zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU Část 3 - Hodnocení vlivů životního cyklu

16.04.2000
EMS
POSUZOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU Část 3 - Hodnocení vlivů životního cyklu
Abychom mohli vstupy a výstupy získané na základě inventarizační fáze vyhodnotit, musíme je zařadit do odpovídajících kategorií.
Předchozí článek (EZ 1/2000) ze série nazvané Posuzování životního cyklu se zabýval inventarizační analýzou ? LCI, která byla charakterizována jako proces výhradně zaměřený na kvantitativní popis toků ze vstupů a výstupů napříč hranicemi systému. Výsledkem tohoto procesu je v podstatě seznamem kvantifikovaných vstupů a výstupů, který může sám o sobě sloužit k návrhu změn a doporučení ke snížení dopadů výrobku na životní prostředí. Inventarizační analýza však nezahrnuje hodnocení významnosti jednotlivých položek z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. V tomto smyslu je LCI neutrálním popisem, který se snaží popsat toky tak jasně a jednoznačně, jak je to jen možné. Přesto je zřejmé, že vstupy jsou problémem ochrany zdrojů, zatímco výstupy se týkají problematiky znečišťování životního prostředí. Až do této doby panuje mezi zpracovateli LCA studií všeobecný konsensus. Názory se však značně liší jakmile dojde k vyhodnocování a následné interpretaci dat. Pro lepší porozumění je vhodné si uvědomit, jaké informace lze z inventarizační tabulky získat. Obecně jsou to údaje o spotřebě energie, čerpání druhů surovin a údaje o různých druzích znečišťujících látek včetně pevného odpadu. Každý z údajů inventarizační tabulky, ať již představuje vstup, nebo výstup z životního cyklu je v podstatě environmentálním zásahem do životního prostředí, který negativně působí na lidské zdraví, přírodní nebo člověkem vytvořené prostředí a přírodní zdroje. Pokud budeme například dopady na přírodní prostředí posuzovat detailněji zjistíme, že se projevují jako okyselování prostředí, globální oteplování, poškozování ozónové vrstvy atd. Abychom tedy mohli vstupy a výstupy získané na základě inventarizační fáze vyhodnotit, musíme je zařadit do odpovídajících kategorií. Například látky způsobující globální oteplování, je třeba zařadit do kategorie skleníkový efekt Podstatně složitější však je vyjádřit, na základě vědecky podložených postupů, potenciální dopad jednotlivých kategorií. Tento problém je soustředěn především na šíři environmentálních problémů a obtížnost kvantifikovat příspěvky jednotlivých parametrů. Tady lze uvést příklad, který se vztahuje právě ke kategorii skleníkový efekt. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vypracoval tabulku hodnot pro GWP (Global Warming Potential) různých plynů. To může být použito pro převedení celkového příspěvku odpovídajících plynů na ekvivalent CO2. Jsou však i oblasti, kdy je takováto kalkulace přinejmenším diskutabilní. Jedná se například o přepočet surovin na míru vyčerpání zásob. Tato, na první pohled zajímavá myšlenka, má svá úskalí. Zásoby jakýchkoliv materiálů se mění s časem. Zatímco cena suroviny roste, rezervy klesají. Proto je užívání zásob jak základu pro měření stavu vyčerpání surovin velmi nejisté a závislé na čase. Dalším problémem se kterým se zpracovatel LCA ve fázi hodnocení dopadů setkává je šíře environmentálních problémů. Environmentální dopady mohou být globální (jako např. skleníkový efekt), regionální (kyselé deště) a lokální (hluk). Na příklad výroba energie z fosilních paliv je svojí šíří globální. Celkový výsledek LCA se proto vztahuje ke globálním problémům a bylo by nesprávné vztahovat jej k regionu. Jestliže však existují údaje o jednotkových procesech uvnitř LCA, pak je možné vytřídit ty procesy, které jsou umístěné v konkrétním regionu. Například, jestliže chceme zkoumat výskyt kyselých dešťů ve Skandinávii, budeme požadovat údaje o příslušných plynech v UK a Polsku, protože tam jsou hlavní zdroje plynů způsobujících kyselé deště. Emise stejných plynů v Severní Americe a Austrálii budou v tomto případě irelevantní. Pro lokální emisní problémy jako je hluk nebo emise toxických plynů je LCA obtížně použitelné. Zatímco problémy identifikované výše budou ovlivňovat konečný výsledek fáze hodnocení dopadů, nejvážnější problémy nastávají s konečným váhovým faktorem, který má určit relativní důležitost jednotlivých kategorií. Při přepočtech ve fázi hodnocení dopadů, se zpracovatelé LCA často snaží zahrnout mnoho údajů do jednoho čísla. Přitom je nutné pracovat s mnoha faktory, které identifikují relativní důležitost environmentálních zásahů. Přiřazení váhových faktorů v sobě zahrnuje nutnost učinit citlivý soud o relativní důležitosti efektů jako je například globální oteplování, kyselý déšť a těžba fosilních paliv. Proto je extrémně důležité pochopit, že v této chvíli LCA opouští vědeckou cestu a zahrnuje soud, který je čistě subjektivní. Marie Tichá, Enviznačení 2/2000 Převzato z Elektronické knihovny MŽP
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
14
11. 2020
14.11.2020 - Seminář, školení
Hradec Králové,
Hotel Tereziánský dvůr
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí