zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Co ukázal výzkum CSR

17.08.2004
EMS
Co ukázal výzkum CSR
Dotazníkového průzkumu BLF se zúčastnilo 111 firem v relativně vyrovnaném zastoupení podle velikosti a původu firmy (návratnost 42 %).
Mimo všeobecného souhlasu s názorem, že \"firma by se měla vedle vytváření zisku také aktivně angažovat ve prospěch společnosti, ve které vyvíjí své komerční aktivity\", bylo zajímavé posoudit, které oblasti považují oslovené firmy za nejdůležitější z hlediska CSR. Nabídka zahrnovala následující témata: ekologie, péče o zaměstnance, vzdělávání zaměstnanců, rovné příležitosti mužů a žen, vztahy s institucemi státní správy a samosprávy, spolupráce s neziskovými organizacemi, se školami, dárcovství (finanční nebo materiální podpora vybraným subjektům), nadační činnost a firemní transparentnost.

Na prvním místě firmy nejčastěji uváděly péči o zaměstnance a transparentnost (shodně 25 %), dále ekologii, vzdělávání zaměstnanců a spolupráci s neziskovými organizacemi.

Na druhém místě se střídala témata vzdělávání zaměstnanců, péče o zaměstnance, ekologie a transparentnost.

Na třetím místě se objevovaly nejčastěji vztahy s institucemi státní správy a spolupráce se školami.

Firmy preferují především odpovědnost \"dovnitř\", tj. vůči vlastním zaměstnancům.

76 % firem zdůrazňovalo péči o zaměstnance, zejména v souvislosti s následujícími benefity: penzijní pojištění, příspěvky na stravování, týden dovolené navíc, společenské akce, zaměstnanecké ankety spokojenosti a financování preventivní péče.

55 % firem má pro své zaměstnance vzdělávací a tréninkové programy. 56 % zúčastněných firem podle vlastního mínění vyvíjí aktivity v oblasti transparentnosti (etické kodexy, otevřenost na webových stránkách, možnost zaměstnanců nahlédnout do účetnictví firmy, interní kontrolní mechanismy a výroční zprávy s údaji nad povinný rámec).

Se školami spolupracuje 56 % zúčastněných firem (výuka, finanční podpora, stáže, exkurze, spolupráce na výzkumu a vývoji).

S neziskovými organizacemi spolupracuje 49 % zúčastněných firem. Jde zejména o podporu organizací zaměřených na děti, nebo postižené, případně organizace zaměřené na ochranu životního prostředí. Asi nepřekvapí, že kontroverzní témata (duševně nemocní, domácí násilí, staří lidé) byla zastoupena jen ojediněle.

Ekologickým aktivitám se věnuje pouze 44 % zúčastněných organizací. Šlo zejména o firmy, které vyrábějí, čerpají přírodní suroviny, nebo se věnují stavební činnosti. Mnohé z nich se připravují na certifikaci ISO řady 14 000, EMAS či Ekologický podnik, nebo již certifikací prošlo.Ostatní firmy věnují ekologii vcelku malou pozornost. Ukazuje se tedy rozpor mezi proklamovaným důrazem na ekologii jako prioritu (převážně na 2. místě) a reálným stavem, tj. nízkým počtem firem skutečně aktivních v ekologii.

Proč se firmy těmto aktivitám věnují? Důvodů je celá řada. K těm nejdůležitějším, podle výzkumu, patří:

- jsou naší konkurenční výhodou,

- patří do naší PR/marketingové strategie,

- věnuje se jim konkurence - nechceme být pozadu,

- jsme k tomu motivováni ze zahraničního ústředí (od zahraničního partnera),

- vycházejí z našeho firemního přesvědčení,

- přiměl nás k tomu tlak zvnějšku (veřejnosti, médií, státu, odborů apod.),

- jsou odpočitatelnou položkou z daní,

- vylepšují reputaci firmy,

- vedla nás k nim snaha přilákat a udržet si kvalitní zaměstnance.

Pozoruhodné je, že firmy v ČR nepociťují tlak zvnějšku - ze strany státu, médií, veřejnosti. Většina deklarovala, že jejich sociální odpovědnost vychází z firemního přesvědčení. Ponecháme-li stranou tendenci firem k racionalizaci, sebeprojekci, snahu ukázat se v co nejlepším světle, je i tak zjevné, že vnější tlak na odpovědné chování firem chybí. Opomíjená odpovědnost státu, jeho orgánů, regionálních samospráv, organizací atd. je zde více než zřejmá).

Účastníci poukazovali na roli státu při vytváření podmínek pro zlepšení podnikatelského prostředí, případně i ve vztahu k veřejnosti (komunikace, nástroje pro orientaci spotřebitele, oceňování odpovědných firem...).

55 % zúčastněných firem chápe sociální odpovědnost jako součást své PR nebo marketingové strategie. To se týká především aktivit, které firmy realizují navenek a slibují si od nich zvýšení reputace a v návaznosti na to zvýšení prodeje.

Výhled do budoucnosti se zdá přece jen optimističtější. 84 % zúčastněných firem plánuje do budoucna rozšíření či prohloubení příslušných aktivit (i perspektivně počítají převážně s orientací na interní dimenzi - především péči o zaměstnance, vzdělávání).

Nenastala shoda v názorech na to, zda úsilí o sociální odpovědnost musí mít obchodní základ a dávat obchodní smysl, nebo je aktivitou, která je součástí slušného podnikání, nikoliv (jen) nástrojem na zvýšení prodeje a reputace.

AUTOR: Prof. Dr. Jan Barták, DrSc.,
VŠ učitel, majitel firmy B-CONSULT
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí