Přes protesty ekologů ministr životního prostředí Libor Ambrozek v únoru definitivně prosadil, že se do ČR smí dovážet geneticky manipulovaná kukuřice firmy Monsanto.
Kukuřice zabíjí. Naštěstí jen housenky.
Bioložka Oxana Habuštová z Entomologického ústavu v Českých Budějovicích netrpělivě sleduje kalendář a předpovědi počasí. Akci zavíječ bude možné spustit až když slunce prohřeje půdu aspoň na osm stupňů Celsia, což je ta správná doba pro zasetí kukuřice. Domovskou vlastí téhle rostliny je Mexiko, proto má kukuřice ráda teplo. Housenky drobného motýla zavíječe milují obé: teplo i kukuřici.
Zavíječova nadměrná záliba v požírání kukuřice je trnem v oku zemědělcům, protože je připravuje o výnosy. Ale z osiva, jež Entomologickému ústavu poskytla americká firma Monsanto a na jehož zasetí Oxana Habuštová nyní tak netrpělivě čeká, by měla vyrůst kukuřice, na kterou je každý zavíječ krátký.
\"Tahle kukuřice produkuje speciální bílkovinu, která paralyzuje střední část trávicího traktu housenky. Škůdce zahyne, protože není schopen přijatou potravu strávit. Naším úkolem je zjistit, jak rostlina působí na ostatní zástupce hmyzí říše, kteří v kukuřičném poli žijí,\" říká Habuštová.
Biotechnologická firma Monsanto tvrdí, že její kukuřice hubí pouze zavíječe a pro ostatní hmyz je neškodná. Dosavadní poznatky Habuštové to potvrzují. Na definitivní hodnocení je však brzy. To přinese až letošní sezóna, během níž entomologové završí tříletý projekt výzkumu pro Grantovou agenturu ČR.
BAKTERIE PESTICIDEM. Za schopnost usmrcovat housenky zavíječe vděčí kukuřice genovým manipulacím. Vědci si už dávno všimli, že jeden z půdních mikrobů, Bacillus thuringiensis (Bt), produkuje látku, která je pro zavíječe stejně osudná, jako smaženice z muchomůrky zelené pro člověka. Biotechnologové si pak od zmíněné bakterie \"vypůjčili\" gen, jenž za tvorbu hmyzího pesticidu odpovídá a vložili ho do kukuřice. Tu pak označili zkratkou Bt. Pěstováním Bt kukuřice zemědělci ušetří za postřiky. Rostlina se proti zavíječi ochrání sama.
Zní to jednoduše, ale získání osiva je nákladné a pracné. Proto Monsanto usiluje, aby se jeho kukuřice pěstovala na co největších plochách. V USA se Bt kukuřice pěstuje běžně, na evropských polích ji zatím můžeme vidět pouze ve Španělsku a v Rumunsku. Od února už Bt kukuřice od Monsanta může i do Česka. Rozhodl o tom ministr životního prostředí Libor Ambrozek, ale až na druhý pokus. Loni v září neuspěl, když se proti jeho rozhodnutí odvolali ekologičtí zemědělci a Greenpeace. Letos už ekologům protesty nevyšly. Vítězství Monsanta ovšem není úplné. Prozatím lze Bt kukuřici dovážet pouze ke zpracování do krmiv a potravin, a ty je nutné speciálně značit. Pěstovat na poli se Bt kukuřice zatím nesmí.
MUSÍ OBSTÁT. \"Osivo musí nejprve projít tříletým cyklem státních odrůdových zkoušek. Ty by měly ukázat, zda bude geneticky upravená kukuřice pro české zemědělství zjevným přínosem,\" uvedl Karel Říha z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) v Brně. Říha připomněl, že po vstupu do Unie se náš zahraniční obchod s osivem výrazně uvolní. Jedinou podmínkou na hranicích bude rostlinolékařský pas, v němž producent osiva doloží, že není ničím napadeno. Zemědělci budou od prvního května smět pěstovat vše, co nabízí evropský katalog schválených odrůd. Ten pro ilustraci zahrnuje na 3500 kukuřičných hybridů, zatímco v Česku jich Státní odrůdová kniha nabízí jen 169. Žádná z nich ale není GMO. Ty Unie registruje na zvláštním seznamu. Osivo Bt kukuřice od Monsanta, jejíž dovoz ke zpracování ministr Ambrozek schválil, na něm není.
\"Odrůdy geneticky manipulovaných plodin určených k pěstování si každý členský stát Unie registruje sám. Tato registrace platí jen pro zemi, v níž byla vydána. Unie chce mít přehled, co na jejím území roste, proto se pěstování GMO plodin hlásí do Bruselu,\" vysvětluje Říha.
ZELENĚJŠÍ A KRÁSNĚJŠÍ. Odrůdové zkoušky teprve začnou, entomologové už mají první zkušenosti s Bt kukuřicí za sebou. Podle odbornice na život hmyzu Habuštové jen ty nejlepší.
\"Rozdíl mezi porosty geneticky manipulované a klasické kukuřice by poznal i laik. Rostliny od Monsanta jsou vyšší, zelenější a krásnější,\" vybavuje si Habuštová podrobnosti loňského pokusu na pozemcích, které si Entomologický ústav pronajal od zemědělského družstva Dubné se sídlem v Žabovřeskách. Letos se do stejných míst chystají entomologové znovu. Do Budějovic to z pole nemají daleko, což je pro vědce obtížené zkumavkami s nasbíraným hmyzem nesporná výhoda.
\"V laboratořích pitváme pod mikroskopem všechny druhy hmyzu, i ty, co žijí pod zemí. Zvláštní pozornost věnujeme mšicím a třásněnkám, které se kukuřicí živí, ale žádné změny jsme u nich nenašli,\" prohlašuje.
Habuštová říká, že nemá zájem přikrášlovat skutečnost, protože jde o nezávislý výzkum, placený Grantovou agenturou. Od Monsanta ústav nedostal ani korunu, firma pouze bezplatně poskytla osivo. Přiznává ale, že kukuřice na Českobudějovicku není typickou plodinou a zavíječ hospodářsky významnějším škůdcem. Hlavní oblastí pro kukuřici je jižní Morava. Jak se bude Bt kukuřice chovat v tamních úrodnějších půdách a při vyšších teplotách, ukáží až odrůdové zkoušky ÚKZÚZ. Ještě před deseti lety byl u nás zavíječ okrajovým škůdcem. Pak mu začala svědčit horká a suchá léta. Budějovičtí výzkumníci sklidili pokusnou kukuřici, jakmile dosáhla mléčné zralosti. Zrno v této fázi ještě nemá schopnost vyklíčit. I kdyby nějaké zrnko v klasech přece jen dozrálo, přes zimu v půdě zmrzne a klíčivost ztratí. To by mělo zabránit nekontrolovanému šíření rostlinného Frankensteina do životního prostředí. Taková záruka ale nestačí ekologickým zemědělcům. Ti upozorňují, že kukuřičný pyl se šíří vzduchem a může tak dojít ke zkřížení manipulované kukuřice s jejich odrůdami. To by pro ně byla pohroma. Svým odběratelům se totiž zavazují, že jim dodají jen klasickou kukuřici. Příměs GMO by zničila jejich po věst a obchodně je vyřídila.
AGRONOM UHÝBÁ. Na pokusné pole se vypravil i agronom ze žabovřeského družstva, ale konkrétní stanovisko odmítl zaujmout. \"Proti zavíječi se lze bránit insekticidy anebo násadami dravé vosičky, která klade vajíčka do těl housenek. Obojí je velmi drahé,\" konstatoval agronom, který si nepřál být jmenován.
Zavíječ podle něj v extrémním případě dokáže zničit až třetinu kukuřičného pole. Prožírá stonky i palice, a to je pak vstupní brána pro infekci a zaplísnění.
\"Na pokusných políčkách byla varianta bez Bt napadena víc,\" řekl agronom, ale odmítl hodnotit význam zkoumané plodiny. Poznamenal však, že z Ameriky se do Evropy šíří nový kukuřičný škůdce, také motýlek, a ten už byl zaznamenán v Rumunsku.
Vliv bakteriálního jedu produkovaného kukuřicí na říši hmyzu se u nás zkoumá, ale stranou pozornosti zůstává jeho vliv na člověka. Mluvčí Monsanta v ČR Miluše Kusendová ujišťuje, že k obavám není důvod.
\"V USA je účinek Bt kukuřice na lidské zdraví prověřen jako u žádné jiné plodiny. Odborníci zjistili, že je dokonce zdravější než nemanipulovaná, protože neobsahuje žádné plísně,\" prohlašuje.
MUSÍ SE ZNAČIT. Evropská unie je přesto opatrná. Její striktní pravidla převezmeme od května i my. \"Potraviny i krmiva vyrobená z GMO plodin bude schvalovat Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Prahovou hodnotou bude 0,9 procenta. Úřad bude mít rok na to, aby rozhodl, zda konkrétní potraviny a krmiva smějí do prodeje,\" uvedla Jitka Kocurková z Ministerstva zemědělství. Seznam povolených produktů bude Unie průběžně zveřejňovat. Každý ponese povinné značení včetně přiděleného identifikačního kódu. Označení výrobků je nezbytným předpokladem k dohledatelnosti použitých surovin v každé fázi výrobního cyklu. Unie chce mít záruku, že v případě problémů stáhnou členské státy závadné zboží neprodleně z trhu. Označovat se bude i krmení pro psy a kočky.
ZKOUMAJÍ PŘENOS PYLU. Než se GMO rostliny dostanou na česká pole, chce mít Ministerstvo zemědělství jasno, jak se pyl v životním prostředí šíří a zda to ovlivňuje druhovou rozmanitost planých i kulturních rostlin. V rozsáhlém projektu na modelových rostlinách výzkumné ústavy sledují přenos genů z květu na květ. Plodiny jsou nemanipulované, rozpoznávacím znakem je barva květů. Odborníci sledují domácí plodiny, které už ve světě nějaké GMO dvojče mají, tedy pšenici, brambory, len a hrách. V šumperském Agritecu, kde se specializují na šlechtění luskovin a přadných rostlin, vyseli bíle a červeně kvetoucí hrách na políčka ve tvaru kříže. Kdyby některý z potomků bílého hrachu vykvetl v příští generaci červeně, byl by přenos pylu mezi sousedícími políčky potvrzen.
\"Sklizená zrna bíle kvetoucího hrachu jsme příští rok znovu zaseli, ale žádné červené květy jsme v porostu nenašli. To znamená, že se rostliny nezkřížily,\" říká Radmila Dostálová z Agritecu. Není to popření Mendelových zákonů? Dostálová se usmívá. Podle ní byl už za Mendelových časů hrách samosprašný. Opylení proběhlo v ještě nerozvitém poupěti. Mendel křížil hrách uměle. Dosud nerozvinuté květy opatrně rozevíral pinzetou a pyl štětečkem nanášel na blizny jiných rostlin. Když Dostálová vyzkoušela tuto metodu, přenos pylu fungoval. Výzkumníky také zajímalo, zda pyl nepřenáší brouk zrnokaz, který vyžírá poupata, aby se dostal k oblíbené pochoutce - pylu. Křížení hrachu se neprokázalo, ale zcela vyloučit to nemůžeme, připustila Dostálová. Agritec pracuje i na vlastním GMO hrachu, podrobnosti však Dostálová neuvedla.
Ani pokusy u lnu a brambor nepotvrdily přenos pylu. To ale neznamená, že je pěstování GMO rostlin bez rizika.
REZISTENTNÍ PLEVELE. Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni nedoporučuje pěstovat GMO plodiny s umělou tolerancí k některým herbicidům. Rostliny s dodaným genem zpočátku zdárně prospívaly. Herbicid na poli je zbavil konkurence. Změněným podmínkám se plevele brzy přizpůsobily, zvlášť když na ně dlouhodobě působil herbicid se stejným účinkem. Na hubící látku už nereagují, podobně jako si bacily zvyknou na nová antibiotika. Ve světě existuje 171 rezistentních plevelů, z toho jich 14 roste u nás, zjistili Daniela Chodová a Jaroslav Salava z ruzyňského ústavu.
\"Vzhledem k rozloze naší republiky je to vysoký počet,\" říkají. Sledovat je podle nich nutné zejména turanku kanadskou, u které byla v zahraničí prokázána rezistence už po čtyřletém pěstování GMO sóji. Transgenní sója se v Česku nepěstuje, ale smí se k nám dovážet ke zpracování do krmiv a potravin. Spolu s ní k nám mohou být zavlečena i semena rezistentních plevelů. Nevhodné pro pěstování GMO plodin jsou pole podél železničních tratí a také okolí zpracovatelských závodů. Okolí železnice je přímo semeništěm rezistentních plevelů, protože se tam kvůli sjízdnosti tratě pravidelně hubí chemickým postřikem. I v přirozené populaci plevelů je trvale přítomen gen rezistence, byť v nízké intenzitě. S každou další dávkou herbicidu tato rezistence sílí, až chemická látka ztratí účinnost. \"Takové populace plevelů přinášejí významné ekologické problémy. Jsou obtížně hubitelné a navíc jsou určité typy rezistence přenosné pylem na další plochy,\" uzavírají Chodová se Salavou.< br>
AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ
Zavíječova nadměrná záliba v požírání kukuřice je trnem v oku zemědělcům, protože je připravuje o výnosy. Ale z osiva, jež Entomologickému ústavu poskytla americká firma Monsanto a na jehož zasetí Oxana Habuštová nyní tak netrpělivě čeká, by měla vyrůst kukuřice, na kterou je každý zavíječ krátký.
\"Tahle kukuřice produkuje speciální bílkovinu, která paralyzuje střední část trávicího traktu housenky. Škůdce zahyne, protože není schopen přijatou potravu strávit. Naším úkolem je zjistit, jak rostlina působí na ostatní zástupce hmyzí říše, kteří v kukuřičném poli žijí,\" říká Habuštová.
Biotechnologická firma Monsanto tvrdí, že její kukuřice hubí pouze zavíječe a pro ostatní hmyz je neškodná. Dosavadní poznatky Habuštové to potvrzují. Na definitivní hodnocení je však brzy. To přinese až letošní sezóna, během níž entomologové završí tříletý projekt výzkumu pro Grantovou agenturu ČR.
BAKTERIE PESTICIDEM. Za schopnost usmrcovat housenky zavíječe vděčí kukuřice genovým manipulacím. Vědci si už dávno všimli, že jeden z půdních mikrobů, Bacillus thuringiensis (Bt), produkuje látku, která je pro zavíječe stejně osudná, jako smaženice z muchomůrky zelené pro člověka. Biotechnologové si pak od zmíněné bakterie \"vypůjčili\" gen, jenž za tvorbu hmyzího pesticidu odpovídá a vložili ho do kukuřice. Tu pak označili zkratkou Bt. Pěstováním Bt kukuřice zemědělci ušetří za postřiky. Rostlina se proti zavíječi ochrání sama.
Zní to jednoduše, ale získání osiva je nákladné a pracné. Proto Monsanto usiluje, aby se jeho kukuřice pěstovala na co největších plochách. V USA se Bt kukuřice pěstuje běžně, na evropských polích ji zatím můžeme vidět pouze ve Španělsku a v Rumunsku. Od února už Bt kukuřice od Monsanta může i do Česka. Rozhodl o tom ministr životního prostředí Libor Ambrozek, ale až na druhý pokus. Loni v září neuspěl, když se proti jeho rozhodnutí odvolali ekologičtí zemědělci a Greenpeace. Letos už ekologům protesty nevyšly. Vítězství Monsanta ovšem není úplné. Prozatím lze Bt kukuřici dovážet pouze ke zpracování do krmiv a potravin, a ty je nutné speciálně značit. Pěstovat na poli se Bt kukuřice zatím nesmí.
MUSÍ OBSTÁT. \"Osivo musí nejprve projít tříletým cyklem státních odrůdových zkoušek. Ty by měly ukázat, zda bude geneticky upravená kukuřice pro české zemědělství zjevným přínosem,\" uvedl Karel Říha z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) v Brně. Říha připomněl, že po vstupu do Unie se náš zahraniční obchod s osivem výrazně uvolní. Jedinou podmínkou na hranicích bude rostlinolékařský pas, v němž producent osiva doloží, že není ničím napadeno. Zemědělci budou od prvního května smět pěstovat vše, co nabízí evropský katalog schválených odrůd. Ten pro ilustraci zahrnuje na 3500 kukuřičných hybridů, zatímco v Česku jich Státní odrůdová kniha nabízí jen 169. Žádná z nich ale není GMO. Ty Unie registruje na zvláštním seznamu. Osivo Bt kukuřice od Monsanta, jejíž dovoz ke zpracování ministr Ambrozek schválil, na něm není.
\"Odrůdy geneticky manipulovaných plodin určených k pěstování si každý členský stát Unie registruje sám. Tato registrace platí jen pro zemi, v níž byla vydána. Unie chce mít přehled, co na jejím území roste, proto se pěstování GMO plodin hlásí do Bruselu,\" vysvětluje Říha.
ZELENĚJŠÍ A KRÁSNĚJŠÍ. Odrůdové zkoušky teprve začnou, entomologové už mají první zkušenosti s Bt kukuřicí za sebou. Podle odbornice na život hmyzu Habuštové jen ty nejlepší.
\"Rozdíl mezi porosty geneticky manipulované a klasické kukuřice by poznal i laik. Rostliny od Monsanta jsou vyšší, zelenější a krásnější,\" vybavuje si Habuštová podrobnosti loňského pokusu na pozemcích, které si Entomologický ústav pronajal od zemědělského družstva Dubné se sídlem v Žabovřeskách. Letos se do stejných míst chystají entomologové znovu. Do Budějovic to z pole nemají daleko, což je pro vědce obtížené zkumavkami s nasbíraným hmyzem nesporná výhoda.
\"V laboratořích pitváme pod mikroskopem všechny druhy hmyzu, i ty, co žijí pod zemí. Zvláštní pozornost věnujeme mšicím a třásněnkám, které se kukuřicí živí, ale žádné změny jsme u nich nenašli,\" prohlašuje.
Habuštová říká, že nemá zájem přikrášlovat skutečnost, protože jde o nezávislý výzkum, placený Grantovou agenturou. Od Monsanta ústav nedostal ani korunu, firma pouze bezplatně poskytla osivo. Přiznává ale, že kukuřice na Českobudějovicku není typickou plodinou a zavíječ hospodářsky významnějším škůdcem. Hlavní oblastí pro kukuřici je jižní Morava. Jak se bude Bt kukuřice chovat v tamních úrodnějších půdách a při vyšších teplotách, ukáží až odrůdové zkoušky ÚKZÚZ. Ještě před deseti lety byl u nás zavíječ okrajovým škůdcem. Pak mu začala svědčit horká a suchá léta. Budějovičtí výzkumníci sklidili pokusnou kukuřici, jakmile dosáhla mléčné zralosti. Zrno v této fázi ještě nemá schopnost vyklíčit. I kdyby nějaké zrnko v klasech přece jen dozrálo, přes zimu v půdě zmrzne a klíčivost ztratí. To by mělo zabránit nekontrolovanému šíření rostlinného Frankensteina do životního prostředí. Taková záruka ale nestačí ekologickým zemědělcům. Ti upozorňují, že kukuřičný pyl se šíří vzduchem a může tak dojít ke zkřížení manipulované kukuřice s jejich odrůdami. To by pro ně byla pohroma. Svým odběratelům se totiž zavazují, že jim dodají jen klasickou kukuřici. Příměs GMO by zničila jejich po věst a obchodně je vyřídila.
AGRONOM UHÝBÁ. Na pokusné pole se vypravil i agronom ze žabovřeského družstva, ale konkrétní stanovisko odmítl zaujmout. \"Proti zavíječi se lze bránit insekticidy anebo násadami dravé vosičky, která klade vajíčka do těl housenek. Obojí je velmi drahé,\" konstatoval agronom, který si nepřál být jmenován.
Zavíječ podle něj v extrémním případě dokáže zničit až třetinu kukuřičného pole. Prožírá stonky i palice, a to je pak vstupní brána pro infekci a zaplísnění.
\"Na pokusných políčkách byla varianta bez Bt napadena víc,\" řekl agronom, ale odmítl hodnotit význam zkoumané plodiny. Poznamenal však, že z Ameriky se do Evropy šíří nový kukuřičný škůdce, také motýlek, a ten už byl zaznamenán v Rumunsku.
Vliv bakteriálního jedu produkovaného kukuřicí na říši hmyzu se u nás zkoumá, ale stranou pozornosti zůstává jeho vliv na člověka. Mluvčí Monsanta v ČR Miluše Kusendová ujišťuje, že k obavám není důvod.
\"V USA je účinek Bt kukuřice na lidské zdraví prověřen jako u žádné jiné plodiny. Odborníci zjistili, že je dokonce zdravější než nemanipulovaná, protože neobsahuje žádné plísně,\" prohlašuje.
MUSÍ SE ZNAČIT. Evropská unie je přesto opatrná. Její striktní pravidla převezmeme od května i my. \"Potraviny i krmiva vyrobená z GMO plodin bude schvalovat Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Prahovou hodnotou bude 0,9 procenta. Úřad bude mít rok na to, aby rozhodl, zda konkrétní potraviny a krmiva smějí do prodeje,\" uvedla Jitka Kocurková z Ministerstva zemědělství. Seznam povolených produktů bude Unie průběžně zveřejňovat. Každý ponese povinné značení včetně přiděleného identifikačního kódu. Označení výrobků je nezbytným předpokladem k dohledatelnosti použitých surovin v každé fázi výrobního cyklu. Unie chce mít záruku, že v případě problémů stáhnou členské státy závadné zboží neprodleně z trhu. Označovat se bude i krmení pro psy a kočky.
ZKOUMAJÍ PŘENOS PYLU. Než se GMO rostliny dostanou na česká pole, chce mít Ministerstvo zemědělství jasno, jak se pyl v životním prostředí šíří a zda to ovlivňuje druhovou rozmanitost planých i kulturních rostlin. V rozsáhlém projektu na modelových rostlinách výzkumné ústavy sledují přenos genů z květu na květ. Plodiny jsou nemanipulované, rozpoznávacím znakem je barva květů. Odborníci sledují domácí plodiny, které už ve světě nějaké GMO dvojče mají, tedy pšenici, brambory, len a hrách. V šumperském Agritecu, kde se specializují na šlechtění luskovin a přadných rostlin, vyseli bíle a červeně kvetoucí hrách na políčka ve tvaru kříže. Kdyby některý z potomků bílého hrachu vykvetl v příští generaci červeně, byl by přenos pylu mezi sousedícími políčky potvrzen.
\"Sklizená zrna bíle kvetoucího hrachu jsme příští rok znovu zaseli, ale žádné červené květy jsme v porostu nenašli. To znamená, že se rostliny nezkřížily,\" říká Radmila Dostálová z Agritecu. Není to popření Mendelových zákonů? Dostálová se usmívá. Podle ní byl už za Mendelových časů hrách samosprašný. Opylení proběhlo v ještě nerozvitém poupěti. Mendel křížil hrách uměle. Dosud nerozvinuté květy opatrně rozevíral pinzetou a pyl štětečkem nanášel na blizny jiných rostlin. Když Dostálová vyzkoušela tuto metodu, přenos pylu fungoval. Výzkumníky také zajímalo, zda pyl nepřenáší brouk zrnokaz, který vyžírá poupata, aby se dostal k oblíbené pochoutce - pylu. Křížení hrachu se neprokázalo, ale zcela vyloučit to nemůžeme, připustila Dostálová. Agritec pracuje i na vlastním GMO hrachu, podrobnosti však Dostálová neuvedla.
Ani pokusy u lnu a brambor nepotvrdily přenos pylu. To ale neznamená, že je pěstování GMO rostlin bez rizika.
REZISTENTNÍ PLEVELE. Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni nedoporučuje pěstovat GMO plodiny s umělou tolerancí k některým herbicidům. Rostliny s dodaným genem zpočátku zdárně prospívaly. Herbicid na poli je zbavil konkurence. Změněným podmínkám se plevele brzy přizpůsobily, zvlášť když na ně dlouhodobě působil herbicid se stejným účinkem. Na hubící látku už nereagují, podobně jako si bacily zvyknou na nová antibiotika. Ve světě existuje 171 rezistentních plevelů, z toho jich 14 roste u nás, zjistili Daniela Chodová a Jaroslav Salava z ruzyňského ústavu.
\"Vzhledem k rozloze naší republiky je to vysoký počet,\" říkají. Sledovat je podle nich nutné zejména turanku kanadskou, u které byla v zahraničí prokázána rezistence už po čtyřletém pěstování GMO sóji. Transgenní sója se v Česku nepěstuje, ale smí se k nám dovážet ke zpracování do krmiv a potravin. Spolu s ní k nám mohou být zavlečena i semena rezistentních plevelů. Nevhodné pro pěstování GMO plodin jsou pole podél železničních tratí a také okolí zpracovatelských závodů. Okolí železnice je přímo semeništěm rezistentních plevelů, protože se tam kvůli sjízdnosti tratě pravidelně hubí chemickým postřikem. I v přirozené populaci plevelů je trvale přítomen gen rezistence, byť v nízké intenzitě. S každou další dávkou herbicidu tato rezistence sílí, až chemická látka ztratí účinnost. \"Takové populace plevelů přinášejí významné ekologické problémy. Jsou obtížně hubitelné a navíc jsou určité typy rezistence přenosné pylem na další plochy,\" uzavírají Chodová se Salavou.< br>
AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
