Botanická zahrada si nerozumí s okolím

Několik kroků od unikátního skleníku Fata Morgana v Pražské botanické zahradě za dvě stě miliónů korun stojí plechové garáže a zchátralé sklady. Vedení zahrady by tu proto chtělo postavit novou provozní budovu, pěstební skleník, malou čerpací stanici pro zahradní techniku, myčku aut, garáže či novou příjezdovou silnici se šestnácti parkovacími místy. To vše přibližně za 130 miliónů korun.
Záměr však narazil na tvrdý odpor občanského sdružení 3DUBY. Tvrdí, že nové stavby poškodí vzácnou přírodu v této části města. Kvůli novému technickému zázemí zahrady se například musí pokácet desítky stromů.
V krátké době to už je podruhé, co Pražská botanická zahrada přitahuje pozornost. Poprvé to bylo během stavby Fata Morgany: její cena měla být původně dvacet miliónů korun. Nakonec však skleník stál zhruba desetinásobek, za což "zaplatil" tehdejší ředitel zahrady Jiří Haager svým místem. Okolnosti prudkého zvýšení ceny skleníku navíc prověřují vyšetřovatelé, kteří případ dosud neuzavřeli.
"S přírodou nemají tyto plány nic společného," říká o chystaných stavbách v botanické zahradě jednatelka sdružení Monika Maurerová, která bydlí kousek od zahrady.
"K přírodě budeme maximálně ohleduplní," oponuje současný ředitel zahrady Oldřich Vacek.

Čerpací stanice v parku
Občanské sdružení 3DUBY chce v první řadě zabránit tomu, aby kvůli novým stavbám muselo zmizet na osmdesát stromů a keřů. Nedokáže se s tím smířit také proto, že vysazuje nové stromy v pražské Stromovce.
Organizace upozorňuje i na to, že čerpací stanice či myčka zahradní techniky vyrostou v přírodním parku Drahaň-Trója a zasáhnou i okraj ochranného pásma přírodní památky Salabka. "Bude to mít velký dopad na  životní   prostředí  v této oblasti," varuje Monika Maurerová, jednatelka sdružení.
Upozorňuje, že o povolení staveb rozhoduje pražský magistrát, kterému patří pozemky v botanické zahradě. Snaží se proto prosadit, aby byla vypracována nezávislá studie. Jenže úřady si nezávislé posouzení vlivu na  životní   prostředí  nemusí nechat vypracovat. Naplánované stavby nejsou tak velké, aby se toto posouzení muselo připravit. A stanovisko Odboru  životního   prostředí  pražského magistrátu je jednoznačné: Zásah do krajinného rázu bude přijatelný, proto se všemi stavbami v této části botanické zahrady souhlasíme.
Ředitel Vacek dodává, že nové stavby budou zasazeny v přírodě co nejcitlivěji. Administrativní budova i garáže budou mít střechu zarostlou travou. Neveřejná čerpací stanice bude podle Vacka  ekologičtější  než dosavadní doplňování paliva do zahradní techniky. Jelikož tyto stroje nesmí na normální silnice, vozí pracovníci zahrady benzin v kanystrech.
"Při doplňování pohonných hmot z kanystrů vždy hrozí riziko, že se ropné látky dostanou do půdy, podzemních a povrchových vod," vysvětluje Vacek a tvrdí, že čerpací stanice i myčka splní standardy  ochrany   přírody  .
Ředitel Vacek přiznává, že část z osmdesáti stromů dělníci porazí. "Vzácné dřeviny ale přesadíme," slibuje Vacek. Dodal, že mezi zahradou a rodinnými domy v Tróji zůstane pás vzrostlých stromů.

Proč zrovna tady?
Monika Maurerová ze sdružení 3DUBY se domnívá, že nové technické zázemí parku by mohlo vyrůst na jiném místě botanické zahrady, kde by neohrozilo  životní   prostředí  .
Podle ředitele Oldřicha Vacka vychází umístění technického zázemí z plánu celkového rozvoje botanické zahrady do roku 2017. Ten počítá i s tím, že by se časem měl hlavní vchod zahrady přesunout z Tróje do Bohnic - právě do míst, kde by se podle Maurerové mohly všechny plánované stavby vybudovat.
Hlavním smyslem je odlehčit přetížené Tróji, kam každoročně míří stovky tisíc lidí do zoologické zahrady. U nového hlavního vchodu má vyrůst parkoviště, už příští rok tam vznikne nová autobusová zastávka. Nové technické zázemí by tak mělo být "schováno" v nejzazším koutě Pražské botanické zahrady.