zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kdo stojí za aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek?

12.05.2021
Zemědělství
Kdo stojí za aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek?

Odbor půdní služby Státního pozemkového úřadu (SPÚ) v roce 2020 provedl aktualizaci BPEJ v 98 katastrálních území v celkovém rozsahu cca 29 500 ha a řešil téměř 300 žádostí vlastníků půdy o posouzení správnosti či doplnění BPEJ. V letošním roce plánuje aktualizovat podklady o bonitě půdy v rozsahu cca 31 000 ha.

Činnost Odboru půdní služby Státního pozemkového úřadu

Odbor půdní služby Státního pozemkového úřadu (SPÚ), poskytuje řadu služeb veřejnosti, státní správě i samosprávě. Jedná se především o činnosti spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), Monitoringem eroze zemědělské půdy, Monitoringem zemědělského sucha a dalšími činnostmi směřujícími k ochraně i racionálnímu využití české krajiny.

Aktualizace BPEJ

Při aktualizaci BPEJ se zjišťují změny půdních a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem a jejich vyhodnocením oproti podmínkám, jež charakterizují dosud stanovenou BPEJ. Prováděné aktualizace BPEJ využíváme např. při oceňování zemědělského majetku v pozemkových úpravách nebo reagujeme na požadavky vlastníků půdy o revizi daného kódu BPEJ. Celý tento systém je základním pilířem mnoha legislativních nástrojů i nastavení finančních podpor v rámci rezortů Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí i Ministerstva životního prostředí.

Tato činnost má tak dopady jak na vlastníky zemědělské půdy, tak na její uživatele. Změnou kódu BPEJ může dojít k poklesu či nárůstu ceny pozemků, opačně pak ke snížení či zvýšení daně z nemovitosti. Může také dojít k úpravě tříd ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) a tedy ke změně posuzování o vynětí či nevynětí pozemku ze ZPF či úpravě ceny v případě vynětí pozemku ze ZPF.

,,V roce 2020 jsme provedli aktualizaci BPEJ v 98 katastrálních území v celkovém rozsahu cca 29 500 ha a řešili jsme téměř 300 žádostí vlastníků půdy o posouzení správnosti či doplnění BPEJ. V letošním roce plánujeme aktualizovat podklady o bonitě půdy v rozsahu cca 31 000 ha," uvedl Ing. Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.

Celý systém BPEJ se snaží, ve spolupráci především s odborníky z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., i nadále rozvíjet a přizpůsobovat aktuálním potřebám. Do systému doplňují antropogenně ovlivněné půdy, řeší dopad vývoje klimatu a také nutnou vazbu na ekonomiku a legislativu.

Díky těmto datům, patří Česká republika k zemím s nejpodrobnějšími a nejpřesnějšími informacemi o půdách na celém světě. Navíc data BPEJ nabízí bezplatně ke stažení ve vektorovém formátu, nebo jsou také rychle dostupná v přehledném webovém prohlížeči (https://www.spucr.cz/bpej/celostatni-databaze-bpej).

Monitoring eroze zemědělské půdy

Odbor půdní služby dále zajišťuje metodické vedení Monitoringu eroze zemědělské půdy, který má za cíl zajišťovat informace o rozsahu eroze zemědělské půdy, příčinách tohoto stavu, správnosti zacílení stávajících politik v oblasti boje proti erozi a účinnosti protierozních opatření.

Za celé období provozu Monitoringu eroze zemědělské půdy bylo na území České republiky nahlášeno a zaevidováno celkem 2093 erozních událostí, přičemž na 186 lokalitách došlo k jejich opakování.

V roce 2020 bylo zaevidováno 399 erozních událostí, přičemž na 46 lokalitách došlo k jejich opakování.

Odbor půdní služby zajišťuje spolupráci při Monitoringu zemědělského sucha a spolupracuje na provozu portálu Intersucho (www.intersucho.cz). Účelem tohoto systému je zajišťovat kvalitní informace o aktuálním stavu sucha (1x týdně), o jeho dopadech na vegetaci či nejbližším vývoji (předpověď sucha). Pomáhá tak zajistit informace pro včasné a efektivní rozhodování především českým zemědělcům, ale i státní správě.

Působí také v oblasti tvorby a úprav legislativy, kde např. nyní intenzivně spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí na přípravě tzv. protierozní vyhlášky. Působí v řadě meziresortních či pracovních skupin, kde se podílí na přípravě strategických a koncepčních materiálů národní úrovně.

Aktivně spolupracuje s vědeckou a výzkumnou sférou, kde zpracovává odborné posudky k jednotlivým výsledkům výzkumu, či je certifikuje. Zapojuje se rovněž do některých výzkumných projektů, spolupracuje s vysokými školami, připravujeme workshopy pro studenty, či jim umožňuje absolvovat stáže. Pořádá či se aktivně účastní seminářů a konferencí, kde propaguje témata sobě vlastní.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí