Invaze křídlatky české pokračuje

Pojizeří - Porosty křídlatek zdomácněly převážně na březích vodních toků. Velice rychle se šíří do nových lokalit, kde vytlačují přirozená společenstva původních rostlin. V místech svého výskytu kořenovým systémem negativně působí na stabilitu břehů, okrajů silnic a cest. Plochy porostlé křídlatkou jsou rychle zbaveny veškerého dalšího porostu a velice snadno podléhají erozi. Zavlečení a zdomácnění nepůvodního druhu rostlin má stejný výsledek jako v jiných obdobných případech. Pracné, složité a nákladné likvidování. \"Křídlatka se velice hojně vyskytuje na březích Jizery i jiných toků a nekontrolovatelně se stále rozšiřuje na celou řadu dalších míst,\" uvedla Alena Drahoňovská z Chráněné krajinné oblasti Český ráj, kde je po třech letech systematické likvidace s pomocí herbicidních postřiků výskyt invazní rostliny pod kontrolou. K úplnému zničení evidovaných porostů křídlatky na území chráněné oblasti by měly stačit ještě tři roky dalšího hubení. Křídlatka sachalinská a křídlatka japonská byly do Evropy dovezeny v devatenáctém století především jako ozdobné rostliny. Jejich pěstování v parcích a botanických zahradách ale vedlo k rychlému rozšíření cizího rostlinného druhu do krajiny. Po zkřížení obou druhů ve volné přírodě byl na území středních Čech popsán druh nový: křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). Do nových lokalit se šíří rychleji než oba rodičovské druhy, tvoří řadu přechodných forem, není zcela jednotného vzhledu a při likvidaci je nejodolnější. Porosty křídlatek dosahují výšky kolem dvou metrů a mají podlouhlé až široce vejčité listy. Květy jsou malé, bílé, narůžovělé nebo zelenobílé. Nejúčinnější způsob likvidace křídlatky je aplikace postřiku Rounbup - biaktiv, který je pro lidi i zvířata neškodný. Po zežloutnutí rostlin je vhodné pokračovat v likvidaci mechanické, to znamená posečení a vykopání kořenového systému. Zdroj: Deník Pojizeří