Ministerstvo průmyslu myslí na nové vodní elektrárny
Dva týdny po schválení státní energetické politiky přišlo Ministerstvo průmyslu
s nápadem postavit v zemi nové přečerpávací vodní elektrárny, o nichž se
koncepce vůbec nezmiňuje.
\"Přečerpávací elektrárny, to není výroba, spíše jakási akumulace energie,\"
zdůvodňuje náměstek ministra průmyslu Martin Pecina, proč se přečerpávací
elektrárny v koncepci neobjevily. V Česku jsou zatím dvě elektrárny tohoto typu
- v Dalešicích u Dukovan a v Dlouhých Stráních v Jeseníkách.
Stavbou dalších přečerpávacích elektráren by se naplnila vize, podle níž by
páteř české energetiky byla po roce 2020 tvořena jadernou a vodní energetikou.
\"Přesně tuto kombinaci má Švýcarsko,\" tvrdí Pecina. Aby se energetika začala
blížit poměrům ve Švýcarsku, měly by se podle Peciny postavit dvě až tři
přečerpávací elektrárny velikosti Dlouhých Strání, které mají výkon 650
megawatt. Jasná představa, kde by mohly stát, zatím neexistuje.
Přečerpávací elektrárny slouží v energetických špičkách a k regulaci napětí v
soustavě. V noci se čerpá voda do horní nádrže, odkud se ve dne spouští přes
turbíny.
\"Ve Švýcarsku mají polovinu elektřiny z jádra a polovinu z vody. Regulační
výkon přitom získávají především v přečerpávacích elektrárnách. Je to efektivní
systém, nejlevnější forma zálohy,\" uvádí Pecina. Dodal, že nové přečerpávací
elektrárny by v Česku umožnily další rozvoj jaderné energetiky.
\"Když teď vypadne jeden blok Temelína, okamžitě se nahodí přečerpávací
elektrárna,\" říká Pecina.
Jestli je taková vize reálná, nyní zkoumá elektrárenská společnost ČEZ.
Uskutečnění podobných úvah navíc může ovlivnit i privatizace slovenské
energetiky. Pokud by ČEZ uspěl a slovenskou energetiku koupil, nové přečerpávací
elektrárny v České republice by se nejspíš nestavěly.
\"Slováci vyrábějí dvacet procent elektřiny v průtočných elektrárnách, vodní
potenciál na Váhu je velký. Přečerpávací elektrárny v Česku bychom řešit
nemuseli,\" vysvětluje Pecina.
O privatizaci Slovenských elektráren se jedná, o jejich devětačtyřicetiprocentní
podíl projevilo zájem více investorů, většina z nich má podle dostupných údajů
zájem především o koupi uhelných a vodních elektráren. Pouze ČEZ a ruská firma
RAO jsou ochotny koupit také jaderné elektrárny Mochovce a Jaslovské Bohunice.
Myšlenka, že by se v zemi stavěly nové přečerpávací elektrárny se nelíbí
ochráncům přírody. \"Jsou to vždy sporné stavby,\" říká mluvčí Ministerstva
životního prostředí Karolína Šůlová.
Dlouhé Stráně v Jeseníkách, které společnost ČEZ uvedla do provozu v roce 1996,
nenávratně poškodily rozsáhlé cenné území v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Vedoucí správy chráněné oblasti Jan Halfar připomněl, že se v Jeseníkách dokonce
uvažovalo o tom, že by se tu vyhlásil národní park. Jenže kvůli přečerpávací
elektrárně, s jejíž stavbou se začalo koncem 70. let, už toto území nesplňuje
náročné podmínky národního parku.
Dva týdny po schválení státní energetické politiky přišlo Ministerstvo průmyslu s nápadem postavit v zemi nové přečerpávací vodní elektrárny, o nichž se koncepce vůbec nezmiňuje.
\"Přečerpávací elektrárny, to není výroba, spíše jakási akumulace energie,\" zdůvodňuje náměstek ministra průmyslu Martin Pecina, proč se přečerpávací elektrárny v koncepci neobjevily. V Česku jsou zatím dvě elektrárny tohoto typu - v Dalešicích u Dukovan a v Dlouhých Stráních v Jeseníkách.
Stavbou dalších přečerpávacích elektráren by se naplnila vize, podle níž by páteř české energetiky byla po roce 2020 tvořena jadernou a vodní energetikou.
\"Přesně tuto kombinaci má Švýcarsko,\" tvrdí Pecina. Aby se energetika začala blížit poměrům ve Švýcarsku, měly by se podle Peciny postavit dvě až tři přečerpávací elektrárny velikosti Dlouhých Strání, které mají výkon 650 megawatt. Jasná představa, kde by mohly stát, zatím neexistuje.
Přečerpávací elektrárny slouží v energetických špičkách a k regulaci napětí v soustavě. V noci se čerpá voda do horní nádrže, odkud se ve dne spouští přes turbíny.
\"Ve Švýcarsku mají polovinu elektřiny z jádra a polovinu z vody. Regulační výkon přitom získávají především v přečerpávacích elektrárnách. Je to efektivní systém, nejlevnější forma zálohy,\" uvádí Pecina. Dodal, že nové přečerpávací elektrárny by v Česku umožnily další rozvoj jaderné energetiky.
\"Když teď vypadne jeden blok Temelína, okamžitě se nahodí přečerpávací elektrárna,\" říká Pecina.
Jestli je taková vize reálná, nyní zkoumá elektrárenská společnost ČEZ. Uskutečnění podobných úvah navíc může ovlivnit i privatizace slovenské energetiky. Pokud by ČEZ uspěl a slovenskou energetiku koupil, nové přečerpávací elektrárny v České republice by se nejspíš nestavěly.
\"Slováci vyrábějí dvacet procent elektřiny v průtočných elektrárnách, vodní potenciál na Váhu je velký. Přečerpávací elektrárny v Česku bychom řešit nemuseli,\" vysvětluje Pecina.
O privatizaci Slovenských elektráren se jedná, o jejich devětačtyřicetiprocentní podíl projevilo zájem více investorů, většina z nich má podle dostupných údajů zájem především o koupi uhelných a vodních elektráren. Pouze ČEZ a ruská firma RAO jsou ochotny koupit také jaderné elektrárny Mochovce a Jaslovské Bohunice.
Myšlenka, že by se v zemi stavěly nové přečerpávací elektrárny se nelíbí ochráncům přírody. \"Jsou to vždy sporné stavby,\" říká mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.
Dlouhé Stráně v Jeseníkách, které společnost ČEZ uvedla do provozu v roce 1996, nenávratně poškodily rozsáhlé cenné území v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Vedoucí správy chráněné oblasti Jan Halfar připomněl, že se v Jeseníkách dokonce uvažovalo o tom, že by se tu vyhlásil národní park. Jenže kvůli přečerpávací elektrárně, s jejíž stavbou se začalo koncem 70. let, už toto území nesplňuje náročné podmínky národního parku.
\"Přečerpávací elektrárny, to není výroba, spíše jakási akumulace energie,\" zdůvodňuje náměstek ministra průmyslu Martin Pecina, proč se přečerpávací elektrárny v koncepci neobjevily. V Česku jsou zatím dvě elektrárny tohoto typu - v Dalešicích u Dukovan a v Dlouhých Stráních v Jeseníkách.
Stavbou dalších přečerpávacích elektráren by se naplnila vize, podle níž by páteř české energetiky byla po roce 2020 tvořena jadernou a vodní energetikou.
\"Přesně tuto kombinaci má Švýcarsko,\" tvrdí Pecina. Aby se energetika začala blížit poměrům ve Švýcarsku, měly by se podle Peciny postavit dvě až tři přečerpávací elektrárny velikosti Dlouhých Strání, které mají výkon 650 megawatt. Jasná představa, kde by mohly stát, zatím neexistuje.
Přečerpávací elektrárny slouží v energetických špičkách a k regulaci napětí v soustavě. V noci se čerpá voda do horní nádrže, odkud se ve dne spouští přes turbíny.
\"Ve Švýcarsku mají polovinu elektřiny z jádra a polovinu z vody. Regulační výkon přitom získávají především v přečerpávacích elektrárnách. Je to efektivní systém, nejlevnější forma zálohy,\" uvádí Pecina. Dodal, že nové přečerpávací elektrárny by v Česku umožnily další rozvoj jaderné energetiky.
\"Když teď vypadne jeden blok Temelína, okamžitě se nahodí přečerpávací elektrárna,\" říká Pecina.
Jestli je taková vize reálná, nyní zkoumá elektrárenská společnost ČEZ. Uskutečnění podobných úvah navíc může ovlivnit i privatizace slovenské energetiky. Pokud by ČEZ uspěl a slovenskou energetiku koupil, nové přečerpávací elektrárny v České republice by se nejspíš nestavěly.
\"Slováci vyrábějí dvacet procent elektřiny v průtočných elektrárnách, vodní potenciál na Váhu je velký. Přečerpávací elektrárny v Česku bychom řešit nemuseli,\" vysvětluje Pecina.
O privatizaci Slovenských elektráren se jedná, o jejich devětačtyřicetiprocentní podíl projevilo zájem více investorů, většina z nich má podle dostupných údajů zájem především o koupi uhelných a vodních elektráren. Pouze ČEZ a ruská firma RAO jsou ochotny koupit také jaderné elektrárny Mochovce a Jaslovské Bohunice.
Myšlenka, že by se v zemi stavěly nové přečerpávací elektrárny se nelíbí ochráncům přírody. \"Jsou to vždy sporné stavby,\" říká mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.
Dlouhé Stráně v Jeseníkách, které společnost ČEZ uvedla do provozu v roce 1996, nenávratně poškodily rozsáhlé cenné území v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Vedoucí správy chráněné oblasti Jan Halfar připomněl, že se v Jeseníkách dokonce uvažovalo o tom, že by se tu vyhlásil národní park. Jenže kvůli přečerpávací elektrárně, s jejíž stavbou se začalo koncem 70. let, už toto území nesplňuje náročné podmínky národního parku.
Sdílet článek na sociálních sítích