zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

EMS - Systémy řízení životního prostředí, díl 4. - EMS v obcích

04.01.2000
EMS
EMS - Systémy řízení životního prostředí, díl 4. - EMS v obcích
4. díl seriálu o EMS - EMS v obcích
EMS v obcích a městských částech nejen jako podpora programu Lokální agendy 21 Lokální agenda 21 (LA21) je akční program místního rozvoje přijatý v roce 1992 na konferenci OSN pro rozvoj a životní prostředí v Rio de Janeiru, přijatý zástupci 179 států (včetně bývalého Československa, který je příležitostí využít dosud získaných poznatků ke zlepšení kvality životního prostředí a tím i kvality života v konkrétním místě (stát, region, město, městská část, obec) ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Hlavní myšlenkou je zapojení všech složek veřejného života, tj. místní správy, nevládních a společenských organizací, škol, zástupců podniků a v neposlední řadě jednotlivých občanů do realizace programu LA21 v rámci co nejširšího partnerství. Jako vhodný první krok k vytvoření takového partnerství se jeví zavedení systému řízení životního prostředí ? EMS na obecním úřadu nebo úřadu městské části, jehož cílem je kromě ?vytvoření pořádku ve vlastních řadách? zejména nastartování komunikace mezi výše uvedenými zájmovými skupinami a koordinace jejich aktivit do smysluplného celku. Mimo to vede EMS ke konkrétním pozitivním přínosům v následujících oblastech: - dosažení souladu s legislativou životního prostředí, - zkvalitnění systému řízení, jednoznačné vymezení pravomocí a odpovědností, - zlepšení stavu životního prostředí, - dosažení úspor provozních nákladů, energií, - zlepšení image obce (městské části), zvýšení důvěry občanů, - zvýšení informovanosti veřejnosti o stavu životního prostředí, - perspektiva získání finančních zdrojů z grantů a podpor, - zvýšení připravenosti na krizové situace, - reakce v předstihu na změny legislativy, - zlepšení komunikace s podniky se zavedeným EMS. Prvním krokem k vybudování funkčního systému je provedení vstupního zhodnocení, které slouží ke zmapování stávajícího stavu péče o životní prostředí a vytipování oblastí možného zlepšení. Vstupní zhodnocení je zaměřeno na následující oblasti: # Stav životního prostředí a respektování zákonných požadavků dle jednotlivých složek ŽP - ochrana přírody, - ovzduší, - voda, - půda, les, - ochrana zdraví, - odpady, - hluk, - ostatní, # územní plánování a stavební řád, # komunikace, # personalistika, # ekonomika, # řízení dokumentace, # celková úroveň řízení. Po provedení výše uvedeného nezávislého zhodnocení následuje ustavení pracovního týmu, který pod vedením konzultantů (metodou pracovních setkání a školení) započne se zaváděním samotného systému. Environmentální politika je dokument, ve kterém deklaruje obec (MČ) svůj přístup k životnímu prostředí. Může obsahovat jak obecná prohlášení, tak konkrétní závazky (což je méně obvyklé), nejpodstatnější je její co nejširší zveřejnění. Důležité je rovněž zvážit dostatečnost zdrojů (finančních i personálních) na její realizaci, jednou vydaná politika by měla být skutečně naplňována. Ruku v ruce jde sestavení registru vlivů a legislativy. Specifikování konkrétních vlivů na životní prostředí jak v oblasti samosprávy, tak v oblasti státní správy, je nezbytným krokem pro následné stanovení cílů (cílových hodnot) a programů k jejich naplňování. Registr legislativy dokumentuje, jaký právní předpis se k jednotlivému vlivu vztahuje. Na základě znalosti vlivů na životní prostředí mohou být stanoveny konkrétní cíle (cílové hodnoty), kterých chceme dosáhnout. Cíle by měly být ne-li měřitelné, tak alespoň objektivně stanovitelné a dosažitelné do určité doby. K jejich dosažení jsou vytvářeny programy (a pro jednotlivé programy týmy jejich řešitelů), které definují způsoby jak stanovených cílů co nejefektivněji dosáhnout. Celý systém je v průběhu jeho budování zdokumentován (ať už v písemné nebo elektronické podobě) z důvodu přehlednosti, jednoznačnosti a zejména zachování jeho funkčnosti v případě odchodu klíčových zaměstnanců úřadu nebo volených funkcionářů. V závěru zavádění systému je vybudována zpětná vazba ve formě kontrolních mechanismů, která zajišťuje jeho další zkvalitňování a rozvoj. Konzultantská činnost je zakončena provedením auditu systému a v případě kladného výsledku vydáním osvědčení o jeho zavedení. Perspektivní možností se jeví slučování několika obcí nebo městských částí, které se rozhodnou pro zavedení EMS do skupinek (jako je tomu při zavádění EMS v malých a středních podnicích), které vede ke snižování nákladů (společná školení apod.). Jak bylo konstatováno již v úvodu, zavedení EMS na obecním úřadu (ÚMČ) je vhodným základem pro nastartování a provedení obdobného programu v rámci co nejširšího partnerství a tím naplnění vize LA21. Radek Janoušek
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
E-expert, spol. s r.o.
25
10. 2017
25-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
INISOFT s.r.o.
31
10. 2017
31.10.2017 - Seminář, školení
Praha, ČVÚT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí