zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropské státy nedostatečně řeší riziko křížení vlků se psy

27.06.2020
Příroda
Šlendryján
Evropské státy nedostatečně řeší riziko křížení vlků se psy

Nová mezinárodní studie odhalila, že většina evropských zemí neplní mezinárodní právní dohody, pokud jde o předcházení křížení vlků a psů v přírodě. Případy hybridizace již byly zjištěny napříč Evropou včetně České republiky. Na studii, publikované v prestižním časopise Biological Conservation [1], se podílelo 37 odborníků z 34 evropských akademických a výzkumných institucí včetně Mendelovy univerzity v Brně.

Vlci a psi jsou biologicky stejným druhem. To znamená, že se za určitých podmínek mohou křížit a produkovat životaschopné potomky. ,,Pokud by k takovému křížení docházelo opakovaně ve vysoké míře, hrozila by vlčí populaci genetická kontaminace, jež by mohla mít vliv na chování jedinců a snížit jejich význam z hlediska ochrany druhu," říká profesor Paolo Ciucci z katedry biologie a biotechnologie římské univerzity La Sapienza. Díky pokračující ochraně se vlci v posledních letech rozšiřují po celé Evropě a dostávají se tak do prostředí ovládaného člověkem, kde přicházejí do blízkého kontaktu se psy častěji, než tomu bylo v minulosti.

Téma je aktuální i v České republice. ,,Oproti jiným státům, například z jižní Evropy, je riziko vzniku kříženců relativně nízké zejména kvůli menšímu množství toulavých psů. Je mu však třeba i u nás věnovat pozornost," uvedl Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA. Odborníci v Česku křížence vlka a psa pozorovali ve volné přírodě v roce 2016 a jeho přítomnost pomocí fotopastí monitorovali do dubna 2017 [2].

Studie pod vedením odborníků z Institutu aplikované ekologie v Římě je první, která analyzovala výskyt hybridů vlka a psa v rámci celé Evropy. ,,Součástí průzkumu bylo také zhodnocení, jak národní vlády dodržují dvě nejdůležitější evropské normy na ochranu přírody, kterými jsou Bernská úmluva a směrnice o stanovištích," říká hlavní autorka studie Valeria Salvatori z Institutu aplikované ekologie.

Průzkum odhalil, že většina evropských zemí se stabilní vlčí populací nemá vypracovány zásady pro účinné a včasné řešení problému hybridizace, a zpravidla ani neprovádí žádná preventivní opatření. Důvodem je neexistence mezinárodních dohod či standardů.

Případy křížení vlků a psů se mezitím na evropském kontinentu objevují čím dál častěji. ,,Obnovující se populace vlků se postupně rozšiřují po celé Evropě a stále častěji při tom přicházejí do kontaktu s volně se pohybujícími psy. Dochází k tomu zejména tam, kde do značné míry zmizela přirozená stanoviště nebo v zemědělské krajině s vysokou koncentrací psů. Roli hraje také lov či pytláctví, jež může narušit sociální soudržnost vlčích smeček, a tím vytvářet více příležitostí ke křížení," říká profesor Ciucci. Odborníci se varují, že v budoucnu může být fenomén křížení vlků se psy stále častější. V současnosti je však množství hybridů relativně nízké a Valeria Salvatori zdůrazňuje, že ,,jsme stále v pozici, kdy problematiku můžeme řešit efektivně, pokud budeme jednat rychle na evropské úrovni."

Ve většině zemí se v současné době k rozpoznání kříženců využívají genetické analýzy, postupy a nástroje používané v různých laboratořích se však v jednotlivých státech liší, což snižuje možnost srovnání výsledků. ,,Dnes se může stát, že stejný jedinec bude jednou považován za čistokrevného vlka a podruhé za křížence podle toho, která laboratoř provedla analýzu. Vzhledem k tomu, že vlci nerespektují státní hranice a často je překračují, standardizace testovacích postupů a nástrojů v evropských laboratořích je zásadní pro zajištění účinné kontroly," upozorňuje Salvatori.

Podle Kutala jsou nutné i legislativní změny. ,,Součástí evropských a vnitrostátních právních předpisů by se měla co nejrychleji stát jasná, praktická vodítka, jak předcházet křížení vlků a volně žijících psů. Ta by měla vycházet z přístupů, jež se ukázaly jako účinné v Severní Americe. Zákonodárci ani správní orgány se při tom však nesmí chytit do právní pasti, kdy by křížence psů a vlků považovali za druh lovné zvěře. To by totiž zvýšilo riziko zabíjení vlků pod záminkou, že se jednalo o křížence, ačkoliv toto nelze pouze na základě morfologie spolehlivě rozlišit," dodal Kutal.

Poznámky:

[1] Celou studii je možné do 2. 8. 2020 zdarma stáhnout na https://authors.elsevier.com/c/1bE1v_9CgR4SQ. Celá citace: Salvatori, V., Donfrancesco, V., Trouwborst, A., Boitani, L., Linnell, J.D.C., Alvares, F., Akesson, M., Balys, V., Blanco, J.C., Chiriac, S., Cirovic, D., Groff, C., Guinot-Ghestem, M., Huber, D., Kojola, I., Kusak, J., Kutal, M., Iliopulos, Y., Ionescu, O., Majic Skrbinsek, A., Mannil, P., Marucco, F., Melovski, D., Mysłajek, R.W., Nowak, S., Ozolins, J., Rauer, G., Reinhardt, I., Rigg, R., Schley, L., Skrbinsek, T., Svensson, L., Trajce, A., Trbojevic, I., Tzingarska, E., von Arx, M., Ciucci, P., 2020. European agreements for nature conservation need to explicitly address wolf-dog hybridisation. Biological Conservation 248, 108525.

https://doi.org/10.1016/j.biocon.2020.108525

[2] Foto křížence vlka a psa je přílohou tiskové zprávy. Šelma se pohybovala v okolí Rumburka od léta 2016 do dubna 2017, po několika měsících beze stopy zmizela. Od té doby se přítomnost křížence vlka a psa nepodařilo na českém území prokázat.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí