Úloha standardů týkajících se systémů řízení kvality, životního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a způsob certifikace byly v poslední době předmětem mnoha diskusí.
Budoucnost patří IMS
Diskuse se týkají především vztahu ke struktuře a slučitelnosti jednotlivých mezinárodních norem (ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001) a způsobu jejich navržení.
Marcel Skála, Commercial Manager české pobočky mezinárodní certifikační společnosti BVQI, hodnotí různé možnosti a cesty společností při přechodu na IMS (integrovaný manažerský systém, neboli integrovaný systém řízení - viz též MŘ č. 7/2004, s. 30 - 32).
Mnoho společností dnes funguje na bázi několika systémů řízení, které vyžadují nákladově optimalizované, a zároveň přidanou hodnotu poskytující, certifikační služby. Při nich se prověří všechny zavedené systémy managementu současně, namísto přetrvávajícího tradičního přístupu, který je založen na opakovaných návštěvách, přičemž každá z nich je zaměřena na určitý manažerský systém.
Pro vytvoření jednotného přístupu ke způsobu posuzování systémů managementu je zapotřebí, aby jednotlivé standardy, podle kterých se společnosti certifikují, měly stejnou strukturu. Taková slučitelnost pak umožňuje používat tyto standardy buď samostatně nebo společně v závislosti na volbě každé společnosti. Kompatibilita mezi standardy ISO 9001 (systém managementu kvality), ISO 14001 (systém environmentálního managementu) a OHSAS 18001 (systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) je zajištěna použitím struktury založené na tzv. Demingovu modelu PDCA (plánuj, udělej, zkontroluj, vykonej), který se původně vyskytoval v nejčastěji aplikované normě ISO 9001. Je zde však jeden podstatný rozdíl. Standard ISO 9001 je zákaznicky orientován, zatímco normy ISO 14001 a OHSAS 18001 jsou zaměřeny celospolečensky. To však nic nemění na faktu, že tento model představuje základní platformu všech tří základních systémových norem, čímž je zajištěna kompatibilita mezi jejich požad! avky, a to na úrovni všech klíčových principů systémů managementu.
Tato kompatibilita je někdy definována jako \"schopnost přidružení\". Avšak bez ohledu na používanou terminologii, harmonizovaná struktura všech tří základních mezinárodních systémových norem je velmi vstřícná právě k takovým společnostem, které preferují integrovaný přístup k aplikaci, udržování a rozvoji svých manažerských systémů. Tato struktura však společnostem nebrání udržovat a rozvíjet již zavedené manažerské systémy odděleně.
Certifikační společnosti proto musí diferencovaně přistupovat k posuzování různých systémů managementu, které má společnost zavedené. Tzn. musejí brát v úvahu množství způsobů, jak jednotlivé firmy kombinují zavedené standardy s ohledem na charakter svých činností. V souvislosti s rostoucím zájmem o systémy managementu v posledních několika letech, IMS musí často zohledňovat i jiná schémata než jsou tři základní mezinárodní standardy. V tab. 1 jsou uvedeny některé další normativní dokumenty, podle kterých se společnosti certifikují.
Různorodost systémů managementu
Pokud má být certifikace efektivní, musí zohledňovat různé podoby manažerských systémů, jenž se vyskytují v každé společnosti. Tato různorodost je běžná, neboť společnosti využívají různé způsoby aplikace manažerských systémů, což se často vysvětluje teorií nahodilosti systémů managementu. Teorie systémů chápe společnost jako otevřený systém navzájem provázaných aktivit, který umožňuje přeměňovat vstupy ve výstupy, jak ukazuje obr. 1.
Způsob chování a organizace společnosti se pak mohou vysvětlovat nebo i předvídat na základě zkoumání jejího prostředí, struktury, technologií a pracovníků. Teorie nahodilosti systémů managementu staví na tomto diagnostickém přístupu teorie systémů, který má za to, že podniková strategie, struktura a systémy musí být vybírány podle toho, co je za daných převažujících podmínek nejlepší.
To vše vede k rozmanitosti, se kterou se v praxi setkáváme. Z těchto důvodů neexistuje žádný nejlepší způsob kombinování nebo integrování manažerských systémů. Každá společnost bude vždy jiná. Míra integrace, pro kterou se společnost při návrhu svého manažerského systému rozhodne, bude záviset jak na komplikovanosti současné úrovně řízení, tak na vůli ke stupni integrace.
KONCEPT IMS
Koncept IMS je založen na slučitelnosti principů manažerských systémů podle ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001. Diskuse vedená v rámci výboru TC 176 pro standardy ISO/CASCO vyústila ve změnu rétoriky - dnes se již nemluví o \"integraci\" manažerských systémových norem, nýbrž o jejich \"slučitelnosti\" a možnosti \"kombinování\". To vede ke třem různým modelům manažerských systémů - oddělené, sdružené a integrované. Každý z těchto přístupů má své výhody i nevýhody.
V případě oddělených manažerských systémů pokrývá každý jednotlivý systém určitou oblast požadavků. Tři hlavní mezinárodní normy (ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001) se zabývají odlišnými oblastmi managementu a proto společnostem umožňují, aby se případně mohly rozhodnout pro používání tří samostatných manažerských systémů, jak ukazuje obr. 2. Nicméně z organizačního i obchodního aspektu tento přístup přináší poměrně značnou nevýhodu ve formě \"duplikovaného úsilí\" při aplikaci, udržování a rozvíjení manažerských systémů.
V případě sdružených manažerských systémů se využívá toho, že řada oblastí, zejména interní audity, přezkoumání vedením společnosti, nápravná opatření, školení, odpovědnosti a pravomoce, je zmíněna ve všech třech hlavních mezinárodních standardech. To umožňuje vytvoření jednak tzv. vrchní úrovně sdružující tyto běžné elementy, jednak tzv. vrstvy druhé, která bude spravovat tři subsystémy pokrývající příslušné oblasti managementů. Atraktivnost tohoto přístupu spočívá zejména v tom, že toleruje určitou míru samostatnosti v rámci aplikace, údržby a rozvoje systémů managementů, přičemž všechny výše uvedené společné části se řeší prostřednictvím stejného systémového přístupu, což umožňuje, aby případné společné problémy a/nebo trendy byly včas identifikovány a mohlo na ně být reagováno. Tento přístup ukazuje obr. 3.
Integrované systémy kombinují tři standardy do jednoho společného manažerského systému, jak ukazuje obr. 4. Výhody tohoto přístupu jsou zřejmé - stimulace růstu celkové výkonnosti prostřednictvím minimalizace ztrát jak při řízení jednotlivých procesů, tak i manažerských systémů jako celku, odstranění duplikace, omezení rizik, odstranění bariér mezi různými odděleními a funkcemi. To vše má zákonitě pozitivní vliv na konkurenceschopnost společnosti.
Společnosti, které směřují k propojení a integraci svých zavedených systémů managementu od certifikace právem očekávají řadu výhod obchodního i ekonomického charakteru. Přidaná hodnota z certifikace spočívá mj. i v tom, že společnost má možnost smysluplně přikročit k integraci svých systémů managementu podle svého uvážení. To ovšem neodpovídá tomu, co se občas děje v praxi. Stává se, že když certifikační společnost nabízí \"integrovanou certifikaci systémů managementu\", jedná se nanejvýš o více či méně koordinovanou certifikační službu oproti dvěma či třem standardům.
ZÁVĚR
K tomu, aby systémy managementu mohly být aplikovány, udržovány a rozvíjeny jako oddělené, sdružené nebo integrované, je tedy potřeba zajistit, aby IMS zohledňoval princip PDCA, který je obsažený ve všech hlavních standardech. Certifikační orgán by neměl společnostem předepisovat, jak integrovat své systémy managementu, ale spíše jim nabídnout různé cesty, které umožní realizovat \"integrovanou certifikaci\" způsobem, jenž vyhovuje nejen aktuálním podnikatelským zájmům společnosti, ale i jejím plánovacím a rozvojovým aktivitám, jak to definuje teorie nahodilosti systémů managementu.
Smysluplně navržený IMS by měl využívat ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001 a případně i jiné normativní dokumenty jako model. Vždy by ale měla být zajištěna schopnost případného rozšíření IMS o jiná schémata, často oborově zaměřená, což je stále častěji požadováno. Pokud má společnost zájem vybudovat a nezávisle ověřit IMS, měla by se vždy ujistit, že certifikační orgán, který zvolí, je flexibilní, důvěryhodný a \"naslouchající požadavkům\". Dobře a smysluplně provedená certifikace IMS totiž šetří čas, peníze a pomůže rozvíjet podnikání.
AUTOR: Ing. Marcel Skála, Ph.D.,
BVQI Czech Republic, s.r.o.
Marcel Skála, Commercial Manager české pobočky mezinárodní certifikační společnosti BVQI, hodnotí různé možnosti a cesty společností při přechodu na IMS (integrovaný manažerský systém, neboli integrovaný systém řízení - viz též MŘ č. 7/2004, s. 30 - 32).
Mnoho společností dnes funguje na bázi několika systémů řízení, které vyžadují nákladově optimalizované, a zároveň přidanou hodnotu poskytující, certifikační služby. Při nich se prověří všechny zavedené systémy managementu současně, namísto přetrvávajícího tradičního přístupu, který je založen na opakovaných návštěvách, přičemž každá z nich je zaměřena na určitý manažerský systém.
Pro vytvoření jednotného přístupu ke způsobu posuzování systémů managementu je zapotřebí, aby jednotlivé standardy, podle kterých se společnosti certifikují, měly stejnou strukturu. Taková slučitelnost pak umožňuje používat tyto standardy buď samostatně nebo společně v závislosti na volbě každé společnosti. Kompatibilita mezi standardy ISO 9001 (systém managementu kvality), ISO 14001 (systém environmentálního managementu) a OHSAS 18001 (systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) je zajištěna použitím struktury založené na tzv. Demingovu modelu PDCA (plánuj, udělej, zkontroluj, vykonej), který se původně vyskytoval v nejčastěji aplikované normě ISO 9001. Je zde však jeden podstatný rozdíl. Standard ISO 9001 je zákaznicky orientován, zatímco normy ISO 14001 a OHSAS 18001 jsou zaměřeny celospolečensky. To však nic nemění na faktu, že tento model představuje základní platformu všech tří základních systémových norem, čímž je zajištěna kompatibilita mezi jejich požad! avky, a to na úrovni všech klíčových principů systémů managementu.
Tato kompatibilita je někdy definována jako \"schopnost přidružení\". Avšak bez ohledu na používanou terminologii, harmonizovaná struktura všech tří základních mezinárodních systémových norem je velmi vstřícná právě k takovým společnostem, které preferují integrovaný přístup k aplikaci, udržování a rozvoji svých manažerských systémů. Tato struktura však společnostem nebrání udržovat a rozvíjet již zavedené manažerské systémy odděleně.
Certifikační společnosti proto musí diferencovaně přistupovat k posuzování různých systémů managementu, které má společnost zavedené. Tzn. musejí brát v úvahu množství způsobů, jak jednotlivé firmy kombinují zavedené standardy s ohledem na charakter svých činností. V souvislosti s rostoucím zájmem o systémy managementu v posledních několika letech, IMS musí často zohledňovat i jiná schémata než jsou tři základní mezinárodní standardy. V tab. 1 jsou uvedeny některé další normativní dokumenty, podle kterých se společnosti certifikují.
Různorodost systémů managementu
Pokud má být certifikace efektivní, musí zohledňovat různé podoby manažerských systémů, jenž se vyskytují v každé společnosti. Tato různorodost je běžná, neboť společnosti využívají různé způsoby aplikace manažerských systémů, což se často vysvětluje teorií nahodilosti systémů managementu. Teorie systémů chápe společnost jako otevřený systém navzájem provázaných aktivit, který umožňuje přeměňovat vstupy ve výstupy, jak ukazuje obr. 1.
Způsob chování a organizace společnosti se pak mohou vysvětlovat nebo i předvídat na základě zkoumání jejího prostředí, struktury, technologií a pracovníků. Teorie nahodilosti systémů managementu staví na tomto diagnostickém přístupu teorie systémů, který má za to, že podniková strategie, struktura a systémy musí být vybírány podle toho, co je za daných převažujících podmínek nejlepší.
To vše vede k rozmanitosti, se kterou se v praxi setkáváme. Z těchto důvodů neexistuje žádný nejlepší způsob kombinování nebo integrování manažerských systémů. Každá společnost bude vždy jiná. Míra integrace, pro kterou se společnost při návrhu svého manažerského systému rozhodne, bude záviset jak na komplikovanosti současné úrovně řízení, tak na vůli ke stupni integrace.
KONCEPT IMS
Koncept IMS je založen na slučitelnosti principů manažerských systémů podle ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001. Diskuse vedená v rámci výboru TC 176 pro standardy ISO/CASCO vyústila ve změnu rétoriky - dnes se již nemluví o \"integraci\" manažerských systémových norem, nýbrž o jejich \"slučitelnosti\" a možnosti \"kombinování\". To vede ke třem různým modelům manažerských systémů - oddělené, sdružené a integrované. Každý z těchto přístupů má své výhody i nevýhody.
V případě oddělených manažerských systémů pokrývá každý jednotlivý systém určitou oblast požadavků. Tři hlavní mezinárodní normy (ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001) se zabývají odlišnými oblastmi managementu a proto společnostem umožňují, aby se případně mohly rozhodnout pro používání tří samostatných manažerských systémů, jak ukazuje obr. 2. Nicméně z organizačního i obchodního aspektu tento přístup přináší poměrně značnou nevýhodu ve formě \"duplikovaného úsilí\" při aplikaci, udržování a rozvíjení manažerských systémů.
V případě sdružených manažerských systémů se využívá toho, že řada oblastí, zejména interní audity, přezkoumání vedením společnosti, nápravná opatření, školení, odpovědnosti a pravomoce, je zmíněna ve všech třech hlavních mezinárodních standardech. To umožňuje vytvoření jednak tzv. vrchní úrovně sdružující tyto běžné elementy, jednak tzv. vrstvy druhé, která bude spravovat tři subsystémy pokrývající příslušné oblasti managementů. Atraktivnost tohoto přístupu spočívá zejména v tom, že toleruje určitou míru samostatnosti v rámci aplikace, údržby a rozvoje systémů managementů, přičemž všechny výše uvedené společné části se řeší prostřednictvím stejného systémového přístupu, což umožňuje, aby případné společné problémy a/nebo trendy byly včas identifikovány a mohlo na ně být reagováno. Tento přístup ukazuje obr. 3.
Integrované systémy kombinují tři standardy do jednoho společného manažerského systému, jak ukazuje obr. 4. Výhody tohoto přístupu jsou zřejmé - stimulace růstu celkové výkonnosti prostřednictvím minimalizace ztrát jak při řízení jednotlivých procesů, tak i manažerských systémů jako celku, odstranění duplikace, omezení rizik, odstranění bariér mezi různými odděleními a funkcemi. To vše má zákonitě pozitivní vliv na konkurenceschopnost společnosti.
Společnosti, které směřují k propojení a integraci svých zavedených systémů managementu od certifikace právem očekávají řadu výhod obchodního i ekonomického charakteru. Přidaná hodnota z certifikace spočívá mj. i v tom, že společnost má možnost smysluplně přikročit k integraci svých systémů managementu podle svého uvážení. To ovšem neodpovídá tomu, co se občas děje v praxi. Stává se, že když certifikační společnost nabízí \"integrovanou certifikaci systémů managementu\", jedná se nanejvýš o více či méně koordinovanou certifikační službu oproti dvěma či třem standardům.
ZÁVĚR
K tomu, aby systémy managementu mohly být aplikovány, udržovány a rozvíjeny jako oddělené, sdružené nebo integrované, je tedy potřeba zajistit, aby IMS zohledňoval princip PDCA, který je obsažený ve všech hlavních standardech. Certifikační orgán by neměl společnostem předepisovat, jak integrovat své systémy managementu, ale spíše jim nabídnout různé cesty, které umožní realizovat \"integrovanou certifikaci\" způsobem, jenž vyhovuje nejen aktuálním podnikatelským zájmům společnosti, ale i jejím plánovacím a rozvojovým aktivitám, jak to definuje teorie nahodilosti systémů managementu.
Smysluplně navržený IMS by měl využívat ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001 a případně i jiné normativní dokumenty jako model. Vždy by ale měla být zajištěna schopnost případného rozšíření IMS o jiná schémata, často oborově zaměřená, což je stále častěji požadováno. Pokud má společnost zájem vybudovat a nezávisle ověřit IMS, měla by se vždy ujistit, že certifikační orgán, který zvolí, je flexibilní, důvěryhodný a \"naslouchající požadavkům\". Dobře a smysluplně provedená certifikace IMS totiž šetří čas, peníze a pomůže rozvíjet podnikání.
AUTOR: Ing. Marcel Skála, Ph.D.,
BVQI Czech Republic, s.r.o.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
