Čína se zbavila cibetek. Na řadě jsou krysy

Likvidaci kočkovité šelmy cibetky, podezírané ze šíření nemoci SARS, pojala čínská vláda jako velkou osvětovou kampaň. V ulicích visí červené transparenty ve stylu padesátých let: \"Všichni pracujme společně. Udělejme více k zlepšení hygieny. Vyhubme čtyři zla!\"
Cibetky se - alespoň podle čínských úřadů - podařilo vyhubit téměř všechny. Na řadě jsou krysy, švábi, moskyti a mouchy, míněné pod pojmem \"čtyři zla\". K nim se přidají i mývalové, jezevci a další zvířata. Před nesmyslností těchto akcí ale ekologové varují.
Čína včera ohlásila již třetí případ podezření nakažení akutním syndromem dýchacích cest a vybíjením zvířat chtějí politici infekci zastavit. Že přenáší virus právě cibetka, se ale nepodařilo prokázat.

MEZITITULEK: Zvířecí trhy - virový ráj
Když vědci z Hongkongu v polovině loňského roku poprvé přišli s teorií o cibetkách jako šiřitelkách nemoci SARS, chtěli se s nimi tchajwanští obchodníci dokonce soudit o deset miliónů amerických dolarů kvůli ušlému zisku.
Cibetka, populární u strávníků nejen v Číně, je pro ně výhodným zbožím. Na Tchaj-wanu je asi padesát registrovaných cibetčích farem, které chovají třicet tisíc zvířat. Jednu prodají asi za sto dolarů.
Odbyt nacházejí i v Hongkongu. Tam je podle průzkumu z roku 1996 cibetka druhým nejoblíbenějším zvěřinovým pokrmem, hned po hadech. Když ale asijští vědci testovali pětadvacet vzorků živých zvířat prodávaných na čínských trzích, našli smrtelný virus ve třech druzích - u všech šesti cibetek, jednoho mývala a jednoho jezevce.
Číňan, nakažený nemocí SARS jako jeden z posledních, prý cibetku v životě nejedl. To však podle odborníků není důležité, neboť pojídání tepelně upraveného zvířete je nepravděpodobný způsob. Nejsnáze se nakazí lidé, kteří na trzích zacházejí se živými zvířaty.
Volný prodej krys, koček, psů, žab, hadů či exotických ptáků dělá z Číny \"ráj\" pro vznik nových virů. Dvě epidemie chřipky, které v Číně propukly v letech 1957 a 1968, zabily více než milión lidí. Kromě častého kontaktu se zvířaty k tomu přispěla i přelidněnost země.

MEZITITULEK: Vybíjení nemoc nezastaví
Jak se SARS přenesl na člověka, je podle Francoise Meslina ze Světové zdravotnické organizace (WHO) záhadou. \"Je možné, že cibetka a další zvířata mohou být pouze součástí přenosového řetězce,\" řekl časopisu New Scientist.
Takový řetězec dokáže účinnost viru znásobit. Příkladem je virus Nipah, který se objevil v Malajsii v roce 1999 a zabil přes sto lidí. Původně se rozvinul u netopýrů, ale na člověka se dostal přes prasata. Virus Hendra přešel v Austrálii z koně na člověka.. Žádná z těchto nemocí se však nešířila mezi lidmi.
SARS je naopak natolik nakažlivý, že při nekontrolovaném šíření by mohl způsobit pandemii. Jeden nakažený v průměru rozšíří nemoc na dva až čtyři další lidi. Nepatří ale k nejnakažlivějším. Pro srovnání, neštovice nakazí průměrně 6,5 osoby.
Masové vybíjení cibetek podle WHO může mít opačný efekt - virus se bude šířit ještě rychleji a přeruší se pátrání po skutečném původci nemoci SARS, kterým může být například divoký pták.
Podobné akce za vlády Mao Ce-tunga navíc pravidelně končily porušením potravinového řetězce, neúrodou a hladomory.

MEZITITULEK: Starosta s krysím jedem
Čína si však rizika nepřipouští. O víkendu skončila první vlna likvidace - tedy všechny cibetky chované v zajetí. Nyní přijdou na řadu další, žijící ve volné přírodě.
Který obchodník má cibetku ještě schovanou, dostane pokutu v přepočtu až dvanáct tisíc dolarů. Kuang-tung je sice prosperující oblastí, ale průměrný příjem je jen 700 dolarů ročně.
Příkladem k dalším akcím jde starosta provincie Čang Kuang-ning, jehož obrázek přinesly místní noviny na prvních stránkách. V červených rukavicích a s velkým kýblem na něm rozptyluje jed na krysy na městském chodníku.

ZDROJ: HN