zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Krásná Hora shání půdu, aby uživila lidi

14.04.2004
Zemědělství
Krásná Hora shání půdu, aby uživila lidi
Kritika na adresu Bruselu, ale zároveň konkrétní plány na rozšíření podniku. Středočeská zemědělská firma ZD Krásná Hora nad Vltavou plánuje vstup do Evropské unie se smíšenými pocity.
\"Vcelku ale věříme, že nám to i v unii půjde,\" připouští Jiří Zelenka, šéf společnosti. Ta patří k špičkovým podnikům na Příbramsku. Z bývalého družstva je nyní akciová společnost.
\"Omezenými výrobními kvótami a celou svojí agrární politikou nám Brusel dává najevo, abychom pokud možno moc nevyráběli. A že by vlastně bylo nejlepší, kdyby zemědělci v přistupujících členských zemích pokud možno nevyráběli vůbec. To mě ale uráží,\" hodnotí Zelenka agrární politiku unie.
Velice dobře však má spočítáno, kolik dotací firma díky zapojení do agrárního systému unie získá.
\"Už letos by to mělo být asi o polovinu víc, než loni,\" přiznává. Tabule s přesnými výpočty v jeho pracovně dokumentuje, že firma už přesně ví, na jaké dotace a programy hodlá uplatnit nárok.
Krásnohorská firma skýtá typický obrázek toho, s jakými problémy vstupují úspěšní tuzemští zemědělci do unie. Většinou hospodaří jen na pronajaté půdě a nemají jistotu, že ji vlastníci neprodají někomu jinému. To je Zelenkova noční můra. Svůj profesní život přitom spojuje s podnikem už přes tři desítky let.
Druhá potíž je v tlaku na stále vyšší efektivitu výroby. To na jedné straně znamená zvětšovat podnik, ale zároveň nedržet zbytečné zaměstnance.
\"Rozdělili jsme majetkové podíly družstevníků na akcie a jejich hodnotu se nám podařilo o třicet procent zvýšit. Jejich majitelé, nebo možná jejich děti, budou mít v akciích hodnotný majetek. Ale to jen za předpokladu, že se nám podaří nakoupit půdu,\" tvrdí Zelenka. Zatím má Krásná Hora vlastních jen asi šest procent pozemků z celkové výměry, na níž hospodaří.
Zatímco však počátkem devadesátých let obhospodařovala 1700 hektarů, teď už je to 4700 hektarů. Převzala čtyři firmy v okolí, které zkrachovaly. Ale počet zaměstnanců naopak klesl - z 220 lidí na 145.
\"Není snadné zvlášť na vesnici lidem říci, že pro ně není místo. Ale ekonomika je neúprosná,\" vysvětluje šéf firmy. Slibuje přitom, že díky vyšším dotacím v unii porostou jeho zaměstnancům i mzdy. Dnes je průměr v krásnohorském podniku 14 200 korun hrubého.
Agrární systém Evropské unie je charakteristický tím, že hospodaření rolníků svazuje různými kvótami - a zároveň ho podporuje dotacemi. Jinak řečeno - podnikatelé neplánují svoji činnost ani tak podle situace na trhu, jako podle výhodnosti určitých dotací..
Tomu se přizpůsobuje i krásnohorská firma. Koneckonců český dotační systém se v posledních letech od unijního příliš neliší - až na výši dotací.
Podnik tak omezil chov prasat, protože Brusel produkci vepřového přímo nedotuje. A v obtížnějších přírodních podmínkách Příbramska se levnější vlastní výroba krmiv pro prasata zařídit nedá.
Naopak kopcovitá krajina, člověkem ještě příliš nezdevastovaná, se hodí pro ekologické farmaření.
\"Počítáme s tím, že v rámci podniku zřídíme několik ekofarem, vždyť již dnes splňujeme podmínky tím, že na těchto farmách minimálně hnojíme a nepoužíváme chemii,\" potvrzuje Zelenka.
Je přitom sotva uvěřitelné, že se velkovýrobní podnik pustí do ekologického farmaření. Má to propočítané. Na ekologii totiž Brusel peníze dává ve štědřejší míře, než tomu je zatím v Česku. Zelenka přitom počítá i s agroturistikou. Nevzdá se však přitom ani současné chlouby podniku - chovu skotu na produkci mléka.
Na farmě jsou teď i krávy dojného plemene s roční užitkovostí přes deset tisíc litrů mléka. Průměr v Česku je přitom sotva poloviční. Ale kromě speciálního dojného plemene chovají i takzvané \"červené straky\" s kombinovanou užitkovostí na mléko i maso.
\"O co nižší zisk je u nich z mléka, to nahradí příjem z výkrmu býčků. Zúžit činnost třeba jen na jednu specializaci by zase znamenalo obrovské riziko. Přednost oproti farmářům ze současné unie můžeme mít právě v tom, že naše velké firmy se při cenových výkyvech mohou spolehnout na různorodou produkci. Jednou prostě lépe vyjdou třeba brambory, při poklesu cen mléka může zase stoupnout cena hovězího,\" vysvětluje Zelenka svoji strategii.
Šéf ZD Krásná Hora je manažer moderního střihu. Zaměstnancům například firma zařídila mobilní telefony - což není zvykem u všech firem ani ve velkých městech. \"Máme tak zároveň přehled, kdo co dělá,\" připomíná.
Ani moderní šéf však v sobě nezapře sedláka. A ten nechválí stát za dotace, ale stěžuje si, že by měly být alespoň srovnatelné s farmáři patnáctky. \"Ale ty zůstanou i po vstupu tak na poloviční úrovni,\" upozorňuje. Na to, proč vlastně potřebuje vyšší dotace, když třeba hovězího je v celé Evropě přebytek a vývoz nadbytečného mléka stát ročně dotuje několika miliardami korun, Zelenka doslova vzkypí.
\"A co tady zůstane, když zkrachujeme? Nezaměstnaní a krajina zarostlá bodláky. Nemůžeme konkurovat třeba přírodním podmínkám Hané. Kvůli erozi nemá smysl mít na všech našich kopcích pole. Sem patří odedávna pastva skotu, a na tu jsou dotace nezbytné,\" tvrdí.
Dotační politika unie přitom s tímto typem podpor počítá. Farmáři v méně výhodných přírodních oblastech - tak zvaných LFA - dostávají podpory právě na to, aby vyrovnali svoji nevýhodu oproti rolníkům z nížin. \"My jsme si sice vyjednali, že na každou korunu těchto dotací z Česka přidá Brusel čtyři. Ale peníze v českém rozpočtu na to nejsou zatím vyčleněny, takže kvůli úředníkům je taky nemusíme dostat,\" poukazuje Zelenka na potíž, která podle něj trápí spoustu rolníků. V oblastech LFA totiž hospodaří asi polovina všech zemědělců.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí