zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

národní parky v ČR

23.07.2002
Příroda
národní parky v ČR
Národní park Šumava. S výměrou přes 69 tisíc hektarů je největším ze čtyř chráněných území tohoto typu v České republice. Je ještě obklopen Chráněnou krajinnou oblastí Šumava, jejíž rozloha činí dalších téměř sto tisíc hektarů. Ročně park navštíví kolem 1,8 miliónu lidí. Mají k dispozici na pět set kilometrů pěších stezek a přes 350 kilometrů cyklotras. Známá jsou také šumavská jezera. Na území národního parku leží Plešné, Prášilské a jezero Laka, v chráněné krajinné oblasti Černé a Čertovo jezero. Krkonošský národní park. Nejstarší z parků byl založen roku 1963. Zaujímá plochu téměř 55 tisíc hektarů. Lákadlem pro turisty je nejvyšší hora republiky Sněžka, nejen kvůli ní ročně do parku zavítá na osm miliónů návštěvníků. Mají k dispozici asi 72 tisíc lůžek. Pro zimní sezónu bývá obvykle upraveno asi 140 sjezdovek a lyžařských svahů v celkové délce přes 112 kilometrů. Vleků je skoro 250, tratě pro běžkaře měří celkem 245 kilometrů. V létě slouží návštěvníkům osm set kilometrů značených turistických cest i šest lanovek. Národní park České Švýcarsko. Je z celé čtyřky parků nejmladší. Byl vyhlášen roku 2001 na ploše necelých osmdesáti tisíc hektarů. Patnáct turistických stezek měří skoro 120 kilometrů, pět cyklistických tras celkem padesát kilometrů. Těsně u hranic parku, v Hřensku, se nalézá nejnižší bod České republiky s nadmořskou výškou 115 metrů. Oblast však přitom láká hlavně horolezce, kteří se mohou vydat na tři stovky pískovcových stěn. Atrakcemi pro turisty jsou hlavně Pravčická brána, největší pískovcová skalní brána v Evropě, a soutěska říčky Kamenice. Národní park Podyjí. Nejmenší park s výměrou 6300 hektarů leží na středním toku Dyje mezi Znojmem a Vranovem a přiléhá k Rakousku. Nabízí především takřka panenskou přírodu. Zatímco jinde v republice byla říční údolí pozměněna přehradami a velkým rozvojem rekreace, tato oblast byla do roku 1989 součástí hraničního pásma, nepřístupného veřejnosti. V roce 2000 byl na rakouské straně vyhlášen národní park Thayatal. Letos v červnu přiznala Správa Národního parku Šumava, že se z oblasti Ptačí slatě, ležící v nejpřísněji chráněné první zóně parku, ztratily vytěžené stromy. Zmizení dřeva, které podle zákona musí zůstat na místě a nesmí se prodat, potvrdila i Česká inspekce životního prostředí. Ta spolu s policií nyní vyšetřuje, kdo za to může. Ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha viní z nepořádku vedení parku, hovoří až o stovkách stromů zmizelých z více lokalit. Správa parku naopak uvádí, že jde jen o zhruba třicet stromů. \"Selhal zřejmě jednotlivec, ne systém. Musíme všechno vyšetřit a viníka potrestat,\" říká mluvčí parku Zdeněk Kantořík. Udělování výjimek pro podnikání v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky přivedlo na počátku tohoto roku do sporu i tehdejší čelné politiky - ministra životního prostředí Miloše Kužvarta a předsedu Sněmovny Václava Klause. Kužvart totiž rozhodl kvůli ekologii v oblasti Ovčárny pod Pradědem uzavřít jeden lyžařský vlek a další dva zkrátit. To ostře odmítl tamní provozovatel vleků, podnikatel Josef Figura. Klaus pak prohlásil, že Kužvart omezuje svobodu podnikání. Zatímco Figura po skončení sezóny říkal, že přišel o zisk, jiní podnikatelé, kteří rovněž museli z ekologických důvodů omezit provoz vleků, si nestěžovali. Ministerstvo životního prostředí původně dokonce uvažovalo o tom, že provoz vleků v oblasti Ovčárny zruší úplně. Nakonec se rozhodlo zimní sporty povolit s tím, že podnikatelé budou muset dodržovat přísnější pravidla ochrany přírody. (mam) Zdroj: Hospodářské noviny
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí