Problém separace GM a přírodních surovin a potravin

Evropská spotřebitelská organizace BEUC říká: \"Štítkování GM potravin je navrhováno jako řešení, které umožní spotřebiteli vybrat si, co nakoupí, ale to je irelevantní, jestliže spotřebitel nemá na výběr. Nemá smysl diskutovat o štítkování, když téměř všechny balené či zpracované potraviny obsahují GM přísady.\"

I když dojde k dohodě o tom, že všechny GM potraviny mají být označeny, spotřebitelé nebudou ani tak vědět jistě, zda potraviny neobsahují GM přísady. To proto, že většina GM sóji a kukuřice pochází z USA a je smíchána s geneticky nemodifikovanými (GNM) odrůdami. Neexistují oddělené záznamy a mnoho společností prostě neví, jestli používají GM nebo GNM suroviny.

Evropské spotřebitelské skupiny tvrdí, že jen oddělením GM plodin od GNM může být spotřebitelům poskytnuta možnost výběru, kterou chtějí.

BEUC navrhuje následující požadavky:

• Dodavatelé sóji a dalších produktů by se měli zavázat k uspokojování poptávky po GNM dodávkách. To bude vyžadovat změnu praxe ohledně směšování GM a GNM produktů.
• Výrobci a prodejci by měli požadovat GNM dodávky v dostatečném množství tak, aby mohli spotřebitelům nabídnout GNM potraviny.
• Prodejci by měli udržovat dostatečně širokou nabídku GNM výrobků. Měli by vědět, které z jejich produktů obsahují GM přísady a které nikoli a informovat o tom spotřebitele.

Náklady oddělení

Výrobci tvrdí, že náklady na oddělení GM a GNM plodin u zdroje (a v celém potravním řetězci) by byly značné. Všichni hlavní američtí výrobci shromažďují komodity z různých farem a oddělení by vyžadovalo separaci během pěstování, průmyslové výroby a dopravy. V případě některých komodit by to bylo tak drahé, že by to převážilo ekonomické výhody GM plodin. Kanada například ukázala, že oddělení řepkových semen je za určitých okolností možné, ale zvýšilo by to konečnou cenu o 10 až 15 procent.

Dodatečné náklady na oddělení by se nevyhnutelně přesunuly na spotřebitele, na GM i zaručeně GNM potraviny. To by reálnou možnost výběru ponechávalo jen bohatým spotřebitelům. Ti méně bohatí by pak pravděpodobně volili levnější produkty vyrobené z neseparovaných plodin.

Problémy s testováním

Jedním ze způsobů, jak pokročit kupředu, je testovat každou zásilku plodin na známky přidaných genů nebo proteinů produkovaných geny. Testovaný vzorek by však vzhledem k velikosti zásilek nebyl dostatečně reprezentativní. Záležitost se dále problematizuje, jestliže jsou plodiny použity jako přísady v tak složitých výrobcích jako jsou dorty nebo tabulková čokoláda, protože chemické změny téměř znemožňují přesné ověření.

Poptávka spotřebitelů po produktech bez genetické modifikace vede k technologickým zlepšením testování. Vývoj nových testů by však musel být velmi rychlý vzhledem k rychlosti, jakou jsou GM plodiny vysazovány a k množství, v jakém jsou používány při zpracování potravin.

Tlak spotřebitelů

Jednou z prvních ukázek tlaku spotřebitelů na oddělování plodin byla akce v listopadu 1996 v belgickém přístavu Antverpy. Tehdy se členové hnutí Greenpeace snažili zabránit vyložení zásilky smíšené GM a tradiční sóji. Nakonec byli zastaveni soudním příkazem, který by je stál milion belgických franků za každou hodinu protestu.

Stephen Nottingham zabývající se problematikou GM potravin k tomu napsal: \"Nadnárodní společnost Monsanto možná podcenila obavy evropské veřejnosti z genetického inženýrství. Tím, že dala přednost radám americkým ekonomů před evropskými si odcizila obchodníky, prodejce a spotřebitele, kteří si přáli oddělené zásilky. Celkový export sóji do Evropy následně poklesl o 20 až 30 procent.

Vlády podporují tržní síly

Vlna odporu proti GM produktům donutila vlády, včetně těch, jež GM podporovaly (Británie aj.), k vyvíjení tlaku na velké společnosti, aby poskytovaly účinné oddělování svých produktů. \"Monsanto a ostatní se budou muset přizpůsobit tržním silám evropských spotřebitelů, kteří chtějí možnost výběru, a tak požadují oddělování plodin,\" řekl Jeff Rooker, britský ministr pro bezpečnost potravin začátkem roku 1999. Jeho prohlášení bylo prvním náznakem, že se vlády začínají vážně zabývat obavami spotřebitelů.

Rooker se snažil pomoci velkým britským prodejcům jako Sainsbury a Marks & Spencer, kteří prohlásili, že nebudou pod svými značkami prodávat žádné geneticky upravené produkty. Sainsbury také vytvořil konsorcium hlavních evropských prodejců zahrnující společnosti Marks & Spencer (GB), Carrefour (Francie), Superquinn (Irsko), Migros (Švýcarsko), Delhaize (Belgie) a Esselunga (Itálie), které bude zdrojem produktů bez genetické modifikace.

V Británii už se potraviny bez GM stávají znakem kvality, což naznačuje, že velké společnosti odmítající oddělování mohou prohrát boj o přízeň veřejnosti. Vrchní kuchaři 18 londýnských prestižních restaurací veřejně oznámili, že ve svých menu nebudou mít GM potraviny. Všechny prodejny potravin musejí nyní znát původ svého zboží a poskytovat spotřebitelům informace. To patrně povede k zvýšení tlaku na oddělování surovin u zdroje.

Sestaveno podle zprávy \"GM Foods - the facts and the fiction\" vydané Consumers International, 2000

http://www.spotrebitele.cz