Evropa chce omezit nevhodné chemikálie

\"Nahromadili jsme v našem těle chemické látky, které naši dědové vůbec neznali. Nikdo z nás neví, co všechno má v sobě a jaké účinky může od tohoto koktejlu očekávat,\" řekla Wallströmová.

\"Čistý\" nebyl nikdo
Nebývá zvykem, aby výzkumníci zveřejňovali jména dobrovolníků, kteří se zúčastnili vědeckého pokusu. V tomto případě udělali jednu výjimku. Na univerzitě v britském Lancasteru uskutečnili výzkum, do něhož se zapojilo 155 dobrovolníků ze třinácti různých regionů Británie a jedna Švédka - Wallströmová. Účastníci dali vzorek své krve a vědci v ní hledali přítomnost 77 uměle vyrobených chemických látek, které jsou označovány jako perzistentní, což znamená, že se jen obtížně odbourávají a zůstávají v těle velmi dlouho, někdy po celý život.
Ani jeden z účastníků pokusu nebyl úplně \"čistý\". Nejméně zatížený dobrovolník měl v organismu devět z hledaných chemikálií, nejvíce zatížený pak 49. Průměrně jich výzkumníci našli třicet. Komisařka se svými 28 chemikáliemi se tedy umístila těsně pod průměrem. Také hladina chemikálií v jejím těle se pohybovala na průměrné úrovni. Figurovalo však mezi nimi i DDT, používané kdysi jako postřik proti hmyzu, od sedmdesátých let omezované a v Evropské unii zakázané od roku 1983. Přesto z našeho života nevymizelo.
Toxikolog Vyvyan Howard prozradil, že kdyby komisařka byla mužem, měla by v organismu nežádoucích chemikálií více. Je však matkou dvou synů. V průběhu těhotenství a pak kojením předala část chemické zátěže ze svého těla dětem... \"Dítě dostává z těla matky kolem sedmnácti procent své celoživotní dávky chemie,\" konstatoval Howard. Tím nijak nezatracoval kojení, ale argumentoval pro zákaz nežádoucích látek.

Jak nahradit pokusy na zvířatech
Chemické látky, které výzkumníci našli v krvi dobrovolníků, se do životního prostředí dostaly z postřiků proti hmyzu, z barev či z prostředků zpomalujících hoření, které se vyskytují například v kobercích či nábytku.
Paradoxní je, že když dnes chce chemický podnik uvést na trh novou látku, musí předložit testy, které prokazují její zdravotní nezávadnost. Chemikálie, které se začaly používat před rokem 1981, však žádný takový atest mít nemusí. A to chce Evropská komise změnit.
Pokud se jí podaří návrh prosadit (což ještě není jisté - viz info), zkomplikuje to život chemickým společnostem, ale také výzkumníkům. Do roku 2016 by totiž museli uskutečnit pokusy, na něž by podle současných pravidel potřebovali statisíce či spíše milióny pokusných zvířat. To je děsivá představa.
\"Pokusy na zvířatech mají své etické souvislosti, ale také jsou velmi drahé. Proto pracujeme na metodách, které je nahradí,\" vysvětluje David Wilkinson, jeden z vedoucích představitelů Společného výzkumného střediska Evropské unie (JRC). V první řadě je to počítačová simulace, při níž program vyhledává už známé informace o tom, jak konkrétní molekuly reagují při styku s živým organismem.
Na druhém místě následují pokusy ve zkumavkách. Právě vědci v JRC v italské Ispře už vyvinuli metodu, při níž místo živých králíků používají pouze lidské krvinky. A hledají i další způsoby, jak pokusné zvíře nahradit tkáňovými kulturami.
Teprve při složitějších případech či u zcela nových látek přijde na řadu úplné testování na laboratorních zvířatech. \"Děláme to pro zdraví lidí, a to je prostě prvořadé,\" krčí rameny Wilkinson.

Najdeme nejvhodnější výrobky
Velkým cílem výzkumníků z JRC je zmapování genů, které ovlivňují, jak chemikálie na různé lidi působí. \"Je to dlouhodobý plán,\" říká Wilkinson. \"Měl by nám pomoci zjistit, kteří lidé jsou citlivější na vliv chemických látek. To by pomohlo dále chránit jejich zdraví.\"
Philippe Busquin, evropský komisař pro vědecký výzkum, se dopadů připravovaných předpisů na chemický průmysl ne-obává. \"Právě naopak. Zatím se podniky raději drží starých chemikálií, pro něž nepotřebují zdravotní testy. Nová pravidla by měla podnítit inovaci, hledání nejvhodnějších a nejbezpečnějších výrobků. To je určitě dobré pro evropské spotřebitele, a zvýší se i zájem o naše zboží v zahraničí,\" prohlásil na setkání s novináři v Ispře.
Odhady nákladů na testování chemikálií se různí, pracovníci Evropské komise obvykle mluví o dvou až pěti miliardách eur v celé Unii. \"Když však vyřadíme škodlivé látky a nahradíme je bezpečnějšími, ušetříme mnohem více na zdravotních nákladech, které dnes stojí léčení lidí,\" soudí generální ředitel JRC Barry Mc Sweeney.

Testy pro třicet tisíc chemikálií

Testování chemikálií na zdravotní závadnost navrhuje Evropská komise. Podle jejích představ má v příštích třinácti letech projít ověřením zhruba 30 000 používaných chemických látek. Už to je kompromis. Po dlouhých vyjednáváních totiž komise slevila z původních představ o testování prakticky každého preparátu a hranici testů stanovila pro každého výrobce či dovozce až od jedné tuny chemikálie za rok. Do množství deseti tun vyráběné či dovážené látky stačí jednoduché testy, teprve od deseti tun pak mají být povinné rozsáhlejší testy. Z původního návrhu také vypadla většina polymerů - chemikálií, v nichž se mnohonásobně opakuje základní látka (monomer). \"Vychází se z toho, že když testem projdou monomery, stačí to, protože polymerací svůj vliv na lidské zdraví nezhorší,\" vysvětluje Gerald Vollmer ze Společného výzkumného střediska Evropské unie (JRC) se sídlem v italské Ispře.
Ekologické organizace však považují návrh za příliš okleštěný. Naopak francouzský prezident Jacques Chirac, německý kancléř Gerhard Schröder a britský premiér Tony Blair poslali Evropské komisi dopis, v němž varovali, že jeho přijetí by \"poškodilo mezinárodní konkurenceschopnost evropského průmyslu\". Návrh musí schválit Evropský parlament a Rada ministrů EU, takže se ještě uvidí, jaké bude jeho konečné znění.

ZDROJ: Věda a lidé