zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Další hádanka přírody rozluštěna

24.02.2003
Příroda
Další hádanka přírody rozluštěna
Vědci zjistili, proč bazilišek dokáže běhat po vodní hladině, pomohl jim laserový paprsek
PRAHA 22. února 2003 - Bazilišek utíká po vodě, když je ohrožen. Po chvíli začne klesat, ale těch pár kroků stačí k tomu, aby unikl predátorovi. Vědcům se nyní podařilo odhalit, jak se bazilišek udrží na vodní hladině. Pohyb baziliška po vodě je tématem mnoha výzkumů. Z nedávné zprávy v časopisu Biophotonics vyplývá, že tuto hádanku rozluštili dva vědci z Harvardovy univerzity ve Spojených státech. Aby nedosáhl na dno Odborníci používali pro studium nádrž naplněnou vodou asi do výše 40 centimetrů. Bazilišci tak nemohli dosáhnout na dno. Na vodní hladinu vědci rozptýlili drobounké skleněné kuličky o rozměru 12 mikrometrů pokryté tenkou vrstvičkou stříbra. Asi jeden milimetr široký svazek laserového světla dopadal na vodu a odrážel se od povrchu lesklých kuliček, vznášejících se na hladině. Plachý ještěr, vypuštěný na jednom konci nádrže, utíkal po vodě asi 50 centimetrů. Kuličky na hladině se při jeho běhu pohybovaly a odrážený laserový svazek začal tvořit specifické obrazce. Tyto obrazce snímaly dvě vysokorychlostní videokamery v časových úsecích 0,250 pikosekund. Vědci přinutili běhat ještěry ještě několikrát, přitom měnili směr světelného svazku. Nakonec získali videozáznamy ze tří úhlů pro horizontální, vertikální a příčnou orientaci svazku laserového světla. Z naměřených dat se jim podařilo získat trojrozměrný obraz rychlostí toku vody a to jim umožnilo vypočítat složité síly působící při chůzi bazilišků po vodě. Údaje získané studiem deseti ještěrů ukázaly, že nohy baziliška kmitají směrem dozadu a dovnitř. Při tom vznikají jakési vzduchové kapsy a ještěr z nich musí vytáhnout nohu dříve, než tyto kapsy zkolabují. Tím se mu daří zůstat na vodě. Zatímco dvojrozměrné studie pohybu vody ukázaly úlohu vzduchových kapes, trojrozměrné studie umožnily analyzovat a vypočítat síly působící v kruhových vírech vzniklých pod každou kapsou. Stížnosti na bazilišky Tyto síly působí nejen vztlak, který drží bazilišky na hladině, aby se nepotopili, ale také je tlačí dopředu. V podstatě jde o to, že kinetická energie pohybu nohou se mění na energii ve vodním víru. Tak vzniká síla, která postrkuje baziliška dopředu a udržuje ho na vodní hladině. Oba vědci tvrdí, že jsou velmi spokojeni s tím, jak se jim podařilo vypracovat metodu, kterou lze ve vodě pozorovat působení sil, zatím jinak nepozorovatelných. Mnohem méně jsou však spokojeni s bazilišky. Velice si stěžují, že ještěrky nechtěly pořádně spolupracovat. Poslat je běhat po vodě prý není až tak velký problém. Horší je, že baziliškové bývají podivuhodně nervózní, snadno je vystraší třeba odrazy ve skle, pak se všelijak motají, narážejí do stěn nádrže a snímání pohybu videokamerami je pak k ničemu. Miroslav Jedlička Zdroj: lidovky.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí