zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

U Mydlovar končí toxické látky ze spaloven

24.08.2004
Chemické látky
U Mydlovar končí toxické látky ze spaloven

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Toxickými dioxiny (1) je kontaminována směs, kterou firma Quail s. r. o. používá k rekultivaci odkališť v obci Mydlovary na Českobudějovicku. Dioxiny jsou obsaženy v popílcích ze spaloven, které tvoří nezanedbatelnou složku této směsi. Podle odhadů Arniky končí u Quailu až 1/4 všech popílků, které jsou vyprodukovány spalovnami v celé České republice. Společnost Quail tak svojí činností vytváří novou ekologickou zátěž (2)

„V popílcích, které zpracovává firma Quail, končí řádově gramy až desítky gramů dioxinů. (3). To je hodně, pokud si uvědomíme, že množství dioxinů obsažených ve staré ekologické zátěži ve Spolaně Neratovice se odhaduje na cca 20 g TEQ dioxinů,“ uvedl vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.

Riziko kontaminace se nelíbí ani starostovi obce Mydlovary Petru Cíglbauerovi. „Jsem pro to, aby byla odkaliště zrekultivována co nejrychleji. Ovšem ne za cenu, že tam skončí další toxické látky.  Obyvatelé naší obce se obávají nové ekologické zátěže. Toxických látek už je kolem nás dost,“ říká Cíglbauer.

Arnika proto požaduje, aby byl proveden monitoring okolí Mydlovar a Hůrky na obsah dioxinů a dalších toxických látek obsažených v popílcích ze spaloven. „Měl by také být měřen obsah dioxinů a dalších perzistentních organických látek (hexachlorbenzenu a PCB) v materiálech používaných na rekultivaci u Mydlovar. Rovněž by měl být stanoven pravidelný monitoring dioxinů a dalších látek v okolí, zejména v podpovrchových a povrchových vodách, v prachu a případně také v biologických vzorcích,“ sdělil Petrlík.

Do té doby by podle Arniky měla firma Quail přestat preventivně používat popílky ze spaloven odpadů pro rekultivační účely.

Arnika již dlouho vede kampaň za to, aby se s popílky ze spaloven nenakládalo jako se stavebním materiálem, ale jako s nebezpečným odpadem, kterým ve skutečnosti jsou. Aby bylo možné s těmito popílky dále pracovat, musí se nejprve zbavit dioxinů cestou jejich chemického rozkladu na jednoduché chemické sloučeniny. Do té doby by měly být uloženy v neprodyšně uzavřených kontejnerech pod přísným dohledem, případně v pevných obalech na jednodruhových skládkách nebezpečného odpadu.

Poznámky:

(1)   - Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - „Dioxiny v potravinách“)

(2)   Návrh implementačního plánu pro Stockholmskou úmluvu ve variantě z ledna 2004 (Holoubek, I. et al. 2004) označuje místa, na kterých jsou ukládány tyto typy odpadu (popílky ze spaloven), za nové zdroje znečištění. U skládkovaných popílků je proto třeba počítat s tím, že by měly být později dehalogenovány. Zdroj: Studie Arniky „Toxický odpad ze spaloven: nebezpečný soused“.

- Například  4500 t popílků zpracovaných firmou Quail v roce 2003 mohlo obsahovat 1,5 - 27 g TEQ dioxinů (pokud vyjdeme z měření obsahu dioxinů v popílcích ze spalovny v Lysé nad Labem 6 mg TEQ/t anebo v upravených popílcích z Liberce 0,36 mg TEQ/t). Přesné množství obsahu dioxinů leží někde uprostřed tohoto odhadu. Vzhledem k tomu, že se velká část materiálu z Hůrky u Temelína používá k rekultivaci odkališť v Mydlovarech, lze se dohadovat, že na nich skončily gramy až desítky gramů dioxinů (vyjádřeno v toxickém ekvivalentu).

Tisková zpráva sdružení Arnika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí