zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Geneticky upravené potraviny mohou na evropský trh

04.07.2003
Zemědělství
Geneticky upravené potraviny mohou na evropský trh
Evropská unie vzala na milost geneticky upravené potraviny. Končí tak čtyřleté moratorium vydané Evropským parlamentem, které vyvolávalo kritiku Spojených států, kde se biotechnologie využívá v zemědělství při výrobě obilnin a olejnin bez větších omezení. Zákon schválený včera Evropským parlamentem ale stanoví v unii přísné podmínky pro pěstování a prodej geneticky upravených potravin, známých pod zkratkou GMO. Zatím je proto nejasné, jak rychle skončí spor mezi unií a USA před Světovou obchodní organizací vyčíslený na čtyři miliardy dolarů. Spojené státy totiž unii obvinily, že značením GMO potravin se vytváří jen jiný způsob ochrany trhu. V USA mohou zemědělci míchat geneticky upravené i neupravené obilniny a olejniny dohromady. Otevření unijního trhu americké produkci je tak nadále nemožné.. \"Každá potravina, kde je větší podíl genetické úpravy než 0,9 procenta, musí být viditelně označená, aby ji spotřebitel poznal. Pro ochranu zdraví je nezbytné, aby lidé věděli, že si kupují jídlo, které vzniklo za pomoci biotechnologie,\" uvedl komisař Evropské unie pro zdravotnictví David Byrne. Genovou úpravou potravin se nazývá proces, při kterém vědci v laboratoři vnesou do rostlin geny z jiných organismů, a změní tak jejich vlastnosti. Tím se daří třeba vytvořit zemědělské plodiny, které se samy, bez chemických postřiků, ubrání před housenkami, nebo rostliny, kterým nevadí postřik proti plevelům - zemědělci pole postříkají, plevel zahyne, ale plodina roste dál. V obou případech zemědělec ušetří peníze a práci. Nejrozšířenějšími geneticky upravenými plodinami jsou zatím kukuřice a sója. Ačkoliv vědci zatím nenašli žádný důkaz, že by genové inženýrství v zemědělství bylo pro zdraví lidského organismu škodlivé, Evropská unie i po včerejším rozhodnutí, zůstává ostražitá. Značení GMO potravin má dvojí účel: lidé mají přehled o tom, co kupují, a v případě nějakých neočekávaných zdravotních potíží mohou lékaři posoudit i vliv GMO jídla na jejich stav. \"Výzkumy Evropské unie ukázaly, že si 95 procent lidí přeje značkování geneticky upraveného jídla. Hlas veřejnosti se nedá brát na lehkou váhu. Unie ale na druhou stranu musí jít s dobou a prověřit, zda biotechnologie není pro budoucnost evropského zemědělství nutností,\" uvedl předseda Evropského parlamentu Pat Cox. Pat Cox zaslal v této souvislosti otevřený dopis americkému prezidentovi Georgi Bushovi. \"Prezident Bush by měl sledovat vlastní veřejné mínění. 93 procent Američanů chce mít dle průzkumu televize ABC geneticky upravené potraviny značené. Lidé mají právo volit, co budou jíst. Spojené státy by měly přestat s demagogií o evropském ochranářství,\" uvedl Cox. Proč Evropská unie vůbec chce přes všechny výhrady geneticky upravené organismy zařadit do jídelníčku? Obává se ekonomických následků. Trh s GMO potravinami by mohly obsadit jiné země. První geneticky upravené plodiny se na pole dostaly už v roce 1996, nyní jsou běžné v Severní i Jižní Americe, v Asii a v Austrálii a druhým rokem i v Jižní Africe. Vývoj pokračuje tím, že badatelé ve výzkumných centrech zkoušejí vytvářet rostliny, které obsahují více vitamínů a jiných prospěšných látek, takže užitek by z nich neměl mít pouze zemědělec, ale i běžný zákazník. Prvotní obavy, že potraviny a krmiva z geneticky upravených plodin budou škodit zdraví lidí a zvířat, se navíc nepotvrdily. Mezinárodní ekologické organizace však varují, že pěstování těchto rostlin může dosud neznámým způsobem ovlivnit přírodu. ZDROJ: HN
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí