zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jézéďáci ničí zemi

31.07.2003
Zemědělství
Jézéďáci ničí zemi
Český systém po leninsku likviduje zemědělce západního ražení Tvrzení o tom, že zemědělce potřebujeme, aby udržovali krajinu obyvatelnou, se mi stále honilo hlavou, když jsem utěsňoval okna chalupy před nesnesitelným zápachem ze sousedního družstevního lánu. Traktorista tam právě rozmetal cosi, co oficiálně snad mělo být chlévskou mrvou, podle zápachu však nejspíš šlo i o produkty trávicího traktu jiných živočichů, pána tvorstva nevyjímaje. Nebylo úniku - díky velkorysé rozmáchlosti přetrvávající družstevní velkovýroby páchly lány doslova od obzoru k obzoru. A co horšího, díky této praxi zde není studna, v níž by nebyla voda označená hygieniky za nepitnou s několika vykřičníky... Před několika měsíci tentýž lán oral přiopilý traktorista kolmo na vrstevnice, takže voda si tu při deštích vyhloubila erozní koryta připomínající satelitní snímky vyschlých kaňonů na pusté planetě Mars. Vybavilo se mi také, jak sem v zimě na sníh družstevníci vozili cisterny páchnoucí žluté tekutiny, která se při oblevě promptně přestěhovala do níže položených zahrad a usedlostí, jak krávy rozdupaly koryto potoka, který se proměnil v bažinu, jak fekální vozy místo do čističek pravidelně putují na zpustlý plácek obklopený pralesem kopřiv - nebo jen tak na okraj polní cesty. Nešlo přitom nemyslet ani na jedovaté řasy a sinice v řekách dobře živené splachy z polí, stejně jako na lidové myslivce vydávající za přemnoženou škodnou každého tvora, z něhož lze vyrobit trofej. A vzpomněl jsem si také na záplavy, které mají do nezanedbatelné míry na svědomí rozmáchlé meliorace, \"zúrodňování ladem ležících půd\" a pseudohospodaření v záplavovém území. Skoncujme s velkovýrobou Už před lety se ukázalo, že zemědělství nepotřebujeme kvůli potravinám, protože jinde je dokážou vyprodukovat levněji nebo jsou dost bohatí, aby mohli podporovat prodej svých zemědělských produktů pod cenou. My však pohříchu neumíme ani vyrábět levně, ani nejsme bohatí. A tak se začalo tvrdit, že zemědělce si musíme ze svých daní pěstovat proto, aby se z venkova nestala divočina. Jen si, městský člověče, představ tu hrůzu: pojedeš do přírody a místo vlídných družstevních lánů tě přivítá prales a možná i nějaký ten loupežník... Přitom každý ekolog vám potvrdí, že velkovýrobní zemědělství je pro krajinu přinejmenším stejnou hrozbou jako průmysl. Spíše ještě horší, protože působí plošně, rozptýleně, a tudíž prakticky nepostižitelně. Není náhodou, že po pádu reálného socialismu se v přírodě zase začaly objevovat druhy, které předtím stály na pokraji vyhynutí - družstva stagnovala, nebylo na chemikálie, na jejich velkorysou aplikaci ani na jiná ekologická zvěrstva. Poslední statistiky už ale ukazují, že spotřeba chemikálií v zemědělství opět roste... Jsem dalek tvrzení, že zemědělce a zemědělství nepotřebujeme. Právě naopak: krajina se bez nich opravdu neobejde. Za zemědělce ovšem lze sotva považovat zaměstnance trávící většinu času v hospodě či jejich nadřízené, kteří by chtěli (podobně jako jejich kolegové v EU) žít ze státních dotací za to, že nebudou vyrábět. Potřebujeme ty, kteří by chtěli navázat na tradici skutečných hospodářů rozkulačených před půl stoletím. Hospodářů, jejichž nepřítelem nebyly jaro, léto, podzim i zima. A krajina bude vděčná i těm, kteří by chtěli pro venkov hledat nové cesty, například rozumně provozovat agroturistiku, biologické zemědělství nebo pěstovat a zpracovávat energetické plodiny. Jenže právě ti jsou stále více zatlačováni na okraj společnosti, protože systém je nastavený tak, aby nenápadně zvýhodňoval \"tradiční\" socialistické velkopodniky. Ostatně zcela v duchu obecné politiky po leninsku likvidující drobné a střední živnostníky a verbež nebezpečně nezávislou na vrchnostenských milostech. Rádo se říká, že v listopadu 1989 padla železná opona. Když však v letadle vzlétnete nad státní hranice, zjistíte, že je tam vidět stále: na jedné straně krajina strakatá políčky a remízky a hojně vyzdobená větrnými generátory, na straně druhé gigantické lány a zemědělskoprůmyslové kombináty. A když přistanete, je to ještě horší... Zdroj: Lidové noviny
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí