši denně. "Když vynásobíte, kolik sní hraboš ročně zrní, tak ten výsledek je pro zemědělce velice optimistický. Snaží se si je na poli udržet, ovšem ne vždycky najdou pochopení u myslivců," řekl Křivka.

Klub sokolníků, který vznikl 11. listopadu 1967 a má ve 13 střediscích 500 členů, odchová 500 dravců ročně. Část nechá pro sokolnické účely, část vypustí zpět do přírody. "Umíme odchovat orly skalní, sokola stěhovavého, raroha velkého. Jsme světová velmoc v lovu lišek pomocí orlů, jsou to desítky ročně," řekl Křivka, jenž je členem klubu od roku 1968.

Z dravců vypuštěných do přírody přežije každé páté až desáté mládě. První rok je u mláďat úmrtnost 40 až 70 procent. "A pokud se vám ho nepovede vrátit do hnízda ptákům téhož druhu nebo alespoň blízce příbuzným, pravděpodobnost je malá," řekl pětasedmdesátiletý Křivka.

Příčin úmrtnosti je více: odchovaný pták se méně bojí lidí, spadne třeba do komína, kde se udusí. "Nebo si sedne na vysoké napětí a dostane 33.000 voltů," řekl Křivka. Dravci podle něj vadí i některým myslivcům.

Když klub sokolníků před 50 lety začínal, nežil v Československu ani jeden sokol stěhovavý. Insekticid DDT způsobil, že skořápky dravců byly slabé, a když na ně pták sedl, praskly. "Když se přestalo DDT používat, měli šanci na přežití, ale žádní tady nebyli. Nastal zázrak, člověk dokázal sokoly rozmnožit. Povedlo se vymyslet umělou inseminaci, vyřešit odchov a to nejtěžší, vrátit mládě zpátky do přírody," řekl Křivka. Češi spolupracují i s 380 členy slovenského klubu, chodí společně lovit.

Kořeny sokolnictví sahají do doby před 4000 lety, vzniklo ve stepích střední Asie. Ze začátku jim jen lidé brali jejich kořist. "V podstatě se jim to kradlo. Naši předkové si je vyčíhali a prostě jim to vzali. Později se jim povedlo pochytat mláďata a vychovat si je doma," řekl Křivka.

Do Čech se sokolnictví dostalo v 9. století, sokolničil i věrozvěst Cyril. "Jako kluk létal s krahujcem," řekl Křivka. Od roku 2010 je sokolnictví zapsáno na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. "Sokolník je víc němý obdivovatel přírody než lovec. Naše heslo zní: Nelovíme pro kořist, ale pro všechno to krásné v přírodě," řekl Křivka.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí