Koncern Monsanto zvítězil nad farmářem z Kanady
Kanadský Nejvyšší soud dal svým rozsudkem zapravdu obří americké společnosti
Monsanto proti místnímu farmáři Percymu Schmeiserovi. Ten údajně před pěti roky
na svých pozemcích neoprávněně zasel geneticky upravenou řepku, na jejíž osivo
měla platný patent firma Monsanto.
Schmeiser opřel svou obhajobu o to, že v blízkosti jeho rozsáhlých polností
pěstovali sousední farmáři geneticky modifikované plodiny. Takže prý nemohl
zabránit tomu, aby se do jeho osevu řepky \"vzduchem\" nevmísilo osivo
patentované firmou Monsanto.
Ta už v Česku zkušebně pěstuje některé upravené plodiny, a to s posvěcením
tuzemské vlády.
Podle BBC News je Schmeiserova prohra v soudním řízení nebezpečná nejen pro
farmáře, kteří bojují proti geneticky modifikovaným organismům (GMO). Ale i
proti zemědělcům, kteří se chtějí soudně bránit v případech, kdy na jejich
pozemky vítr ze sousedních \"genetických\" polností vnáší semena, obsahující
GMO, a oni tomu nemohou zabránit.
V tom případě totiž nemohou své produkty vydávat za \"ekologicky čisté\",
protože nejsou schopni vyvrátit, že jsou \"kontaminovány\" geneticky upravenými
organismy.
Slabinou obhajoby kanadského farmáře Percyho Schmeisera bylo, že na jeho
polnostech se vyskytovala zcela nezpochybnitelná převaha osiva GMO.
A to v takové míře, kdy nebylo možné prokázat, že patentované osivo Monsanto se
dostalo na Schmeiserovy rozsáhlé kanadské lány toliko lidsky nekontrolovaným
\"přírodním cyklem přenosu pylů\" ze sousedních farem, které si osivo geneticky
upravené plodiny řádně koupily.
Kanadský vrchní soud byl kauzou farmáře Schmeisera versus Monsanto podle
agentury Associated Press zřejmě zaskočen. I když musel uznat, že farmářovy
argumenty nejsou zcela a bez výjimky průkazné, nechtěl vystavit jeho příjmy
vysokým nákladům na dlouholetý soudní proces.
Proto soud poněkud překvapivě rozhodl, že se o tyto výlohy podělí \"obě strany
sporu rovnoměrně\".
Jak uvedla oficiální zpráva kanadského vrchního soudu, farmář Schmeiser a jeho
zaměstnanci nesmějí sít, pěstovat, sklízet a prodávat plodiny, jejichž osivo je
již patentováno. Za druhé musí Schmeiser \"vrátit\" společnosti Monsanto veškeré
osivo, které podle rozhodnutí kanadského soudu vypěstoval \"v rozporu s tamním
patentovým zákonem\".
Monsanto je přes veškeré problémy s kanadskými i jinými vládními úřady výnosnou
společností.
Kanadský Nejvyšší soud dal svým rozsudkem zapravdu obří americké společnosti Monsanto proti místnímu farmáři Percymu Schmeiserovi. Ten údajně před pěti roky na svých pozemcích neoprávněně zasel geneticky upravenou řepku, na jejíž osivo měla platný patent firma Monsanto.
Schmeiser opřel svou obhajobu o to, že v blízkosti jeho rozsáhlých polností pěstovali sousední farmáři geneticky modifikované plodiny. Takže prý nemohl zabránit tomu, aby se do jeho osevu řepky \"vzduchem\" nevmísilo osivo patentované firmou Monsanto.
Ta už v Česku zkušebně pěstuje některé upravené plodiny, a to s posvěcením tuzemské vlády.
Podle BBC News je Schmeiserova prohra v soudním řízení nebezpečná nejen pro farmáře, kteří bojují proti geneticky modifikovaným organismům (GMO). Ale i proti zemědělcům, kteří se chtějí soudně bránit v případech, kdy na jejich pozemky vítr ze sousedních \"genetických\" polností vnáší semena, obsahující GMO, a oni tomu nemohou zabránit.
V tom případě totiž nemohou své produkty vydávat za \"ekologicky čisté\", protože nejsou schopni vyvrátit, že jsou \"kontaminovány\" geneticky upravenými organismy.
Slabinou obhajoby kanadského farmáře Percyho Schmeisera bylo, že na jeho polnostech se vyskytovala zcela nezpochybnitelná převaha osiva GMO.
A to v takové míře, kdy nebylo možné prokázat, že patentované osivo Monsanto se dostalo na Schmeiserovy rozsáhlé kanadské lány toliko lidsky nekontrolovaným \"přírodním cyklem přenosu pylů\" ze sousedních farem, které si osivo geneticky upravené plodiny řádně koupily.
Kanadský vrchní soud byl kauzou farmáře Schmeisera versus Monsanto podle agentury Associated Press zřejmě zaskočen. I když musel uznat, že farmářovy argumenty nejsou zcela a bez výjimky průkazné, nechtěl vystavit jeho příjmy vysokým nákladům na dlouholetý soudní proces.
Proto soud poněkud překvapivě rozhodl, že se o tyto výlohy podělí \"obě strany sporu rovnoměrně\".
Jak uvedla oficiální zpráva kanadského vrchního soudu, farmář Schmeiser a jeho zaměstnanci nesmějí sít, pěstovat, sklízet a prodávat plodiny, jejichž osivo je již patentováno. Za druhé musí Schmeiser \"vrátit\" společnosti Monsanto veškeré osivo, které podle rozhodnutí kanadského soudu vypěstoval \"v rozporu s tamním patentovým zákonem\".
Monsanto je přes veškeré problémy s kanadskými i jinými vládními úřady výnosnou společností.
Schmeiser opřel svou obhajobu o to, že v blízkosti jeho rozsáhlých polností pěstovali sousední farmáři geneticky modifikované plodiny. Takže prý nemohl zabránit tomu, aby se do jeho osevu řepky \"vzduchem\" nevmísilo osivo patentované firmou Monsanto.
Ta už v Česku zkušebně pěstuje některé upravené plodiny, a to s posvěcením tuzemské vlády.
Podle BBC News je Schmeiserova prohra v soudním řízení nebezpečná nejen pro farmáře, kteří bojují proti geneticky modifikovaným organismům (GMO). Ale i proti zemědělcům, kteří se chtějí soudně bránit v případech, kdy na jejich pozemky vítr ze sousedních \"genetických\" polností vnáší semena, obsahující GMO, a oni tomu nemohou zabránit.
V tom případě totiž nemohou své produkty vydávat za \"ekologicky čisté\", protože nejsou schopni vyvrátit, že jsou \"kontaminovány\" geneticky upravenými organismy.
Slabinou obhajoby kanadského farmáře Percyho Schmeisera bylo, že na jeho polnostech se vyskytovala zcela nezpochybnitelná převaha osiva GMO.
A to v takové míře, kdy nebylo možné prokázat, že patentované osivo Monsanto se dostalo na Schmeiserovy rozsáhlé kanadské lány toliko lidsky nekontrolovaným \"přírodním cyklem přenosu pylů\" ze sousedních farem, které si osivo geneticky upravené plodiny řádně koupily.
Kanadský vrchní soud byl kauzou farmáře Schmeisera versus Monsanto podle agentury Associated Press zřejmě zaskočen. I když musel uznat, že farmářovy argumenty nejsou zcela a bez výjimky průkazné, nechtěl vystavit jeho příjmy vysokým nákladům na dlouholetý soudní proces.
Proto soud poněkud překvapivě rozhodl, že se o tyto výlohy podělí \"obě strany sporu rovnoměrně\".
Jak uvedla oficiální zpráva kanadského vrchního soudu, farmář Schmeiser a jeho zaměstnanci nesmějí sít, pěstovat, sklízet a prodávat plodiny, jejichž osivo je již patentováno. Za druhé musí Schmeiser \"vrátit\" společnosti Monsanto veškeré osivo, které podle rozhodnutí kanadského soudu vypěstoval \"v rozporu s tamním patentovým zákonem\".
Monsanto je přes veškeré problémy s kanadskými i jinými vládními úřady výnosnou společností.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích