PIWI CZ - další ekologizující prvek vinařství České republiky
Před zhruba padesáti až třiceti lety byly vinice jednou z pesticidy
nejzatíženějších částí jihomoravské krajiny. Jen proti obalečům se vinice
ošetřovaly 2-3 krát za sezonu. Nejdříve DDT, později se začaly používat ještě
jedovatější látky - organofosfáty odvozené od bojových chemických látek a v 80.
a 90. letech 20. století analogy hmyzích hormonů a syntetické pyrethroidy. Ty
sice nebyly pro člověka tak jedovaté, ale hmyz a některé skupiny členovců
zabíjely ještě v koncentracích miliontiny procenta.
Před zhruba padesáti až třiceti lety byly vinice jednou z pesticidy nejzatíženějších částí jihomoravské krajiny. Jen proti obalečům se vinice ošetřovaly 2-3 krát za sezonu. Nejdříve DDT, později se začaly používat ještě jedovatější látky - organofosfáty odvozené od bojových chemických látek a v 80. a 90. letech 20. století analogy hmyzích hormonů a syntetické pyrethroidy. Ty sice nebyly pro člověka tak jedovaté, ale hmyz a některé skupiny členovců zabíjely ještě v koncentracích miliontiny procenta.
Počátkem 90. let dvacátého století se tato neradostná situace začala pomalu obracet. V letech 1994 až 1996 byl ve vinicích na území CHKO Pálava realizován projekt, kterým byla poprvé v historii chemická ochrana vinic proti škůdcům nahrazena biologickou. Zároveň začalo intenzivní vzdělávání vinařů ve znalostech ekologického vinohradnictví. (Zdroj: M. Hluchý a kol.: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci, 2021)
A v tom je dnes Česká republika na evropské špičce. A to nejen díky rozloze ekologických vinic (téměř 1 000 ha v EZ), ale hlavně díky propracovanému znalostnímu systému, využíváním moderních metod a v neposlední řadě vůli vinařů produkovat kvalitní surovinu na zdravé půdě, vzdělávat a pečovat o životní prostředí.
Pěstování révy a výroba vína v režimu ekologického vinohradnictví je ve srovnání s integrovanou a konvenční produkcí podstatně náročnější na úroveň vědomostí, zkušeností i schopností strategického uvažování. Využívá přirozených procesů v oblasti produkce, regulace chorob, škůdců a plevelů. Důležitá je i vhodně zvolená poloha vinice či výběr odrůd odolných proti chorobám.
Česká republika patří k evropským lídrům ve šlechtění a registraci moderních rezistentních odrůd révy vinné, které se dnes nazývají PIWI. Jejich hlavním znakem je odolnost. Lépe odolávají houbovým chorobám a není třeba vinice tolik ošetřovat postřiky. Při jejich šlechtění se využívají genové zdroje jiných druhů révy a přirozenou cestou se přenáší do révy Vitis vinifera donor rezistence. PIWI odrůdy jsou pak odolné nebo mají větší genetickou schopnost odolávat hlavním houbovým chorobám révy (plísni révy, padlí révy a plísni šedé). Jedná se například o naše odrůdy Laurot, Malverina nebo z novějších Savilon, Vesna či Mery. Česká republika vykazuje největší poměr vysázených nových PIWI odrůd ke klasickým odrůdám. V roce 2020 bylo PIWI odrůdami osázeno 739,7 ha, což je 4,1 % plochy vinic.
Koncem června 2021 se uskutečnilo první zasedání regionálního sdružení PIWI CZ. Členové sdružení představují, jak velké zkušené pěstitele, tak malé vinaře, doplněné šlechtiteli a učiteli vinohradnictví. Spojuje je společné nadšení pro udržitelné pěstování révy vinné a tvorbu vína v souladu s přírodními procesy.
Nyní je čas vinobraní a jistě stojí ochutnat PIWI. Když člověk zjistí rozdíl v pěstování, tak ho jisto jistě mile překvapí i odlišná a intenzivní chuť PIWI odrůd.
Sdílet článek na sociálních sítích
