zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Záplavová voda opadla - pomozme nyní půdě

15.11.2002
Zemědělství
Záplavová voda opadla - pomozme nyní půdě
Proti přívalovým dešťům, opakujícím se navíc v krátkých intervalech, je vodou přesycená půda v podstatě bezbranná. Záplavová voda se svými bakteriálními a chemickými látkami dokáže znehodnotit půdní strukturu, a tím i biologický život v půdě značně omezit, často i pod práh jeho minima. Je přirozenou snahou zemědělců i zahrádkářů postiženou půdu rychle ozdravit, aby kulturním rostlinám mohla opět poskytovat oporu a v optimální míře je zásobovat vodou, vzduchem i živinami. K tomu vedou v zásadě dvě cesty: 1) klasické, dle možností ekologické způsoby hospodaření, 2) \"léčebné\" postupy, uplatněné na půdách silně postižených, což nám prokáže půdní rozbor. Ke klasickým, dostupným, se zaručenou, poměrně brzkou návratností řadíme např.: a) dosažení odpovídajícího podílu humusu v půdě - organickými hnojivy, zeleným hnojením, dobrým kompostem, b) správnou agrotechniku - podzimní orbu, resp. zrytí, mulčování, vynechání pracovních operací za mokra aj., c) vhodný osevní postup, d) udržení půdní reakce na optimální úrovni pH 6,5 (v rozmezí 5,5 - 7,5), e) udržení optimálních vláhových poměrů v půdě - podle hladiny spodní vody a druhu půdy buď závlahou, nebo přimísením hrubšího písku, či naopak jílu, f) vyvážené hnojení statkovými i průmyslovými hnojivy. Vyvarujeme se jednostranného hnojení průmyslovými hnojivy, abychom půdu \"nezasolili\", g) vápnění podle druhu půdy a plodiny. Připomeňme si, že \"vápno živí otce, ale ochuzuje syna\", h) udržování půdy v bezplevelném stavu. Rozbor půdy nestojí mnoho V zahrádkách a v polních sadech, kde voda stála více dnů, však tato, ani žádná jiná opatření příliš nepomohou. Stromy se pozdrží v růstu a vývoji a mnohé i uhynou zadušením, protože kořenové vlášení jim odumřelo. Pokud po záplavách zůstala na pozemku vrstva \"neškodného\" bahna, jakožto důsledek vodní eroze půdy, pak si nemusíme dělat starosti. To by však byl spíše výjimečný stav a to ještě na horní části vodních toků. Jak se voda valila, nevynechala močůvkové jímky, hnojiště včetně polních, sklady atp., čímž půdu nežádoucími látkami, ať bakteriální či chemické povahy, kontaminovala. Do jaké míry, to nám prokáže rozbor půdy. Není tak drahý, jak se všeobecně předpokládá. Všem pěstitelům, ať již rozbor využijí, či nikoliv, lze doporučit tyto \"léčebné\" postupy: 1. Odstraníme nános bahna, eventuálně i s několikacentimetrovou vrstvou ornice. Pokud máme levný zdroj nezasažené půdy včetně dopravy, navezeme ji. Přimísíme-li kompost, pak to pro mělce kořenící plodiny postačí. 2. Můžeme-li postrádat 1 - 2 roky vlastní sklizeň zeleniny a drobného ovoce, rozhodneme se pro úhor se zeleným hnojením. Na silně kontaminované půdě však plodiny (luskoviny, hořčici, řepku aj.) nezaoráváme, jen posečeme a odvezeme, ale nekompostujeme. Důležité je půdu dvakrát do roka zorat nebo zrýt aspoň do 20 cm. Tím jí dodáme vzduch a podpoříme v ní biologický život. 3. Uplatníme klasické způsoby ozdravování půdy popsané vpředu v kombinaci s opakovanou zálivkou zhruba 30 litrů/. Pozor na \"vyhánění čerta dáblem\" 4. Výjimečně uplatníme sterilizaci půdy. Vyháníme tím však \"čerta ďáblem\", protože ničíme organismy škodlivé i užitečné. Tento postup bychom proto měli konzultovat s odbornou servisní službou. Půda zatížená těžkými kovy - kadmiem, rtutí, olovem, chlorovanými uhlovodíky aj. není výjimkou. Dostaly se do ní z dřívější jednostranné výživy a ochrany rostlin, z dovážených fosfátů, z moření semen rtuťnatými přípravky a nyní z výfukových plynů hlavně naftových motorů. Záludnost některých, např. DDT, je v tom, že se vyskytují i tam, kde nikdy použity nebyly, i v nejsevernějších oblastech zeměkoule a to díky své těkavosti. \"Léčba\" takové půdy je dlouhodobá a spočívá hlavně v klasickém, spíše ale v ekologickém hospodaření a udržování raději kyselejší pH. Detektorem je také žížala Jak dalece naše opatření pomohla obnovit biologický život v půdě, to nám mj. prozradí existence žížal, těchto, podle Darwina, \"prvních pluhů země\" a dalších půdních ústrojenců, z nichž mnohé ani pouhým okem nevidíme. V opačném případě bude dobré obrátit se na specializovanou diagnostickou laboratoř, která doporučí další postup. Zdroj: Českobudějovické listy
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí